Domácí kapela – Neděle
Domácí kapela je jeden z mnoha pohrobků kultovních plastiků (The Plastic People of the Universe), která má svým zvukem nejblíže k této legendě. Hlavsovy projekty jsou jistě velmi zajímavé, ale ani Půlnoc, natož Fiction, nelze označit za nástupce plastiků. U Domácí kapely by se ale o tom dalo uvažovat. Domácí kapela vydala dvě CD - Neděle (1992) a Jedné noci snil (1997) - to jsem kdysi několikrát slyšel. Jaké bylo tedy moje překvapení, když jsem v Levných knihách našel první CD, remastrované a se třemi bonusovými nahrávky z roku 1999. Škoda bookletu-nebookletu, klidně bych zaplatil i víc než 49 Kč za CD s pěkným bookletem...
Melancholické instrumentální plochy s využitím klasických i netradičních nástrojů (klavír, zvonkohra, xylofon, klavifon, violoncello nebo housle) - zvukově je ovlivnění, resp. pokračování ve zvuku plastiky velmi výrazné, některé skladby by klidně mohly být na posledních nahrávkách této legendy. Podstatná změna je samozřejmě u zpěvu, kde se v písních střídá Zuzana Bruknerová a Jan Brabec (ten ale zpívá asi jenom ve dvou, třech skladbách, které jsou výrazně odlišné od ostaních). Dojde tedy na normální, ale hlavně na vysoký, "étericko-zneklidňující" zpěv, doplňující svojí barvou housle, nebo na šepoty a výkřiky (nedá mi to, abych v této souvislosti nepoužil název jednoho cd spřízněných DG307) v podání Jana Brabce např. ve spíše rytmické "Indiáni milujou hory". V následující písni dojde i na "duet" obou zpěváků. Všechny skladby má textově i hudebně na triku Jan Brabec a jde tedy o jakousi sondu do jeho světa...
Tři nové, bonusové skladby (natočené v prakticky úplně jiné sestavě, pouze postava Jana Brabce zůstává) jsou rockovější, tu jazzovější, tu alternativnější, rozhodně jsou přímočařejší, ale do celkové atmosféry nahrávky bez problému zapadají. Změnila se i zpěvačka, která zpívá tradičním způsobem. V konečném důsledku jde o skoro normální rockové skladby, s názvuky elektroniky, ztrácející punc výjimečnosti.
Celkově jde o velmi temnou, smutnou a tesknou desku, jako by v sobě měla ještě dozvuky temné undergroundové atmosféry konce 80 let minulého století, kombinované se smutkem nad podivným koncem PPU. Kromě vlastního zvuku se na temné atmosféře hodně podílí Zuzanin zpěv. Ale snést desku na jeden poslech je docela náročné.
- A bude hůř
- Domácí kapela - Jedné noci snil
- Egon Bondy - My žijeme v Praze ...
- Mejla Hlavsa & Jan Vozáry - Magická noc (In memories of The Plastic People)
- Mejla Hlavsa - Než je dnes člověku 50 - Poslední dekáda
- The Plastic People Of The Universe & Agon Orchestra - Pašijové hry
- The Plastic People Of The Universe - Bez ohňů je underground
- The Plastic People Of The Universe - II - Vožralej jak slíva
- The Plastic People Of The Universe - I - Muž bez uší
- The Plastic People Of The Universe - IV - Ach to státu hanobení
- The Plastic People Of The Universe - IX - Hovězí porážka
- The Plastic People Of The Universe - Líně s tebou spím
- The Plastic People Of The Universe - Live 1997 DVD
- The Plastic People Of The Universe - Maska za maskou
- The Plastic People Of The Universe - VII - Co znamená vésti koně
- The Plastic People Of The Universe - VIII - Kolejnice duní
- The Plastic People Of The Universe - VI - Jak bude po smrti
- The Plastic People Of The Universe - V - Pašijové hry velikonoční
- The Plastic People Of The Universe - XI - Trouble Every Day
- The Plastic People Of The Universe - X - Půlnoční myš
- The Plastic People Of The Universe - 1997