Mladá léta
Tento film režiséra Kršky zachycuje počátek kariéry Aloise Jiráska jako spisovatele a gymnaziálního profesora v Litomyšli. Film je vzhledem k době svého vzniku tendenčně zbarven, přesto ukazuje, že to ani "sůdruh Jirásko" neměl ve své době jednoduché. A kritika planého "salónního" vlastenčení je svým způsobem nadčasová, stejně jako střet mladého a moderního proti starému a zpátečnickému.
V úvodu sledujeme Jiráska jako studenta v počínající prusko-rakouské válce, tato sekvence je ale pro další děj naprosto nepodstatná. Během krátké epizody pražských studií poznáváme Jiráska jako obdivovatele husitů a národních tradic. Aby mohl dále studovat historii, chce zůstat v Praze, ale jeho pokrytecký profesor mu napíše doporučení na umístěnku co nejdál od Prahy, podobné horlivce chce eliminovat. A tak se Lojzík dostává do Litomyšle, kde se hned seznámí se skupinou místních vlastenců. Ti se sice pokutují za cizí slova, ale to je tak vše a jsou spíše konzervativní a hlavně loajální k Rakousku. Mladý Jirásek jejich falešné vlastenectví prokoukne hned při prvním setkání a tak si brzy znepřátelí okresního hejtmana i kolegy na gymnáziu, jeho vlastenectví, obdiv husitů i dělníků je jim na obtíž. Ani mezi žáky to nemá ze začátku lehké, ale když se studenti domluví na rebelii proti němu, tak je zaujme natolik vyprávěním o historii, že na vzpouru dočista zapomenou.
Jirásek píše první romány (Skaláci) a básně, postupně si získává sympatie jak žáků, tak prostých lidí. Mezi těmi rád přebývá a rozmlouvá s nimi, oni mu zase vypráví staré příběhy a ukazují mu místní pamětihodnosti včetně lucerny. Díky tomu poznáváme jeho tvůrčí metodu, kdy si vyprávění pamětníků domýšlí, ale je otázkou, nakolik se trefuje do skutečnosti. Z vyprávění sbírá materiál na svoje knihy, třeba na Psohlavce, ale sám cítí, že jsou to jen epizody. A nepřízeň okolí trvá, zvlášť, když se někteří poznají ve Filosofské historii.
Nový ředitel gymnázia (F.Filipovský) mu háže klacky pod nohy a nutí ho k nesmyslnému opisování, tím způsobí Jiráskovi problémy se zrakem. To už ale patří mezi známé spisovatele a na jeho podporu probíhá spontánní lidová kampaň v celých českých zemích, v Litomyšli dokonce málem dojde k lidovému povstání. A okresní hejtman i ředitel gymnásia musí kapitulovat, Jirásek nabírá síly pro svá velká díla o husitech, tím však film končí.
Film je zpracováno celkem dobře, i když o historické věrnosti mám určité pochybnosti, přitom by mě docela zajímalo, jak to bylo doopravdy. Ale poselství filmu je celkem jasné a zřejmé, kritika falešného vlastenectví, pokrytectví a maloměšťáctví je trvalá. Za zmínku stojí i Palackého zmínka o potřebě spisovatele-popularizátora, ne jen suchého vědce. Herecky stojí za zmínku hlučný K.Hoger jako jeden z rádobyvlastenců, F.Filipovský jako ředitel gymnázia nebo Saša Rašilov jako okresní hejtman a další, spíše drobné postavičky a figurky. A samozřejmě představitel Jiráska (Eduard Cupák), i když ten mi moc sympatický není.
Jde o jeden z prvních barevných filmů, takže barvy odpovídají tehdejším možnostem, ale i díky krajině a exteriérům se na film dobře dívá. Natáčení totiž probíhalo v reálných exteriérech Litomyšle a Hronova a tak má mírně dokumentární charakter.
- Alois Jirásek - Filosofská historie
- Alois Jirásek - Maryla
- Cesta do hlubin študákovy duše
- Císařův pekař - Pekařův císař
- Co je doma, to se počítá, pánové...
- Červená ještěrka
- Čtrnáctý u stolu
- Dívka na koštěti
- Dobrý voják Švejk - Poslušně hlásím
- Fantom Morrisvillu
- Florenc 13,30
- F.L.Věk
- Hrátky s čertem
- Husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Proti Všem
- Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách
- Jan Roháč z Dubé
- Krakatit
- Matka Kráčmerka
- Mezi námi zloději
- Muž v povětří
- Nikdo nic neví
- Noc na Karlštejně
- Provdám svoji ženu
- Ryba na suchu
- Řeka čaruje
- Svět patří nám
- Škola otců
- Škola základ života
- Vražda v hotelu Excelsior
- Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
- Zaostřit prosím!