images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Císařův pekař - Pekařův císař

Císařův pekař - Pekařův císař je oblíbená historická veselohra a vlastně jde o první český velkofilm. V hlavní dvojroli exceluje Jan Werich, v dalších rolích uvidíme celou plejádu slavných (Werich, Gollová, Filipovský, Pištěk) i tehdy začínajících herců (Lipský, Kemr, Kopecký). Film byl vydán na DVD ve dvojdiskové edici v exkluzívním papírovém obalu. První disk obsahuje oba díly filmu a porovnání původního a vyčištěného obrazu, druhý disk přináší hromadu dokumentů, týkajících se jak vzniku filmu, tak rudolfínské doby a golemovské tematiky.

Film

Ve filmu se ocitáme na dvoře císaře Rudolfa II. Stárnoucí císař ve Werichově podání se zabývá alchymií, uměním, lákají jej krásné ženy a především se snaží najít golema. Jinak působí jako komická figurka, neschopný trouba a loutka, asi jako většina panovníků v českých komediích. Dvoru ve skutečnosti vládnou intriky komořího Langa (Záhorský) a dvorního astrologa (Filipovský), protože císař dá na hvězdy - a záleží na astrologovi, koho nebo co císaři doporučí. I maršálek Russworm se snaží mít nějaké slovo, ale tomu stačí ke spokojenosti dobrý víno a trochu toho vojákování. Císaře a jeho dvůr poznáváme v sérii kouzlených a vtipných scének, kde vede zejména alchymista Scotta, který místo elixíru mládí objevuje báječný čistící prostředek, po jehož aplikaci na parkety všichni klouzají a padají. Poznáváme také bodrého a lidového pekaře Matěje Kotrbu (opět Jan Werich), který rozdá rohlíčky lidu a skončí v hladomorně.

Tuto "idylu" naruší až příjezd magistra Kelleyho, který chce stvořit umělou ženu, éterickou Sireal. Jde samozřejmě o podvod na důvěřivého císaře, ve skutečnosti přiváží v truhle Kateřinu (N.Gollová), která se sbližuje s Matějem, se kterým si povídá dírou ve zdi. Císař provází Kelleyho svojí alchymistickou laboratoří, kde různí alchymisté (Kemr, Kopecký) destilují tmu, rozbíjejí atom olova apod., pouze Lipský pálí slivovici, jejíž výrobu popisuje kouzelnou haťmatilkou - patláma, patláma, paprťála. I Scotta si v kotli raději vaří buřty, vydávaje křen za mandragoru a na Kelleym demonstruje svůj další objev, úžasný čistič skvrn ve skvělé konverzaci "cizinec dovolí - cizinec promine". Kelley se mu revanšuje tím, že mu věnuje pejska, kterého potřebuje na získání mandragory a tak Scotta společně s císařem provádí příslušný obřad o půlnoci na šibeničním vrchu. Jenže je jim líto pejska utratit a v nastalém zmatku objevují golema, na jeho oživení však nemají šém. Kelleymu se zatím podaří "stvořit" půvabnou Sirael, kterou císař vyučuje pozemským citům, zejména ji chce vyučovat lásce.

Když je Scotta donucen připravit elixír mládí, smíchá nejrůznější alkohol a snaží se utéct. Ve stejné chvíli se Matěj zříti do kanalizace a vyleze v koupelně, kde si ho spletou s císařem, přitom skutečný císař, omámený "elixírem mládí" vyráží "hopsa hejsa do Brandejsa". Nový císař způsobí malou palácovou revoluci, vydává zákony pro běžné lidi, chová se lidově až naivně - bože, to je nádhera, ať ji všichni vidí. Spiklenci zpanikaří, začnou mezi sebou soupeřit o moc i o náhodně objevený šém a až všelidové povstání zburcované Scottou, který se včas postavil na správnou stranu barikády zachrání Matěje. To se již vrací skutečný císař, který nakonec Matějovi vše odpouští, dokonce mu dává golema na mírové využití, jen aby se nic nedozvěděla hraběnka Strádová a odchází se historicky znemožnit do ložnice.

