Soudruzi, třeste se (Comrade Pedersen)
Tento velmi zajímavý film popisuje Norsko sedmdesátých let, respektive tehdejší nadšení části mládeže komunismem. Český překlad opět nezklamal, film se v originále jmenuje "Comrade Pedersen", tedy "Soudruh Pedersen".
Děj se odehrává v Larviku a hlavní postavou je středoškolský profesor historie Knut Pedersen. Ten se oženil s dívkou z knihovny a vyučuje historii na střední škole. Během hodiny začne jeden ze studentů, Werner Ludal agitovat, a protože je revoluční nadšení nakažlivé, tak mu podlehne i sám Pedersen. Brzy se s Wernerem spřátelí a vstoupí do komunistické strany, snaží se agitovat a prožívá, stejně jako ostatní, nadšení nad maoistickou Čínou, což bylo v době počínající kulturní revoluce běžné. Po dokončení střední školy odjíždí Werner studovat na univerzitu do Trondhaimu a do Larviku přijíždí mladá a nádherná lékařka, blonďatá Nina. Pedersen se do ní zamiluje a brzy se stávají tajnými, o to prudšími a vášnivějšími, milenci, spolu prožívají radostné období přípravy revoluce.
Na jedné konspirativní schůzi ale Nina přizná svoje pletky a chce soudružskou kritiku, nechce podvádět pracující ženu. I přes rozchod ji Pedersen nepřestane milovat, dokonce vše přizná manželce a ta ho po zásluze vyhodí. Soudruzi chtějí lépe poznat ducha dělnické třídy a tak opouští svoje zaměstnání a odchází pracovat do továren, třeba Nina místo léčení šije na stroji v konfekční továrně. Snaží se mezi dělnicemi agitovat, ale ani po pěti letech se jí nepodaří mezi ostatní ženy zapadnout a její agitace není vůbec úspěšná. Na schůzích ale po ostatních soudruzích vyžaduje kázeň a morálku, což třeba znamená omezit pití piva, protože strana potřebuje peníze. Pouze Pederson odolává tlaku jít pracovat a stává se z něj člen druhé kategorie, neúčastní se třeba tréningů střelby - členové strany jsou totiž připraveni převzít moc i násilím.
Vrací se Werner, studium nebylo pro něj a vzdalovalo ho od dělnické třídy. Nastupuje v elektrárně a hned začne organizovat odbory, lidi do nich ale chytře láká na vyšší platy. Podaří se mu zorganizovat stávku, což berou místní komunisti jako obrovské vítězství, vedení však na požadavky nepřistoupí a Werner ztrácí i podporu dělníků. Jednotliví členové strany postupně rezignují, dřina v továrně je vyčerpává a postupně opouští stranu, zradí i Werner, který přechází k sociálním demokratům. Pedersen je celou dobu ve straně a stále čeká, že se dá s Ninou znovu dohromady. Ta je, těsně po třicítce, rezignovaná a zklamaná, po návštěvě u kolegyně zve Pedersona k sobě jen na čaj. Ten nejde, čekal něco víc, a když se mu to večer rozleží v hlavě a vrací se k ní, zjistí, že se zatím zastřelila. Proč je vlastně Pedersen komunistou nevím a ani symbolický konec plně nechápu.
Celý film sledujeme v retrospektivě, Pederson vypráví svůj příběh dnešním studentům na střední škole. Děj se odehrává v průběhu cca deseti let, rámují ho události jako Maova smrt nebo vyhnání imperialistů z Vietnamu. Důležitější pro film je však proměna lidí, ty sledujeme od jejich původního mladistvého a celkem pochopitelného nadšení až po vystřízlivění a rezignaci. Zejména Nina, která rázností maskuje svoji křehkost, se v průběhu stává snadno zranitelnou a člověku by jí bylo skoro líto. Této lítosti spolehlivě brání autoritářské tendence soudruhů jasně patrné i v jejich malém kolektivu, i zde se dokázali pěkně tyranizovat, ať už vynucováním "soudružské" morálky a disciplíny nebo romantizací práce v továrně a nepochopením toho, že třeba učitel dokáže ovlivnit více než dělník. Některé konspirační praktiky působí až úsměvně, stejně jako naivní revoluční myšlenky, stále je však nutné mít na paměti, jak by se chovali, kdyby se opravdu dostali k moci. A z praxe, kterou známe, mrazí, na druhou stranu člověk může litovat, že společnost nejde takto jednoduše zlepšit.
Film ukazuje v malém jak revoluční nadšení tak autoritářské tendence, vše je zarámováno mládím a láskou. Docela zajímavý film má celkem příjemnou atmosféru i mírný nadhled nad tímto nelehkým tématem. To je podáno laskavě, s jistým pochopením trochou suchého humoru.
- Gastro-foto-report Norsko
- M.Moynihan, D.Soderlind - Lords Of Chaos - 1.díl
- M.Moynihan, D.Soderlind - Lords Of Chaos - 2.díl
- Na sever
- Norsko 2009, 1. díl - Bergen
- Norsko 2009, 2. díl - Voss - Ulvik - Tvindefossen - Stalheim
- Norsko 2009, 3. díl - Gudvangen - Flam - cesta do národního parku Jotunheimen
- Norsko 2009, 4. díl - Jotunheimen - Elveseter - Lom
- Norsko 2009, 5. díl - Dalsnibba - Geiranger - Cesta Orlů
- Norsko 2009, 6. díl - Cesta trolů (Trollstigen)
- Norsko 2009, 7. díl - údolím Gudbrandsdalen do Lillehammeru
- Norsko 2009, 8. díl - Lillehammer - Gjovik
- Norsko 2009, 9. díl - Oslo
- Panenství na obtíž (Bare Bea)
- Papírové modely - Kostel sv. Ondřeje v Borgundu, 1:120
- Sigrid Undsetová - Šťastné dny
- Uchvácen ženou (Tatt av kvinnen)