Šifra mistra Leonarda
Stejnojmennou knihu Dana Browna, která sloužila jako předloha filmu a která vzbudila světový rozruch jsem nečetl, takže nemohu posoudit, nakolik je filmová adaptace věrná své předloze. Díla provázená mediálním humbukem většinou nijak neprožívám, filmu jsem dlouho odolával ale neodolal, a nakonec uznávám, že se to dalo bez problémů přežít.
Převážná část filmu se odehrává během jedné noci v Paříži a okolí, ale dostaneme se i do Londýna. V samotném úvodu sledujeme Silase (P.Bettany) při vraždě J.Sauniera, ze kterého se snaží vymámit jisté tajemství. Poté sledujeme odborníka na symboly, dr. Roberta Langdona (T.Hanks) při přednášce, odkud je odvolán k Saunierově mrtvole. Ten stihl před svojí smrtí zanechat dostatek stop pro další pátrání, bohužel jsou tyto stopy více než tajemné. Případ vyšetřuje kapitán Fache (J.Reno), který má jasno o tom, že vrahem je právě Robert. Poznáváme i Sofii, Saunierovu vnučku a specialistku na šifry, která pomáhá Robertovi uprchnout a společně sledují stopy zanechané jejím dědečkem.
Postupně se přes banku dostávají k Robertovu příteli Teabingovi, specialistovi na grál a Sionské převorství. Tato legendární tajná organizace hlídá největší tajemství dějin, totiž to, že Máří Magdaléna byla Kristovou manželkou, v době ukřižování byla těhotná, později prchla do Francie a její potomci žijí dodnes. Tuto pravdu i Kristovy potomky chrání právě Sionské převorství, jiné mocné církevní organizace, zejména Opus Dei, se to naopak snaží potírat všemi prostředky. Teabing tvrdí, že Saunier byl velmistrem Sionského převorství a stopy jím zanechané vedou ke grálu, kterým je hrob Maří Magdalény.
Proto se naši hrdinové ocitají v této tisícileté válce, jde po nich jak Silas tak Fache, oba poslaní biskupem Aringarosou, kterého řídí tajemný Učitel. V průběhu děje mění jednotlivé postavy svoje role, třeba Teabing a jeho sluha v Londýně nejdříve zneškodní Silase, kterého později sluha osvobodí a společně zneškodní Teabinga, aby se právě z něj vyklubal Učitel, který chce objevit grál a vyjevit světu pravdu o Máří Magdaléně. To vše pohání Roberta a Sofii kupředu, postupně se jim podaří rozluštit jednu hádanku za druhou a přes Newtonův hrob se dostat do malého kostela kdesi na francouzském venkově, kde vítají Sofii jako ztracenou dceru.
Osobně mi nevadí míchání templářů, Máří Magdalény, Da Vinciho, Newtona a dalších, podobný styl mám od dob Foucaultova kyvadla od Umberta Eca celkem rád. Horší ale je, že hlavní pointa je vyzrazena v půlce filmu, pak sice následuje spousta překvapivých zvratů, ty ale nikoho nepřekvapí. Naopak, Hanksovi samozřejmě nevěříme, že heslo nerozluštil, i když jeho znění je trochu překvapivé. A to, že je Sofie (poslední) potomek v pokrevní linii Krista divák prostě čeká a byl by zklamán, kdyby se ukázalo, že je to jen nějaká okolo jdoucí slečna. Takže jediný moment s potenciálem překvapení pro mě byl, když se Teabingův sluha vydával za Učitele, protože už od začátku člověk čekal, že je ve skutečnosti někým jiným. To byla ale pouze lež pro chudáka Silasa, i když skutečná identita Učitele je mírně překvapivá vzhledem k událostem po Silasově vniknutí do Teabingova sídla. Jenže jedna z klasických zásad detektivního žánru říká, že pachatel musí být v ději dopředu představen, takže nikdo jiný než Teabing nezbýval a překvapivé je spíše filmové zpracování jeho odhalení.
Děj mi zkrátka připadá překombinovaný a samotný závěr nemá po všech těch zvratech co nabídnout. Navíc je zmíněný překombinovaný děj založen příliš na náhodě, spousta detailů zase působí návodně a prvoplánovaně. Osobně mi takový styl moc nesedí, těch míst, kde se vše mohlo zvrtnout je až moc, navíc je ve všemožných zvratech zamotána motivace některých postav až nepřehledně.
Na filmu je ale rozhodně zajímavé filmové zpracování i někteří herci. Tom Hanks potvrzuje svoje herecké kvality, i když mi připadá, že se v průběhu filmu rozehrává a ze začátku mi přijde nijaký. Jean Reno vystupuje ve své oblíbené roli svérázného policajta, který nejdříve praští a pak se teprve ptá, i když žádné Wasabi to není (o Nikitě nemluvě). Akorát při výslechu leteckého dozorčího mi už jeho silácká póza lezla krkem, také jeho změna v Londýně je dost nelogická, proč by biskup nemohl znát mnicha Silase, když jsou oba z Opus Dei? Když už jsem zmínil Silase, tak to je hodně kontroverzní a zajímavá postava, ideální voják a vrah, který se sám považuje za anděla a scény, kdy se bičuje jsou opravdu silné až nechutné.
Zajímavé jsou i historické flasbacky, zahrnující jak mládí postav (Sofie, Robert, Silas) tak historické události. Většina děje se odehrává během jedné noci, tedy v temných scénách, což filmu dodává na syrovosti. Pouze v Londýně se pohybujeme ve dne, trochu se divím, že cesta z Francie do Londýna soukromým tryskáčem trvala tak dlouho, totiž z hluboké noci do jasného dne. Prostor dostanou i drobné vtípky, třeba když Sofie v závěru zkouší, zda neumí chodit po vodě.
Žánr jako takový mi až tak cizí není, člověka podobné teorie přitahují, ať chce nebo nechce. To je dáno i tím, že historie je mnohem složitější, málokdo třeba ví, že zmiňovaný Newton byl alchymista a své alchymistické práce si cenil víc než fyzikální a matematické, díky níž ho oslavujeme ještě dnes. Nic z předkládaných faktů mi nepřijde zvlášť pobuřující, kolem grálu se toho totiž navymýšlelo tolik, že přijít s něčím originálním je obtížné. Zvlášť když mi jeden známý vykládal o Kristově manželce a jejím útěku do Francie jako o zaručeném faktu.
Přesto, že film trvá přes dvě hodiny, tak mi přijde překombinovaný a na více shlédnutí, na která ale nemám čas a ani zájem. Sice mi ledacos uniklo, třeba scénu v Londýně v autobuse jsem moc nepochopil, ale myslím, že se bez toho obejdu.