Film obsahuje množství davových i kostýmních scén, ale také drobné vtípky jako třeba podzemnice olejná, kouření dýmky, čočka pro Tycho de Brahe nebo Kelleyho zmizení. Herecké obsazení a výkony jsou velmi dobré, možná je místy ve filmu až moc Wericha, Nataša Gollová je sice na Sirael trochu starší (byť to není vidět), ale na fortelnou Kateřinu je ideální. Na film se zkrátka dívá opravdu velmi dobře, pouze musíme místy tolerovat to dobové a budovatelské nadšení. Ale díky Werichovi to není tak markantní a silně levicové prvky nalezneme i v jeho starších filmech, stačí si vzpomenout na Hej Rup.

Bonusy

Jádro bonusového disku tvoří množství rozhovorů, jako doplňující materiály jsou umístěny filmografie vybraných tvůrců, dobová dokumentace, fotografie a další. Rozhovory jsou členěny do tří skupin, první z nich tvoří asi dvacetiminutové slovo filmového historika PhDr. Ivana Klimeše. Ten mluví o tom, že původním režisérem filmu měl být Jiří Krejčík, který byl odvolán pro tvůrčí neshody s Werichem a byl nahrazen Martinem Fričem. Živelný a improvizující Werich nešel dohromady s pečlivým Krejčíkem. Díky změně režiséra došlo i k mírnému přeobsazení, původně měl hrát Kellyho Karel Hoger a Sirael/Kateřinu mladičká Irena Kačírková. Historik také zmiňuje propagandistickou úlohu filmu, kdy nešlo jen o píseň "Ten dělá to a ten zas tohle", ale i o to, že film byl prezentován jako dílo svobodného tvůrce zpracovávající židovskou tématiku. Film, resp. jeho sestříhaná jednodílná verze, měl ve světě prezentovat československou kinematografii jako moderní a demokratickou, proto byly v této verzi propagandistické momenty otupeny, a ani zmíněná píseň v ní nezazněla. Také zmíní některé filmové zajímavosti, třeba to, že jde o první golemovský film, kde nehraje Golema člověk, nebo to, že je ve filmu možné vidět množství herců Osvobozeného divadla a tím navazuje na tradici tohoto divadla.

Další skupinu bonusů tvoří vzpomínka čtyř účastníků natáčení v celkové délce cca 40 minut. První na řadě je režisérka Věra Chytilová, představující jednu z dvorních dam. Ta vzpomíná spíše na Krejčíka, který, na rozdíl od Friče, vše pečlivě zkoušel, trénoval a piloval. Také uvádí celkem překvapivou informaci, že se pod vlivem tohoto natáčení dala k filmu, nejdříve dělala klapku, potom asistentku režie, později studovala na FAMU. Další na řadě je paní Janečková, další dvorní dáma, která je ukázána i ve scéně ve filmu, kterou komentuje. Doplňuje Věru Chytilovou v tom, že spoustu věcí jako místnosti, kostýmy, dekorace, pohybové aranžmá, chůze, úklony, atd. připravil Krejčík a Frič záběry "jen" natočil.

Nejdelší prostor dostává pochopitelně Krejčík, který měl před Pekařem zkušenost teprve se třemi filmy. Zmiňuje těžkosti natáčení s improvizujícím Werichem, který byl i producentem filmu a vlastně jej kritizuje, zejména za jeho pojetí Matěje. Dále popisuje způsob, jakým se Frič dostal k režii místo něj a jeho komentář je poměrně jízlivý a ironický vůči tehdejší budovatelské době. Dále vypráví o Hogerovi, jež měl původně hrát Kelleyho, cituje jeho dopis s charakteristikou Wericha, ve kterém mluví o potřebě vedení herce režisérem. Jako další satisfakci cituje Krejčík Wericha o deset let později, kdy uznává, že jeho odvolání byla chyba, ale nevím, jestli se Krejčík tuto satisfakci nesnaží zdůraznit až moc. Poslední rozhovor je s Lubomírem Lipským, který hrál jednoho z alchymistů, totiž toho, který patláma patláma slivovici.

