images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Forgotten Silence - Kro Ni Ka

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Po pravdě řečeno, od FS dodnes zbožňuji značně originální, death-doomové dvoj CD Senyaan. Kapela v originalitě sice nepolevila, ale posouvá se někam k progres rocku, což už mě moc nebere, přesto jejich CD z jakési nostalgie stále kupuji. Aktuálním zářezem v diskografii je album Kro Ni Ka, navzdory názvu jde o řadové album. CD má nádherný obal, v papírovém přebalu je digipack s opravdu krásnými fotkami nočních měst. Kromě třech skladeb s celkovou délkou cca hodina obsahuje CD ještě multimediální stopu s webovou prezentací a se skladbami z CD ve formátu mp3 a radio edit verze, což jsou kratší ukázky ze skladeb.

Aktuální nahrávka si drží typické rysy tvorby FS, takže se v jistém smyslu podobá Senyaanu. Pouze muzikanti značně rozšířili svůj hudební záběr, a zcela opustili death-metalovou škatulku. Tento proces byl samozřejmě postupný a je dobře zdokumentován na ostatních nahrávkách.

Předem je nutné říct, že jde o nahrávku značně neuchopitelnou a vybočující z řady, jak je již u FS zvykem.

CD začíná 25 minutovou skladbou "Brighton (The Streets and the Pier)". Hned ze začátku mě napadá přirovnáni k minimalismu Steva Raicha v rockové podobě. Hudba se postupně mění, a když dojde na zvonkohru (nebo jak to nazvat) dokreslující výrazně rytmicko-basovou část, pomalu začínám nahrávce propadat. To vše podkresluje deklamovaně šeptaný text, který je jaksi na pozadí. Později dojde na další výrazný rif a motiv, podbarvený zajímavou barvou kláves a po krátké mezihře zazní vše sice brutálněji, zato podbarveno svižnou částí, která se dále vyvíjí. Následují další přechody a změny, na basovém a hutném, rockovém základě je naroubováno hromada různých vyhrávek apod. Závěrečnou třetinu zahajují spíše nervní klávesy nad hutnou a vzdáleně doomovou částí, která přechází v až jakýsi rockově-jazzový feeling. Místy je slyšet staré dobré FS, ale vše je barevné, předělané, a zvukově bohaté.

Druhá skladba, v pořadí pátý díl "ságy" The Marble Hall trvá 18 minut a začíná skoro monumentálně a epicky. Evokuje snad sedmdesátá léta, hudba překrývá deklamaci, vše plyne pohodově. Některé části mi evokují i nedávno recenzované art-rockové Collegium Muzicum, ale uvědomme si, že nahrávky dělí 40 let a úplně jiné hudební základy. Skladba je celkově svižnější, ale stylově jsem úplně ztracen, progress, jazz, metal? Správně by totiž otázka měla znít - záleží na tom? Skladba obsahuje i zajímavé ruchy (vytočení telefonu) a orientální názvuky. Dojde i na poklidnější pasáže, s klávesami a deklamovaným textem.

Poslední v pořadí, Mezzocaine má také 18 minut. Základní koncepce zůstává, mění se různé vyhrávky, efekty, zvuky, barvy. Cca po první třetině dostane nahrávka jakousi anathemovskou náladu díky zvuku akustické kytary. Po té, cca v polovině získává nahrávka další podobu, jednak živější, ale i éteričtější. A skladba poměrně rychle spěje ke svému závěru, který tvoří jakési outro s ruchy velkoměsta.

Jednotlivé poznámky ke skladbám lze zevšeobecnit i k celé desce, protože vše je promícháno, spojeno a provázáno. Z nahrávky je cítit spousta vlivů, přechodů, zvuků, které tentokrát nejdou orientální. Rozhodně doporučuji poslech v klidu, se sluchátky, a vychutnávat si jednotlivé nuance a drobnosti. Osobně mě ale více berou ty svižnější a metalovější části, byť jsou podbarvené dalšími nezvyklými zvuky.

U podobných, technicky založených nahrávek mám jeden problém - uznávám, že jde o skvělé muzikanty, ale chybí mi tam "srdce" nebo nějaký emocionální prožitek - mě to prostě moc neříká, muzikanti si nahrávku užijí nepochybně lépe. Navíc, kdyby skladby trvaly o deset minut méně nebo více, tak je to skoro jedno. Muzikanti by mohli bez problému skladby zkrátit nebo prodloužit a pro mě by se nic nestalo. Ale i přes uvedené výhrady jde o hodně zajímavou nahrávku, podobnou (nejen) u nás budete těžko hledat.

04.06.2007
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
08.02.2019: Most! - Je to DÁŠA!
Chvíli jsem přemýšlel, jestli psát o seriálu Most! do Filmů nebo do Postřehů, nakonec jsem se rozhodl pro Postřehy. Důvod je ten, že seriály moc nesleduji, odrostl jsem na Červeným trpaslíkovi, Jistě pane ministře atd. a poslední, co jsem viděl, byla tak šestá série TBBT. Což je všechno docela vysoká laťka, zvlášť, když si vezmu ty různý český hospody a spol. tak si říkám, že je to
Office.com/Setup: Excellent information you have shared, thanks for taking the time to share with us such a great article. I really appreciate your work.
http://setupkeyinstall.com
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 04.06.2019
Počet článků/fotek: 1365/13742
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.