images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

DG 307 - Historie Hysterie

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Toto dvoj CD obsahuje archivní záznamy z prvního období existence kapely DG307, tedy z let 1973 - 1975, kdy se v kapele setkávají Mejla Hlavsa a Pavel Zajíček. Jedná se o kompletní vydání dochovaných záznamů, CD je vybaveno obsáhlým bookletem, který obsahuje texty skladeb, fotodokumentaci, průvodní slovo jakož i Magorův a Zajíčkův úvod - Mejla se z pochopitelných důvodů vyjádřit nemohl - bohužel. Část zachycených skladeb zazní dvakrát, jde totiž převážně o koncertní záznamy, které se mírně obsahově překrývají. Záznamy jsou řazeny chronologicky a kvůli tomu je úvod CD posluchačsky velmi náročný, ale o tom dále.

V uvedeném období se tvorba kapely DG307 dala charakterizovat jako výrazně experimentální a nerocková, inspirovaná aleotorní hudbou, kakofonií a fónickou poezií, nicméně v převážně většině skladeb nejde o improvizace, ale o pevně dané skladby, které se dají stručně charakterizovat takto: Jednoduchý až primitivní, ale výrazný rytmus je doplněn nějakým fragmentem melodie, je použit jeden, ne vždy stejný, hudební nástroj. Nad tím se vznáší agresivní, intenzivní přednes textů, který je přizpůsoben rytmu a celkovému zvuku. Skladbu doplňují různé industriální zvuky, údery a další hudební i nehudební zvuky. Samozřejmě ne všechny skladby padnou do této šablony, beru ji jenom jakési obecné vodítko. Na místě je samozřejmě otázka, zda jde o umění nebo o disidentem přeceněné neposlouchatelné neumětelství, které by zvládl každý? Podle mě - obojí, neposlouchatelnost je relativní, po několikerém poslechu se člověk zorientuje a pochopí o co tvůrcům šlo. Ale že bych si zrovna tuto nahrávku běžně pouštěl do sluchátek, to tedy ne. Specifické Zajíčkovi texty tvoří podstatnou složkou, objevuje se v nich vzdor, rebelie, ale i hraní si nebo náboženské témata.

První tři skladby jsou premiérovým vystoupením skupiny, po úvodu následuje kraťoučká "Anti" a desetiminutová "Hrůzy", takto pocta L.Klímovi. V hlukové a rytmické "Anti" zazní legendární verš "běžím s hovnem proti plátnu, do plátna to hovno zatnu", později zneužitý socialistickou propagandou. "Hrůzy" spadají do "klasického" zvuku DG, ale prostor dostává (zřejmě) improvizující rozvazbená kytara a vysavač.

Čtvrtá až osmá skladba pochází z koncertu v Kadlecově ateliéru, kde kapela vystoupila na oslavě Magorova návratu z vězení. Tento záznam je ve skoro komorním obsazení, kytara, basa (Ivo Pospíšil - později Garáž), bicí a foukací harmonika. Záznam bohužel začíná mírně obměněnou skladbou "Hrůzy", což nepovažuji za zrovna šťastné z dramaturgického hlediska - prvních 20 minut totiž prakticky slyšíme jednu skladbu, kde jednotvárné bicí poskytují jakousi vodící a záchytnou linku pro disharmonické vazbení. V podobném stylu pokračují další skladby - např. "Banán prorok", "Koulím očima", slavná "Degenerace" a "Papírový aPsolutno". Tyto skladby jsou charakterizovány právě agresivním, intenzivním přednes, jednoduchým rytmem s basovým základem a improvizací na foukací harmoniku. Každá skladba má ale svůj charakteristický zvuk i použitý motiv a stavbu, třeba "Papírový aPsolutno" se až tak zásadně neliší od verze nahrané v roce 1992 - z tohoto porovnání můžeme i usoudit, jak by asi dnes zněly i ostatní skladby. Kromě úvodní 10 minutové "Hrůzy" mají ostatní skladby dvě až tři minuty.

