Klepání na nebeskou bránu
Černá německá komedie inspirovaná tím nejlepším z Tarantina. Rudi a Martin, se náhodou setkají v nemocnici – oba jsou hodně odlišní, mají však jednu věc společnou – oba se dozvídají, že jsou smrtelně nemocní (leukémie a mozkový nádor), a že jim zbývá týden života. Takže se nerozpakují, a utečou z nemocnice kradeným autem. Mají namířeno k moře, protože v nebi se nemluví o ničem jiným. Bohužel auto patří mafiánskému bossovi a v kufru je milion marek. A protože tohle chlapci netuší, tak přepadnou po cestě nejdříve benzínku a později banku. Takže mají v patách dva mafiáneké poplety (kteří měli auto na starosti a se kterými se několikrát míjejí) a policii. K tomu si přidejte černý humor, skvělé hlášky a kupodivu celkově laskavé vyznění filmu. Představte si situaci, kdy mafián má namířenou bouchačku (chce onen zmíněný milion marek pro svého bosse) a říká: „Tak zastřelím tebe.“ A odpověď zní: „Klidně, já mám leukémii a zbývá mi týden život...“ Nebo jiná situace: „On totiž Hans není normálně nemocnej - leží pod pultem a má u hlavy nabitou bouchačku.“ a polda na to: „Dobrej fór.“ Někdo by to mohl chápat jako zlehčování podobné situace, ale film je tak citlivě natočen, že znevážení takto vážného tématu opravdu nehrozí. Zvlášť, když onen milión marek padne na drobné radosti lidí okolo – liftboj v hotelu, prodavačka, číšník nebo naprosto neznámý lidé.... Prostě skvěle udělaná černá komedie, kterou by jeden od Němců nečekal....