Matka Kráčmerka

Další z klasických českých komedií z roku 1934, ve které exceluje tradiční pár Pištěk/Nedošínská v roli manželů Kráčmerových, chudých zelinářů se zlatým srdcem. Ve filmu se objeví i Hana Vítová v roli jejich dcery Bětky, a v malých rolích uvidíme další herce této éry, např. V. Ferbasovou nebo F.Filipovského. Texty písní složil tehdy populární K.Hašler.

Děj filmu se odehrává v době hospodářské krize, která je použita zejména na začátku pro zasazení do souvislostí, kde sledujeme zelináře Kráčmerovi při běžném životě a škorpení se. Také se seznámíme s dcerou Bětkou a její známostí, studujícím medikem a sestřenici Pepičku, která se dostane "do hanby" s nezaměstnaným Franckem. Na tomto všem máme možnost poznat dobrosrdečný charakter a zlaté srdce Kráčmerů.

U večeře si rodina přečte o loterii s výhrou milión. Kráčmerka se rozhodne los koupit, potom lituje vyhozených peněz - 600 korun je celý majlant - ale nakonec vyhrají hlavní cenu, a protože je to poslední los s bonusem, tak mají miliony dva. Z výhry si koupí činžák, spíše šlechtický palác s pár nájemníky - ale opuštění starého domu je pro ně velmi obtížné. A žít jako páni ještě obtížnější. V domě je ubytován také pan hrabě, a Kráčmerka hned zavětří příležitost provdat dceru - doktor, vlastně stále ještě medik, už není dost dobrý... Na domě je také věcné břemeno, Mozartovo muzeum, které musí být udržováno zdarma. Prostá Kráčmerka si ale myslí, že je to živý nájemník, a nechápe, proč někdy nepřijde na návštěvu, když sám má tolik návštěv, a s manželem mu píšou rozhorlený dopis. Když hrabě přivede syna, rodiče jsou zděšení, protože takhle epochálního a pyramidálního mládence nečekali... Bětka je chce vytrestat, tak předstírá koketování, a rodiče raději pošlou pro jejího doktora. A může se chystat svatba...

Když ale jedou pro peníze na zaplacení zbytku domu, jsou v elektrice okradeni a pomalu se loučí se vší tou parádou, a chystají se k návratu k tomu, co byli. Naštěstí pak zjistí, že vkladní knížky byly ve staré kabelce Kráčmerky. Na závěr dojde ještě k totálnímu zmatení ohledně toho, kdo bude chovat...

Film nepatří k žádným zázrakům, za zmínku stojí soužití manželů Kráčmerových, jejich hádky a rozmíšky, pár zajímavých scén - s Mozartem, hraběcí syn, nebo závěrečný zmatek s chováním, možná celková noblesa třicátých let. Srdceryvné plačtivé výlevy matky Kráčmerky a další způsobují, že se film dostává někam mezi naivitu a trapnost. Děj se sice snaží ukázat problém chudého člověka, který přišel k bohatství, ale nějak se mu nedaří být uvěřitelný a reálný... V tomto ohledu zřejmě vede např. takový Valentin Dobrotivý...