Zloději času
Původně Monthy-pythonovský režisér Terry Gilliam natočil v roce 1981 film Zloději času, oceněný několika cenami. Jeho filmy jsou poměrně svérázné a žánrově různorodé, v tomto případě se pohybujeme ve světě čisté fantasie.
Malý Kevin je zvídavý, ale jeho rodiče jsou k jeho zvědavosti apatičtí a spíše je fascinuje nová automatická kuchyň. Jednou v noci vyjede ze skříně v Kevinově pokoji jezdec na koni a zdemoluje pokoj. Ráno je sice vše v pořádku, ale Kevin ví, že to nebyl sen a proto si další noc bere do postele baterku a Polaroid. Dlouho se nic neděje, najednou vtrhne do pokoje skupina trpaslíků a s nimi se Kevin dostane k Napoelonovi. Jak postupně vychází najevo, trpaslíci prchají před nejvyšší bytostí, pro kterou vyráběli vegetaci ale za trest byli přeřazeni do opravárenských doků. Tam ukradli tajnou mapu s časovými dírami a nyní jimi procházejí a loupí.
Zakomplexovaný Napoleon uznává jen lidi menší než on a několik hodin sleduje pimprlové místo řízení bitev. Proto ho trpaslíci menší než on zaujmou a nadělá z nich svoje generály, oni však pokračují v loupení. Jejich další cesta vede do středověku, kde se setkají s Robinem Hoodem (John Cleese), ten je připraví o naloupené poklady a rozdá je chudým. Proto trpaslíci prchají pryč, bohužel se rozdělí a Kevin se ocitá v Mykénách. Zde zachrání život králi Agamemnonovi (Sean Connery), zdejším životem je nadšen, vše si fotí na Polaroid a málem se stane královým adoptivním synem.
Paralelně sledujeme i Zlobu, tedy jakési ztělesnění ďábla uvězněného v pevnosti. Ten nenávidí staromódního boha, zabývá se technikou a počítači, a hlavně se touží osvobodit ze svého vězení a pomstít se. K tomu ale potřebuje mapu, kterou mají nyní trpaslíci a tak vstupuje do jejich vědomí a snaží se je dostat k sobě přes zemi mýtů.
Trpaslíci mezitím unesou Kevina z Mykén, dostávají se na Titanic, který se po jejich objednávce na více ledu potopí. Vodní časovou dírou se dostanou právě do země mýtů, kde je z vody na svoji loď vyloví jakýsi přestárlý troll s milující ale maniakální manželkou. Troll byl kdysi strašný, nyní ho ale bolí záda a byť se snaží trpaslíky dostat do kotle, Kevin mu poradí jak se protáhnout a zbavit bolesti. Během protahování ho trpaslíci shodí do vody, vzápětí vynese loď z vody obr jako čapku a po jeho uspání se všichni dostanou ke skleněné bariéře kolem pevnosti Zloby. Po jejím proražení se dychtivě vrhnou ke Zlobě, ten je zajme a po útěku s ním marně bojují. V poslední chvíli se objeví nejvyšší bytost a všechny zachrání, ukazuje se však, že vše byl pouze test nejnovějšího objevu, totiž Zloby. Trpaslíci začínají uklízet spoušť a během úklidu se Kevin probouzí v hořícím domě. Vypadá to, že vše byl jen sen, ale přehlédnutý kousek Zloby mu sejme rodiče a jako vzpomínka na prožitá dobrodružství mu zůstávají fotky.
Film má v sobě určitý Monty Pythonovský přístup, totiž to, že se kdykoliv může stát cokoliv. Hlavní roli ve filmu tak hraje fantasie a moment překvapení, což se mi velmi líbí, protože náš svět je v podstatě nudně předvídatelný. Tento přístup doplňují různé absurdity typu trpaslíci bojují se Zlobou pomocí tanku, futuristické stíhačky a lučištníků, Zloba se brání až cirkusovým stylem. Podobně i setkání s Robinem Hoodem je značně svérázné a absurdní, ale třeba Napoleon mi moc neseděl, i když zoufalý principál má něco do sebe. Ale i to, jak funguje nejvyšší bytost je spíše absurdní, ve filmu zazní i drobnější vtipné dialogy typu "uklízejte" - "ale on je mrtvý" - "to není žádná omluva". Poměrně zajímavá je myšlenka, že moderní technologie pocházející od ďábla kritizujícího staromódního boha, potěší i jistá kritika konzumního způsobu životu. Film je opravdová a čirá fantasie se spoustou rekvizit a hračiček, vizuálně skvěle zpracované a třeba doupě Zloby nebo země mýtů stojí opravdu za to.
PS: Zloba chtěl zničit norské fjordy a to bych mu osobně neodpustil...