images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Řeka čaruje

plachta marvan krska

Tento český film z roku 1945 je básnickou oslavou mládí a svobody, je poetický a laskavý, přitom má v sobě jistou životní moudrost a hloubku.

Stárnoucí Leopold Kohák listuje svým památníkem a nad fotografiemi rekapituluje svůj život. Leopold pochází z posázaví a krásnou řeku miluje, vzpomíná na kamaráda Lebedu, svoje lásky i plány. Jenže pak se oženil s nejbohatší vdovou v kraji a nyní žije v Praze, má tři domy a další majetek, spoustu různých titulů a funkcí. Po boku panovačné manželky však nemá co dělat a nudí se, jeho život ho pomalu zmáhá. Na jednou oslavu přijíždí jeho starý kamarád, sedlák Lebeda v živočišném podání J.Marvana. Toho samozřejmě snobská paní Koháková odmítá, ale Kohák se po dlouhé době výborně baví. Když však manželka ohlásí zisk jeho další funkce, tak vybuchne, že to už dál takhle nejde. Pochopení najde jen u svého sluhy, který vzpomíná, jak sám kdysi utekl, když toho na něj bylo moc. Kohák se inspiruje, předstírá náměsíčnictví a chce na dovolenou na zotavenou. Jenže místo do posázaví ho manželka posílá k moři, i přes její doprovod nastoupí do jiného vlaku a vydává se k Sázavě.

Když se kochá řekou, potká vandráka Čtverylku (J.Plachta) a ten mu poradí, ať se vykoupe a pak mu sebere šaty. A Kohák se v jeho hadrech toulá krajem, kvůli hadrům ho zabásnou četníci, kteří nevěří, že je vážený pan Kohák. Chtějí volat jeho manželku a on raději tvrdí, že Kohákovou legitimaci našel. Dál se toulá krásnou krajinou, pracuje za nocleh a jídlo, dokonce se oholí a celkově omládne. Vrací se do rodného města, kde sehraje cirkusáka a poblázní všechny paničky, jimž připomene jejich mládí a ideály. Jemu jde však jen o Lidku, počestní občané ho přesto vyženou jako nezodpovědného mladíka, považují ho za syna jejich váženého rodáka, Leopolda Koháka, jemuž dělá jen ostudu. Při svých toulkách se opakovaně potkává se Čtverylkou, ten chce zpátky svoje hadry, protože v nóbl šatech nemůže žebrat. Ale ani Kohák o svoje původní šaty nestojí a tyto nakonec končí v řece, na základě nalezené legitimace a šatů je Kohák označen za utonulého. Skutečný Kohák začne pracovat na pile, blízko Lidky, o jeho kouscích se doslechne i manželka. I ta ho považuje za nemanželského syna a doufá, že od ní nebude nic chtít, to ji omládlý Kohák s radostí slíbí. A při svém pohřbu si Kohák s Lidkou plánuje budoucnost, i když ona pravdu (asi) ví.

Film působí jako specifická "road movie" a obsahuje spíše volně propojené scény, Kohákovo omládnutí lze považovat za fantastický motiv a logika děje mírně vázne, o to však vůbec nejde. Podstatný je celkový dojem, útěk od civilizace a hlavně od starého a nudného života. Hlavní hrdina opustil vše, co měl a raduje se z nové svobody, dostává druhou šanci, jak si nezkazit život, který předtím zahodil. A jde jen o to sebrat k takovému činu odvahu. Film oslavuje život, volnost, radost a svobodu, jeho celkové vyznění dobře charakterizuje mírně absurdní "Víš Lidko, já už nejsem já, já jsem se ztratil".

Zajímavé je sborové šeptání vzpomínek, krásná děvčata i řeka, i když to v černobílém pojetí tak nevynikne. Kromě hlavního hrdiny zaujme jeho panovačná manželka, živočišný Marvan a hlavně typicky plachtovská postavička vandráka Čtverylky. Z něj promlouvá lidová moudrost i jistá naivita snadného přilepšení si, které ho ve skutečnosti zklame. Režisér, básník a spisovatel Václav Krška se při své první samostatné režii projevil jako opravdový básník filmového plátna a tento film se pro mě stal nečekaným a příjemným objevem.

31.01.2010
plachta marvan krska
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Filmy
Letopisy Narnie - Lev, Čarodějnice a skříň
http://www.kd-shoes.us
...
yanmaneee | 25.08.2020
Monty Python: Život Briana
se vsim souhlasim, az na zaver predposledniho odstavce... ne nadarmo, kdyz si ted s kamaradem doporucujeme nejaky film musi padnout vzdy zahy otazka "Jsou tam vybuchujici kosmicke lode? A jestli ne,
...
PITY | 27.05.2019
Vesničko má středisková
V Pelhřimově šlo o krematorium...
...
František Opička | 08.02.2017
Statistiky
Aktualizováno: 05.08.2020
Počet článků/fotek: 1404/13846
(C) Saha - 1990 - 2020 - Verze 1.3.32 - 23.12.2019 - Generated by SHREC 2.220
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.