Ikarie 07/03
Hned v úvodu slibuje nová Ikarie zajímavý zážitek, protože představuje francouzskou, tedy ne-anglo-americkou sci-fi scénu, a to hned v pěti kratších povídkách, což potěší.
Let United 93 do San Franciska - hned po prvním odstavci jsem byl mírně znechucen - někde se přiživuje na 11. září. Ale během čtení měním názor. Vyšetřovatel z budoucnosti je na palubě čtvrtého letadla, které ze zřítilo kdesi v pustině, a má zjistit, jak to bylo s cestujícími, kteří se aktivně postavili únoscům. Během únosu mu zničí přístroj, který ho dokáže přenést zpět do budoucnosti a tak sám iniciuje útok proti teroristům - čert vem pravidlo nezasahování, když jde o život. Krátké, nápadité a docela dobré.
Euzova bublina - je ten typ povídky, kvůli které má cenu číst fantastiku. Skoro poetická povídka, která si hraje s atmosférou a náladou, s fantastickým motivem.
Zlomek z Knihy moří - je spíše ekologická agitka ohledně delfínů a jejich vztahu k lidem. Delfíni nevymírají, ale přechází do paralelních vesmírů a odnáší sebou lidskou fantasii.
Dvoupodlažní svět - je chmurná budoucnost (nejen) pro bezdomovce. Ve světě, kde už v mládí společnost ví, jaké máte dědičné problémy se bezdomovcem stanete snadno. Nikdo vás nezaměstná, když ví, že za 10 let dostanete na 80% rakovinu. Tyto informace jsou sice tajné, ale... Opravdu znepokojivá vize budoucnosti. A bezdomovec, který je po třiceti letech na ulici konfrontován s běžnou domácností, plnou velmi vyspělé (ale pro něj neznámé) techniky, je docela dobrý nápad. A závěrečná pointa má také něco do sebe.
Bratr zombie - je příběh geniálního zpěváka, který je vysátý showbusinessem. Popsané technologie výroby hudební hvězdy by se určitě nahrávacím společnostem líbily.
Po článku ohledně podoby sci-fi ve Francii následují dvě české povídky.
Smrt k MDŽ - sledujeme vyvražďování holek ze jedné třídy během třiceti let, vždy kolem MDŽ. Nejde přímo o vraždy, jednou je to nešťastná náhoda, podruhé sebevražda, potřetí otrava houbami, atd. Jde sice o nejdelší povídku v čísle, která ale nemá se sci-fi nic společného kromě toho, že její autorku je pí Rečková. No dobře, tak jde o horror, kde by vrah, pokud tedy přistoupíme na to, že je vše dílo jednoho člověka, musel mít docela neobyčejné schopnosti. Ale stejně od začátku tušíme, jak to je, a nakonec se dozvíme i motiv. Nestěžujte si, že nejste nejhezčí holka ve třídě - až ostatní umřou, budete...
Dědo, zavolej - v této povídce najednou začnou mrtví volat na mobil a dávat dobré rady - předpovědi z budoucnosti. Jako třeba nejezdi do práce na kole, běž na oběd jinam kvůli salmonele apod. To je sice hezké, ale problém má mobilní operátor, tak i třeba Sazka a další provozovatelé hazardu. Docela dobrý nápad a pěkně navozená situace, navíc potěší drobné vtípky se jmény postav (třeba předseda fotbalového svazu Kořen). Akorát nám opět někam utekla pointa - konec jsem opět nepochopil.
Ale povídky jsou tentokrát velmi čtivá, i díky tomu, že jsou krátké. Během delšího odpoledne a večera jsem přečetl všechny povídky a zbytek jen tak zběžně prolistoval... Zaujal mě pouze rozhovor s významným kritikem anglo-americké sci-fi, překlep sem, překlep tam, to jsem si už avykl, ale "gdyš" mě dostalo...
