Advokátka Věra
Tento český film z roku 1937 patří mezi slabší pamětnické filmy, ani ne tak hereckými výkony jako spíše celkovým vyzněním.
V úvodu poznáváme bohatou rodinu Donátových, matka řídí ženský magazín a dcera Věra je čerstvá absolventka práv. Touží po právnické kariéře a tak ji otec (T.Pištěk) zařizuje advokátní kancelář, ovšem pod podmínkou, že pokud se do roka neosamostatní, tak se provdá za ženicha, kterého jí vybere. Během deseti měsíců nezíská Věra jediného klienta, až jí přidělí obhajobu Petra "Tygra" Kučery (O.Nový) z pražské galerky. Toho našli spát v luxusním autě a nic z něj nemohli dostat, posílají proto za ním Věru, snad ho jako žena obměkčí. Věra si na jeho propuštění připraví plamenou obhajobu, ve skutečnosti je to dlouhá "slovolepsie" bez většího smyslu. A aby od ní měl soudce pokoj, tak Petra propustí, ten si ale chtěl ve vězení odpočnout a teď si stěžuje, že se bude muset vrátit ke kartám. Věra se za ním vydává do jeho domovské putyky a nakonec z něj udělá svého sluhu. Postupně se do sebe zamilují, ale po roce ji chce otec provdat za syna konzula, jak zněla jejich dohoda. Synem konzula je nesmírně nudný mladík, naštěstí (pro Věru) se ale ukáže, že Tygr je jeho starším bratrem a vše bylo jen sehráno.
Celý příběh a zápletka je dosti přitažená za vlasy a rozuzlení v poslední větě obecně nemám moc rád. Na druhou stranu pobaví úvodní námluvy několika nápadníků, které Věra úspěšně znemožní i počáteční vyhození potenciálních klientů. Paradoxně ale film zabije objevení se O.Nového na scéně, přitom je jeho role docela dobrá a i jako "grázl" má charisma. Zato Věra působí jako umanutá a rozmazlená dceruška, která prostě just chce být advokátkou, její představitelka, méně známá Truda Grosslichtová se v její roli docela vyřádila a některé její gagy jsou povedené. Věru zdánlivě podporuje její matka bojující za emancipovanost žen, skutečnou podporu však nalézá u milujícího otce, který kvůli ní složitě intrikuje. Tyto postavy patří k typickým a charakteristickým rolím svých představitelů, mezi další charakteristické postavičky patří i V.Trégl jako Věřin sluha.
Po dokoukání jsem film považoval za blbost, s mírným odstupem jsem trochu mírnější. Herecké výkony nejsou špatné, resp. jde o standardní výkony, některé scény jsou vtipné včetně lehce ironického podtextu vůči přehnaným snahám o emancipaci žen. Ale celkově film mezi ty nejlepší určitě nepatří.
- Anton Špelec, Ostrostřelec
- Ať žije nebožtík
- Babička
- Baron Prášil - Když Burian prášil
- C. a k. polní maršálek
- Cech panen kutnohorských
- Cikáni
- Císařův pekař - Pekařův císař
- Čtrnáctý u stolu
- Dědečkem proti své vůli
- Dívka v modrém
- Ducháček to zařídí
- Erotikon
- Eva tropí hlouposti
- Falešná kočička
- Fantom Morrisvillu
- Funebrák
- Holka nebo kluk?
- Hotel Modrá hvězda
- Jan Cimbura
- Jedenácté přikázání
- Kantor ideál
- Kristian
- Matka Kráčmerka
- Nezlobte dědečka
- Otec Kondelík a ženich Vejvara
- O věcech nadpřirozených
- Parohy
- Provdám svoji ženu
- Přednosta stanice
- Přijdu hned
- Přítelkyně pana ministra
- Pytlákova schovanka aneb šlechetný milionář
- Roztomilý Člověk
- Ryba na suchu
- Sobota
- Světáci
- Taková normální rodinka
- Tetička
- U nás v Kocourkově
- Valentin Dobrotivý
- Vdavky Nanynky Kuličovi
- Velbloud uchem jehly
- Z českých mlýnů
- Život je krásný
- Život je pes