Šíleně smutná princezna
Šíleně smutná princezna je česká filmová pohádka z roku 1968 s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou v hlavních rolích. Pohádka je proslavená zejména svými písničkami, které doslova zlidověli a můžeme je najít i v repertoáru brněnské metalové kapely YBCA :-).
V pohádce sledujeme krále Jindřicha (J.Marvan), který veze svého jediného syna Václava na námluvy za Helenou, jedinou dcerou krále Dobromysla. Oba mladí se nikdy neviděli a tak Václav využívá první příležitosti a prchá, rozhodnut zjistit sám, jaká princezna vlastně je. Po příjezdu na krávě se setkává s krásnou princeznou, kterou nejdříve považuje za dceru žalářníka, ta jej zase za vyzvědače prince, u čehož ji Václav nechává. A protože se do sebe zamilovali, přemýšlí, jak zařídit svatbu princezny s trhanem. Podle známé pohádky hraje Helena šíleně smutnou princeznu a čeká, že otec dá její ruku tomu, kdo ji rozesměje, král ale naopak zakáže smích v celém království. Teprve při obchůzce, kdy s katem kontroluje zákaz smíchu, narazí na knihu pohádek, kde se inspiruje a vyhlásí to, co oba mladí čekají. Ale když princezně představí Václava jako prince, ta se urazí, nezasměje se a prince čeká poprava, což znamená válku. Mladí se sice udobří, ale ve chvíli, kdy vyprší ultimatum jsou, včetně králů, zamčení ve vězení. A tak začne válka, kterou vlastně chtějí pouze poradci obou králů, X a Y, geniálně podaní intrikáni. Oba milenci naštěstí válku ukončí únosem obou poradců a může vypuknout svatba.
Film obsahuje spoustu prvoplánovaně humorných scén, protože heslo krále Dobromysla je "Vždy s úsměvem", a tak obsahuje královská znělka Burianův záchvat smíchu, princeznu léčí vrchní bavič Kokoška groteskami s Chaplinem, jejichž gagy jsou často předváděny in natura. Mě ale baví hodně i scény se suchým humorem jako třeba po flámu - kat si nejdřív ohlodá kostičku, král může počkat. Nebo rozhovor králů - válka je válka a může dopadnout jakkoliv - no právě, já bych se taky nerozpakoval, kdybych věděl, že vyhraju.
Na úspěchu pohádky se podílí i herečtí představitelé, byť Marvan je viditelně starý. Ale naprosto geniální jsou oba dva rádci, pánové Kemr a Vostřel, za zmínku stojí i představitel kata a díky mládí člověk snese i Vondráčkovou a Neckáře. Na atmosféře mají velký podíl i krásné interiéry a exteriéry, stejně jako svérázná Nepraktova grafika. Hudba z filmu je nesmírně populární a zajímavé je, že ji složil Jan Hammer, tehdy devatenáctiletý.
- Alena
- Anton Špelec, Ostrostřelec
- Baron Prášil - Když Burian prášil
- Císařův pekař - Pekařův císař
- Čapkovy povídky
- Divá Bára
- Dobrý voják Švejk - Poslušně hlásím
- Dovolená s Andělem
- Fantom Morrisvillu
- F.L.Věk
- Funebrák
- Chalupáři
- Jánošík
- Karel a já
- Král Králů
- Kristian
- Marečku, podejte mi pero
- Mezi námi zloději
- Na samotě u lesa
- Nebe a dudy
- Nejlepší člověk
- Nezlobte dědečka
- Nikdo nic neví
- Noc na Karlštejně
- Ostře sledované vlaky
- O věcech nadpřirozených
- Partie krásného dragouna
- Pěnička a Paraplíčko
- Poslední mohykán
- Provdám svoji ženu
- Prstýnek
- Přednosta stanice
- Přítelkyně pana ministra
- Revizor
- Ryba na suchu
- Řeka čaruje
- Slaměný klobouk
- Slepice a kostelník
- Smrt černého krále
- Škola základ života
- Tetička
- Těžký život dobrodruha
- To neznáte Hadimršku
- Ulice zpívá
- U nás v Mechově
- U pokladny stál
- Valentin Dobrotivý
- Vražda v hotelu Excelsior
- Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
- Zaostřit prosím!
- Zlaté dno
- Železný dědek