Apocalyptica - Live DVD
Když v roce 1996 vyšlo první CD Apocalypticy – "Plays Metallica by Four Cellos" byl jsem skoro nadšen – konečně nějaký originální nápad, konečně ukázka, že (některé) metalové melodie (a skladby) jsou natolik silné, že obstojí samostatně, a že se dají použít i jinde. Jistě, šlo o "pouhé" přearanžování notoricky známých melodií pro čtyři violoncella (a žádné jiné další nástroje), ale výsledek byl překvapivý. Po Metallice následovaly Sepultura, Faith No More, další Metallica, kousky z vážné hudby i vlastní tvorba. V současné době převažuje u Apocalypticy vlastní tvorba (pro tři violoncella), doplněná o bicí a (občas) i zpěv. Kouzlo něčeho originálního pomalu opadává, netradiční (v metalu) zvuk violoncell už nikoho neudiví ani nepřekvapí, takže zůstává "skoro normální" rocková kapela. Nehodnotím ale Apocalypticu, pouze její DVD z roku 2001, takže dost planých řečí...
Strohý booklet DVD obsahuje poměrně vyčerpávající informace o jednotlivých skladbách, kdo je složil, kdo zaranžoval pro violoncella, z kterého alba která skladba je atd. Chybí akorát informace, kdo vlastně hraje v Apocalyptice. Na obalu je (překvapivě) violoncello, prolínající se z lebkou (viz obal alba Cult) a čtveřice muzikantů.
A co nás čeká po spuštění DVD? Po krátkém intru uvidíme jednoduché animované (a ozvučené) menu. Jako první nás čeká koncert z Mnichova, můžeme si vybrat dvě zvukové stopy PCM 2.0 a Dolby Digital 5.1. Obě zvukové stopy jsou skvělé. Šou začíná krátkým intrem, během nějž přijdou muzikanti na pódium. Je vskutku zajímavé a netradiční sledovat 4 sedící muzikanty, hrající na violoncella pro metalové publikum. Odezva diváků je fantastická, diváci si občas i zazpívají. Hity od Metaliky jsou střídány vlastní tvorbou, a po chvíli začíná být skoro problém rozlišit co je co, ale ono je to celkem jedno. Musím pochválit světelnou show, díky níž (a detailní kameře) se dočkáme řady netradičních a efektních záběrů. Na druhou stranu musím říct, že hrající muzikanti na mě občas působí až směšně – sedící hráč hází hlavou, občas vstane a zahrozí do publika – prostě se mi zdá, že hudbu prožívají až moc. Možná je to (to prožívání) při hraní klasické hudby (odkud členové Apocalypticy přišli) normální, nevím. Musím ale uznat, že svoje nástroje ovládají opravdu bravurně – až se nechce občas věřit, jak variabilní nástroj violoncello je. Při Refuse/Resist se poprvé (ale ne naposledy) dočkáme i hry ve stoje a rituálního tančení s nástrojem, a také ukázky toho, že každý nástroj se dá použít jako bicí...
Koncert se mi zdá až příliš dlouhý, jednotvárný a nudný – na živo je to asi lepší, ale záznam jsem nikdy nevydržel sledovat na jedno posezení. Uslyšíme všechny důležité skladby Metallicy, resp. Apocalypticy, poměrně dobře řazené za sebou – rychlé nářezy střídané baladami, koncert je zakončen třemi přídavky – jako poslední zazní skvělá "Hall Of The Mountain King" od norského skladatele Eduarda Griega. O zvuku jsem už napsal, kamera a střih je také výborný a kvalita obrazu je také velice dobrá – řekl bych nadstandardní na to, že se jedná o záznam koncertu.
Když koncertní záznam shrnu: dobrá hudba, netradiční nástrojové pojetí, skvělá kamera i zvuk, fantastičtí diváci – všechny složky super, ale celek tak perfektně nevyzní...
DVD obsahuje ještě několik bonusů – což je samo o sobě chvályhodné: Prvním bonusem je 6 videoklipů – patrně nejzajímavějším je Path II., historicky první skladba Apocalypticy se zpěvem (Sandra Nasic z Guano Apes) – klip se odehrává v lese a Sandra v něm samozřejmě je. Videa patří spíše k nadprůměru, a rozhodně stojí za vidění – ve všech uvidíme hrát Apocalypticu, s prostřihy např. do Indie (Enter Sendman) nebo zimní krajiny (Nothing Else Matters). Hodně zajímavě působí černobílý klip k Path – stíny hudebníků vrhané na stěnu hrají něco jiného než hudebníci. Harmageddon a The Unforgiven jsou výtvarně také velice zajímavě řešeny – paradoxně mě klipy zaujaly více než vlastní koncert. Klipy mají vynikající zvukovou i obrazovou kvalitu, prakticky každý je ale v jiném formátu – (TV, 4:3, 16:9 a další). Dále mezi bonusy najdeme fotogalerii (4 fotky), diskografii a biografii (7 stran) kapely – vše poměrně vyčerpávající, kompletní a graficky vkusně upravené. Posledním bonusem je Drumming z června 1999 – asi pěti minutový záznam ze zákulisí blíže neurčeného letního festivalu.
Poněkud rozpačité vyznění koncertu zachraňuje kvalita obrazu a zvuku a bonusy.