Žebrácká opera
Původní, spíše lidový, námět adaptoval pro divadlo John Gay a později Berthold Brecht, u nás Václav Havel jehož verzi převedl do filmové podoby Jiří Menzel. Tato filmová podoba je zpracována celkem osobitě, přitom má až znepokojivé významy o, moderně řečeno, prorůstání zločinu do politiky a tím ukazuje (nejen naši) společnost ve znepokojivém světle.
V úvodu filmu sledujeme groteskně komplikované předávání lupu ve městě plném kapsářů, zlodějíčků, žebráků i falešných mrzáků. Blíže tak poznáváme kapitána Macheatha (J.Abrahám) při jeho loupežných výpravách, během nichž poučuje kolegy o ženách. Nestydí se ani za to, že je děvkař, protože k jeho zločineckému životu patří i to, mít úspěchy u žen. Svoji dlouhou řeč korunuje tím, že nevadí ani manželství - naopak, sám je několikrát šťastně ženat. Jeho nejnovější manželkou je Polly, dcera největšího konkurenta Peachuma (M.Labuda), přitom o lásce lze mluvit maximálně u Polly, kterou oba konkurenti chápou jako nástroj pro získání informací z protivníkova tábora.
Jenže Polly odmítne zradit manžela a tak vyráží Peachum za policejním náčelníkem Lockitem (R.Hrušínský), dlouholetým přítelem, se žádostí o pomoc. Lockit se nejdříve zdráhá, sám má poněkud jiné plány, ale nakonec dostane za pomoci půvabné Jenny (L.Šafránková) Macheatha do vězení. Hrozí mu nejvyšší trest, ale jeho další manželka, Lockitova dcera Lucy, ho dostane na svobodu. Mezitím se Polly vrací k otci a sehraje napravenou dceru toužící po pomstě, ve skutečnosti chce dále pomáhat Macheathovi. Jenže Jenny dostane Macheatha znovu do vězení a tentokrát ho osvobodí Lucy společně s Polly. Postupně se ukazuje, že Peachum sice vede konkurenční zločineckou organizaci, přitom ale pod vedením Lockita udržuje zločin v rozumných mezích. A nyní nabízí Macheathovi záchranu života za spojení jejich organizací, s cílem postupně zlikvidovat Lockita. Jenže i ten o všem ví a oba protivníky si zavazuje a přitom je štve proti sobě, takže v závěru se ten i onen vzájemně spojují proti třetímu, ať už doopravdy nebo jen naoko, všichni se vzájemně podezírají a tím se drží v šachu. A městu ve skutečnosti vládne Lockit skrytě a sám, což nikdo ani netuší.
Ve filmu zaujme jeho celkové vyznění, které dokresluje morální pokleslost i určitou dekadenci, což podtrhuje a zdůrazňuje i prostředí, kulisy, hudba a svým způsobem i vyblité barvy. Zajímavé jsou také herecké výkony, třeba J.Abrahám a většina dívek a žen v čele s L.Šafránkovou, pro mě je hodně zajímavý i ošuntělý a přízemní Labuda. Jeho role je podobné té v Otci Ubu (a to včetně typově podobné manželky), jde o ušmudlaného a přízemního chlapíka v malých poměrech, bez nadhledu a vize.
Film líčí šedou zónu mezi zákonem a podsvětím a zobrazuje jejich vzájemné prorůstání. Vše halí různé korporace, integrace a spolupráce, jde tedy o svět, kde nemá poctivý, tedy čestný zloděj, už místo, stejně jako čestný policista. Docela pikantní je to, že autorem divadelní předlohy je V.Havel, pozdější prezident - a my se můžeme ptát, zda je Havel poctivý (=čestný), děvkař Macheath, ošuntělý Peachum nebo tajně vládnoucí Lockit? Já na to odpovídat nebudu, každý, ať se zamyslí sám, ale paralela s (naší) společností mi připadá dosti silná a až znepokojivá.
Jaký je podíl Menzela a Havla oproti původnímu námětu nedokáži posoudit, ale prvky absurdního dramatu, kterým se Havel proslavil, jsou jasně patrné. Jde zejména o opakující se pasáže a rozhovory, pokaždé mezi jinými postavami, kdy se jedna a táž postava ocitá v tom či onom postavení. Děj se tak vlastně odehrává ve třech vlnách, které jej postupně komplikují a tutéž repliku nebo rozhovor slyšíme od různých postav. Na začátku vypadá vše jasně polarizované a rozdělené, ale v průběhu se rozdíly stírají a na konci už nerozlišíme, kdo je na čí straně, všichni jsou stejní.
Podle režiséra Menzela jde o jeho nejhorší film, protože byl narychlo splácaný. Mě přijde přesto celkem aktuální, nadčasový a závažný, byť může jeho zpracování působit až (rozto)mile. Jenže ve ve skutečnosti z něj běhá mráz po zádech, podobně jako je třeba Farma zvířat "milý" příběh o zvířátkách.
- Alena
- Báječní muži s klikou
- Bílá paní
- Blbá nálada Václava Havla
- Cesta do hlubin študákovy duše
- Dobrý voják Švejk - Poslušně hlásím
- Dobří holubi se vracejí
- Hostinec "U kamenného stolu"
- Jak utopit dr. Mráčka aneb konec vodníků v Čechách
- Každý mladý muž
- Král Ubu
- Křtiny
- Muž v povětří
- Na samotě u lesa
- Noční motýl
- Obsluhoval jsem anglického krále
- Ostře sledované vlaky
- Pacho - hybský zbojník
- Partie krásného dragouna
- Perličky na dně
- Postřižiny
- Roming
- Rozmarné léto
- Slavnosti sněženek
- Smrt krásných srnců
- Spalovač mrtvol
- Srdečný pozdrav ze Zeměkoule
- Škola otců
- The Plastic People Of The Universe - IX - Hovězí porážka
- The Plastic People Of The Universe - VIII - Kolejnice duní
- The Plastic People Of The Universe - X - Půlnoční myš
- Tři veteráni
- U nás v Mechově
- Upír z Feratu
- Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
- Václav Havel - Ztížená možnost soustředění, Občan Vaněk
- Vážení přátelé, ano
- Vesničko má středisková
- Vyšší princip
- Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina