Fantom Paříže
Nejlepší francouzský vyšetřovatel své doby Vidocq (Depardie) hned na začátku umírá v souboji s tajemným alchymistou. Druhý den se v jeho kanceláři objevuje jeho mladý (a nový) životopisec, který chce na stránkách své knihy usvědčit vraha. Vydává se po stopách posledního Vidocqova případu, ve kterém šlo o zapalování obětí "řízenými" blesky. Děj probíhá částečně v retrospektivě, částečně v současnosti - životopisec vyslechne postavu, získá další indicii a vydá se novým směrem. Bohužel jemu v patách přichází alchymista a usmrcuje svědky. Do toho se motá policie, která má navíc strach z blížící se revoluce - píše se totiž rok 1830 a jsme v Paříži. Během děje zabředáme dál a dál do pitoreskního podzemí noční Paříže....
Jedna se o temnou detektivku, která místy evokuje třeba Vránu - hejno holubů, které vypouští alchymista – nebo další temné filmy. Autoři pracuji s fantastickými motivy (alchymista), sexuální perverzi a dodrží i jedno nepsané (ale důležité) pravidlo detektivního žánru - totiž, že vrahem nesmí být neznámá osoba, ale někdo, koho již diváci/čtenáři znají. Těžko uhodnete koho, i když pár indicií k dispozici máte. A ani okřídlená věta z hodnoceni filmu, ze Depardie nikdy neumírá v prvních 5 minutách, vám v tomhle moc nepomůže. Tohle vše, včetně toho, že se jedna o evropský (francouzský) film by jednoho nalákalo, že? Ale já se nezmínil o tom nejdůležitějším - o kameře. Jedna se o první (celovečerní) film, natočený na digitální kameru (opravdu, technický mág Lucas je až druhý, s cca ročním zpoždění, zato ale s kvalitnější technikou) a díky tomu získává obraz na kvalitě, barevných možnostech, a hlavně, vidíme záběry dříve neviděné a nemožné. Opravdu velice povedený film. Akorát mi unikl důvod alchymistovy pomsty - mohl se mstít, nebo nad tím mávnout rukou:-)