Rambo - První krev
Tulák John Rambo (S.Stallone) se znelíbí místnímu šerifovi a ten ho zatkne pro potulku. Končí sedmdesátá léta, mírně vlasatý John se policajtům vůbec nelíbí a tak si s ním chtějí trochu drsněji zašpásovat. Jenže to v něm vzbudí vzpomínky na Vietnam, zmlátí je a uteče do hor. Šerif a šestice můžu ho pronásledují, jeden z nich nedočkavě střílí z vrtulníku, vypadne a zabije se. Rambo, prakticky beze zbraně, všechny pronásledovatele vyřídí, ale nezabije, i když by mohl, jen je varuje - nechte mě být. To už se ukazuje, že jde o válečného hrdinu a elitního vojáka.
Šerif posílá do lesů dvě stě mužů národní gardy, přijíždí i plukovník Truntman, Rambův nadřízený z Vietnamu. Plukovník varuje šerifa před Rambem, ten byl nejlepší z jednotky, specialista na partyzánkou válku, cvičený na to, aby přežil a zabil. Mezitím se Rambo ukrývá ve starém dole, kde se ho národní garda pokusí zneškodnit bazookou, Rambo však přežije a vrací se do města, které začne demolovat, aby se dostal k šerifovi. Už je to hlavně mezi ním a šerifem, což šerif chápe a bere jako chlap.
V závěru Rambo šerifa postřelí, než ho ale dorazí, objeví se plukovník a prohlásí - mise skončila. A Rambo se psychicky sesype - nejde jen tak vypnout elitního vojáka plného traumat z Vietnamu, jehož lidé po návratu jen uráží právě kvůli tomu, co ve Vietnamu dělal. Nakonec plukovník Ramba odvádí a tím nechává otevřené pole pro další díly.
Rambo je v první řadě akční film, ale těch posledních cca pět minut je celkem silných. Plukovník (=vláda/společnost) stvořil Ramba jako stroj na zabíjení, ale on nejde jen tak vypnout a tak si s ním nikdo neví rady. A on si to sám uvědomuje, přestože je (chladnokrevným?) strojem jednajícím na základě instinktů (jako zvíře), dokáže se zastavit - ale nic víc a na pomoc čeká marně.
Nejde však o psychologické drama ale akční film, kde stojí na jedné straně šerif "despoticky" vládnoucí svému "nudnému" městečku, na druhé straně voják puštěný "jen tak" do světa. A moje sympatie nejsou na žádné straně, oba mají svoji pravdu a celý konflikt je defakto úplně zbytečný. Celou situaci navíc šerif zrelativizuje, když prohlásí - pokud někdo z mých lidí překročil pravomoce, vyřídím si to s ním sám, ale (Rambo) nemůže brát spravedlnost/pomstu do svých rukou. Nakonec se ukazuje, že šerif je opravdový chlap, i když je začátku velmi nesympatický. A tak nejhorší je vlastně plukovník, který představuje (anonymní) armádu posílající lidi do války a pak zase zpátky - a s civilním životem vojáků jsou problémy dodnes.
Tento film zkrátka vzbuzuje různé otázky, i když většina diváků si z něj vezme jen tu akční část, která plně odpovídá době natočení a dá se považovat za klasiku. Akorát přemýšlím - řekl méně slov Rambo nebo Schwarzenegger v prvním Conanovi? Nebýt poslední scény, kdy Stallone ukázal i nějaké emoce, tak opravdu nevím. Ale je pravdou, že Stallone je mnohem víc herec, viz třeba celá sekvence v jeskyni, počínaje rozhovorem s plukovníkem a konče úlevou, když se dostane ven.
Nemohu se ubránit dojmu, že áčkové akční filmy 80. let mají občas i nějakou tu myšlenku a (Rambo) není jen bezduchá akce - byť jeho vazba na Vietnam může být jen klišé, neznám americké reálie tehdejší doby, abych to mohl posoudit a popravdě řečeno, je mi to jedno - film beru tak, jak je. A v mém případě nejde u Ramba o žádnou nostalgii, já ho totiž poprvé viděl až v roce 2011.