Následuje třetí skupina rozhovorů, která obsahuje příspěvky k tématu a zabírá plochu více než dvou hodin. První půlhodina patří historikovi Jaroslavu Čechurovi, který vypráví o Habsburcích, Rudolfovi II. a jeho době. Vypráví napůl lidově a napůl vědecky, jeho výklad by mohl mít větší spád, zmíní sice mnoho detailů, jako že Rudolf II. byl nejstarší z 15 dětí a sám měl přes deset dětí s různými milenkami, ale stejně nemám pocit, že by mi onu dobu nějak blíže objasnil.

"Pátrání po Golemovi" je kratší příspěvek, v němž p.Meckele uvádí na pravou míru golemovské pověsti v židovské kultuře s tím, že jedním z možných výkladu tohoto slova je duševně nemocný člověk. Rozhovor je natáčen před Staronovou synagogou, na jejíž půdu byl údajně pražský golem uložen a kam byl zakázán vstup, který je dodnes dodržovaný. V roce 1920 se tam podařilo vniknout pražskému novináři E.E.Kischovi, ale ani ten golema nenašel. Následuje krátká ukázka z dokumentu "Pátrání po Golemovi", kdy byla půda v synagoze zkoumána geologickým radarem, ale golema se nepodařilo najít.

Milan Nekonečný mluví o magii, do svého výkladu zaplete i filosofický konstruktivismus, energie a bytosti vědě neznáme, nedokonalost našich smyslů atd. Jeho příspěvek působí ale příliš intelektuálně a trpí (pseudo)vědeckým slovníkem, mluvčí se opakuje a zaplétá do odborně znějících klišé a frází, pod kterými se úspěšně schovávají případné zajímavé informace. O dějinách magie v českých zemích se zmíní pouze v poslední minutě svého příspěvku, když už je divák unaven předchozími kecy o filmování představ.

Magistra Přikrylová představí během deseti minut národní filmový archív, založený již v roce 1943 a poněkud překvapivá je informace, že podobná instituce, resp. s takto dlouhou tradicí, je ve světě ojedinělá a český filmový fond patří k nejzachovalejším.

V dalším příspěvku vypráví Vladimír Sadek o historii golema v židovské kultuře. Během 23 minut se dozvíme o golemovi jako hloupém a nevzdělaném člověku, o talmudu, židovské mystice, kabale židovské i křesťanské. Podrobněji rozebere i postavu Rabbiho Löwa, významného pražského rabína a filozofa, jehož pedagogické názory jsou podobné Komenskému. V závěru zmiňuje i dobovou příbuznost golemovské a Faustovské legendy. Jeho příspěvek obsahuje několik přeřeknutí, kdy třeba neskákat druhému do řeky (místo řeči) je aspoň vtipné.

Pan Suchý mluví o Werichově vztahu ke Golemovi. Zmiňuje německý němý film z roku 1915, který desetiletého Wericha velmi ovlivnil, stejně jako Voskovce. Společně napsali roku 1931 divadelní hru Golem pro Osvobozené divadlo, kterou posléze zfilmoval francouzský režisér, který bohužel škrtl obě postavy ztvárněné Voskovcem a Werichem. Suchý mluví i o novém uvedení hry "Golem" v sedmdesátých letech, v úpravě jeho bratra Jiřího Suchého. A na závěr zmíní i vinárnu U Golema, kterou Werich navštěvoval na sklonku svého života.

Posledních 25 minut patří Vl. Zadrobílkovi a jeho úvaze na téma Rudolf II. a alchymie. Přichází s objevnou myšlenkou, že film Pekařův císař nezachycuje skutečnost, ale jde o legraci a v podobném duchu pokračuje dále. Rozvážně žvaní, skáče z tématu na téma, některé věty nedávají smysl a celkově připomíná mluvení "spatra" na závěr úvodního semináře Cimrmanovy hry "Švestka". V osmé minutě prohlásí, že neví, co má ještě říkat, divák má chuť odvětit "Raději nic", ale ještě víc jak 15 minut musíme poslouchat jeho blábolení, kdy do popisu alchymistické dílny zaplete benediktýnské heslo "Ora et labora" (Modli se a pracuj), což už je celkem silné kafe.

Bonusy rozebírají film i tematiku z mnoha úhlů, některé příspěvky jsou ale příliš rozvláčné. Zajímavější jsou ty filmové, které jsou sice celkem vyvážené, ale přeci jen pro-Krejčíkovsky laděné. Z pochopitelných důvodů totiž nedostane moc prostoru druhá strana, totiž Jan Werich a o pohledu Martina Friče nevíme už vůbec nic. Samotný Werich je rozebírán z mnoha úhlů pohledu, škoda jen, že nikdo nezmiňuje jeho levicové zaměření za první republiky. Další škoda je, že se nedozvíme prakticky nic o použitých tricích.

Horší jsou ale příspěvky o magii, alchymii a historických souvislostech. Nezpochybňuji znalosti těchto pánů, ověnčených tituly, ale jejich prezentační schopnosti. Už na základce jsme se učili, že každý projev má mít úvod, stať a závěr, a kdyby si jednotlivé myšlenky a fakta dopředu připravili a předkládali je v nějakém logickém pořádku, pak by bylo všechno v pořádku. Takto bohužel působí jako "hospodští" historici, těsně před zavíračkou bývám většinou podobně chytrý.

Každopádně jde o důstojnou edici významného českého filmu, který nezkazí ani budovatelské nadšení.

24.09.2008
Související články:
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
10.11.2019: Arduino 02 - Co koupit?
Když jsem psal první díl o Arduinu a elektrotechnice, tak jsem si myslel, že na letošní Vánoce budu vybírat nějaký vhodný set. Na podzim to sice vypadalo, že nebudu mít čas se něčemu takovému věnovat, teď to zase vypadá, že by chvíle času zbýt mohla. A tak se zatím zabývám alespoň rešerší možností. Napadají mě totiž otázky jako: originální deska nebo klon, jaká verze desky, jen základní deska a 
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Filmy
Monty Python: Život Briana
se vsim souhlasim, az na zaver predposledniho odstavce... ne nadarmo, kdyz si ted s kamaradem doporucujeme nejaky film musi padnout vzdy zahy otazka "Jsou tam vybuchujici kosmicke lode? A jestli ne,
...
PITY | 27.05.2019
Vesničko má středisková
V Pelhřimově šlo o krematorium...
...
František Opička | 08.02.2017
Husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Proti Všem
"Jeroným Pražský, upálený v Kostnici roku 1416, rovnou vyhlašuje, že Čechové jsou "svatosvatý národ" a bezprostřední potomci Řeků. V době české reformace, takzvaného husitství, tak již můžeme plně
...
jm | 06.08.2016
Kult hákového kříže
Tenhle film je smutnej že kvůli nějákýmu debilnímu tátoj jde jeden sin do basy a ten druhej umře :DDD
...
Márty | 23.03.2015
Kalamita
Když jsem viděl Kalamitu kdysi dávno v kině poprvé,byl jsem zhnusen nedokonalým ozvučením filmu.Polívkův huhňavý projev v něm zanikal a ztrácel se v éteru.Proto mi některé repliky v příběhu
...
Zak. | 29.06.2014
Statistiky
Aktualizováno: 10.11.2019
Počet článků/fotek: 1377/13846
Nejčtenější Filmy
Big Fish  26024x
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.