images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Jerome Klapka Jeroma - Poutníkův deník, Lenochovy myšlenky

jeromeklapkajerome

"Tři muži ve člunu, o psu ani nemluvě" patří k vrcholům tvorby tohoto anglického humoristy, ostatní díla jsou také dobrá, ale vtipnosti zmíněného díla nedosahují.

Poutníkův deník

To dokládá i "Poutníkův deník", ve kterém sledujeme cestu dvou přátel, autora a pana B, z Londýna do Německa na divadelní představení. Cestopis je podán s typickým anglickým suchým humorem, který provází již úvodní balení zavazadel, u kterého se člověk sice jemně, ale přitom královsky baví. Postupně absolvujeme zmatky způsobené dlouhou noční cestou, nevyspáním nebo neznalostí cizích jazyků, resp. z falešného přesvědčení o znalosti němčiny, v čemž vede "norská" epizodka. Nakonec se oběma přátelům podaří dostat do vesničky, kde probíhají slíbené pašijové hry. Po shlédnutí hry přemýšlí s přítelem, jak tento celodenní zážitek zprostředkovat čtenáři. Zpáteční cesta je již trochu volnější, včetně delšího pobytu v Mnichově. Tamní obrazárny a restaurace jsou podány s jemným humorem i s postřehem pro absurdní detaily. Poslední kapitola se věnuje hodně vlakové dopravě, toulajícím se vlakům a zmatkům v jízdním řádu, což jsou věci zmíněné i ve Třech mužích. Autor se podle svého zvyku také zmíní o jídle.

Zkrátka jde o vtipný cestopis, ale oproti zmíněným Třem mužům moc nového nepřináší, témata, gagy atd. jsou prakticky stejné, jádro knihy tvoří různé trampoty při cestování, které zná každý, kdo jel dál, než do Prahy - včetně neexistujícího vlaku. Během děje sklouzne autor místy k nějakému tomu popisu krajiny nebo historie, v onom malebném stylu, který krásně kontrastuje s humornými pasážemi, a u nějž nikdy nevím, zda je míněn vážně, nebo ironicky. Snad nejzajímavější je v tomto směru ukázka jeho poznámek, které si psal mezi Kolínem a Míšní, s tím, že je později zpracuje. Takto je totiž zachycen jakoby tvůrčí proces při vzniku knihy, což působí hodně zajímavě. Také na začátku zmíněná socialistická společnost, nikoliv v podobě socialistů, ale autora, působí půvabně a dokazuje, že autor je více než plytký vtipálek.

Lenochovy myšlenky

O tom se také přesvědčíme ve druhé půlce knihy, kterou tvoří "Lenochovy myšlenky", soubor šesti esejů, které jsou vtipné, svěží, a pravdivé. Můžeme ocenit mistrovské autorovo pozorování života a konstatovat, že za těch cca 100 let se v lidském životě skoro nic nezměnilo. Překvapuje mě pouze to, že tyto úvahy jsou trochu nekonzistentní, nevypointované, autor skáče z tématu na téma. Ale možná je to tak schválně, nebo se v oné době takto psalo. Jednotlivé eseje se vzájemně doplňují do jakési skládačky autorových názorů kořeněných jeho humorem.

O umění se rozhodnout se začíná popisem nákupu se ženou a pokračuje popisem praktických problémů toho být "byronovským" zhýralým mladíkem. V této části autor skvěle vystihuje rozdíl mezi literárním popisem a realitou. To, co zní ušlechtile, vznešeně, romanticky působí v praxi úplně jinak. Autor se postupně hledá v různých postavách, vždy naráží na problémy, až končí tím, že bude sám sebou. Ale kým vlastně je?

V eseji O nevýhodách toho, že člověk nedostane to, co chce domýšlí pohádky do konce, včetně střetu s každodenní realitou na příkladu Popelky. Analogicky také uvažuje o spisovateli, o jeho životě a úspěchu. Vypadá to, že Pratchettovo kritizování pohádek má v anglické literatuře hlubší tradici.

Esej O výjimečné hodnotě, které jsme chtěli udělat začíná povedenou úvahou o kutilském časopise a osudu věcí vyrobených podle něj, a přes symbol ctnosti (=ústřici), která ale nevykonala nic dobrého, se autor dostává k duchům a strašidlům.

Další esej, O přípravě a praktickém využití elixírů lásky je v v podobném duchu, je o lásce k ženám a o různých typech žen, o relativitě jejich kladů, zkrátka o tom, co dělá každý pár i člověka jedinečným. A také o tom, že láska je mocná čarodějka i o vystřízlivění z lásky po letech, včetně únavy v životě manželském, o stereotypu i o chybějící špetce "romantiky" v životě.

O radostech a prospěchu otroctví rozebírá otroctví lidí v okovech společnosti. Každý, i ten, kdo si myslí, že je pán, je o to větší otrok. Zajímavé je, že se toto řešilo již před sto lety, tehdejší společnost byla jiná, neměli osmihodinovou pracovní dobu ani zákoník práce, ale je to takový rozdíl? Už jsem si myslel, že jde o vážnou sociologickou úvahu, naštěstí autor přešel na popis zkušeností s telefonováním. Jistě, od dob prvních telefonů k mobilní sítí třetí generace je daleko, ale princip je stejný a v jistých chvílích, jako bych viděl sebe nebo své známé. K telefonu se ale autor dostal od "managera", řečeno dnešními slovy, ke kterému se vrací v úvaze o "nadhodnotě" a práci navíc. Uvažuje i o smyslu toho všeho, čímž mu je pozvednutí člověka výš a výš. Ale stejně, proč?

Poslední esej, O tom, jak pečovat o ženy a jak je zvládnout je o přecitlivělosti moderní doby (srovnání Hamleta s romantickým básníkem) na pozadí úvah o svatební cestě.

Všechny eseje jsou velmi bystré, vtipné, všímající si každodenního života, ale hlavně, nezastaraly ani minutu, jsou vrcholně současné. A podle toho se pozná mistr.

21.08.2007
jeromeklapkajerome
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.