Devátá až sedmnáctá skladba obsahuje záznam ze září 1974 v Postupicích, sestava je rozšířena převážně o nejrůznější plechy a šrot, psací stroj nebo hřeben, z klasických nástrojů zazní třeba suzafon, píšťala, violoncello, kytara nebo viola Jiřího Kabeše. Záznam začíná Magorovým úvodem, bez kterého kterého bych se obešel, tento úvod je ukončen Bondyho přednesem jedné jeho básně. Na nahrávce zazní nové skladby, první z nich je melodický popěvek "Hudebníci z konzervy" s akustickou kytarou a sborovým refrénem. Následující "Očišťovaní" se vrací k soundu DG307, jak byl dosud prezentován, s tím, že housle (cello?) posouvají skladbu do trochu jiných sfér, následuje krátká skladba "Filosofova slova" tvořená deklamací/řevem textu acapella. V další skladbě "Útok na historii (hysterii)" se přidává jednoduchý rytmus, foukací harmonika a industriální zvuky, navazující "Utopenec" zaujme zvláštní dikcí textu, který je tak rozbit až na slabiky a díky tomu, že jde o delší skladbu, dostanou prostor i dechové nástroje. Skoro hypnoticky rytmická "Co sme?" nabývá na intenzitě a hlukové agresivitě. Takto nahrávka pokračuje až k poslední "Degeneraci", tentokrát v provedení "The Keep Together Bandu", což bylo příležitostné uskupení členů DG307, PPU a dalších lidí z undergroundu. Tato píseň začíná Magorovým úvodem, který pro pitomce překládá název kapely, což mi připadá trochu trapné, sama skladba je pro DG typická, ale v závěru se každý ze zúčastněných musí hlasově předvést, což už je na mě moc.

První CD končí záznamem v Mokropsech z ledna 1975, kde je klasická sestava doplněna o houslistu. Záznam obsahuje pouhé tři skladby, první dvě jsou již slyšené "Papírové aPsolutno" a "Banán prorok", po nich následuje novinka "Divný hosti". U první skladby ještě více vynikne melodická linka a snad díky tomu, že jde o známou skladbu, tak se mi i její provedení v podstatě líbí, v dalších dvou skladbách je struktura skladeb zřejmější, kromě opakovaných refrénů a foukací harmoniky dostane prostor cello a podivné drnkání.

Druhé CD obsahuje 45 minutový záznam z hradu Houska z listopadu 1975 včetně alternativních verzí čtyř skladeb, jako bonus nalezneme na CD dvě videoukázky. Na nahrávce se podílelo 10 muzikantů, běžné nástrojové obsazení doplňují citera, píšťala, trombon, perkuse, cep, železné nástroje, klakson a sbory. Základní charakteristika tvorby zůstává zachována, takže se nebudu rozepisovat detailně, ale občasné použití houslí nebo jiných nástrojů skladbám hodně pomáhají. V první skladbě je použito transistorové rádio a deklamace nad jakýmisi skřeky, následuje nejdelší skladba tohoto CD, možná až moc dlouhý "slabikovaný" "Utopenec", kde je slyšet, že se někteří protagonisté smějí, místo aby se věnovali textu. "Až" patří k typickým skladbám DG, různými ruchy podbarvené "Podoba" nebo "Sv." se dostávají spíše k industriálnímu zvuku nebo fyzickému básnictví. Sborově pojaté "Očišťování" je doplněno o zvony, "Návraty" (trombón?) je spíše poklidná, táhlá věc, byť prvních deset vteřin industriálního rachotou posluchače spíše vyděsí. Také zaujme intenzivně deklamovaný "Krkavec", vrtačka v "Chameleonovi" nebo závěrečná "Exploze myšlení", která patří ke strukturovanějším a náročnějším skladbám. Na CD následují alternativní verze skladeb "Podoba", "Sv." a "Chameleon", odlišné zřejmě pouze v detailech, zkoumat je podrobně se mi nechce a nahrávka je zakončena houslovým tématem z "Očišťování", což je celkem zajímavý moment.

Na datové stopě CD jsou umístěny dva videozáznamy. První video je z Postupic, trvá cca šest minut, na černobílém záznamu vidíme provedení skladeb "Operace přírody" a "Co sme". Je sice vidět, že si hudebníci hraní užívají, ale publikum je spíše ignoruje, což je při občasných prostřizích do něj vidět, pouze sem tam se najde fanynka ze zasněným pohledem. Docela mě zaujala vizáž zúčastněných post-hipies normalizačního Československa. Na záznamu lze určitě poznat spoustu známých osobností, já jsem poznal jen (aspoň doufám) Egona Bondyho. Během začátku druhé skladby je možné vidět Mejlu s basou v póze, která se později, jako fotografie, stala velmi známou a charakteristickou.

Druhé video je z Kostelce u Křížku, jde o cca desetiminutový němý záznam vystoupení u příležitosti Mejlovi svatby, který je kvalitativně o řád horší než ten předchozí a je na samé hranici použitelnosti. Složení i nástrojové obsazení kapely je podobné jako na nahrávce z hradu Houska, za zmínku stojí účast další osobnosti alternativní scény, totiž Jana "Sahary" Hedla. Nasazení kapely je stejné jako v předchozím případě, vše je pojato více scénicky až happeningově, i díky využití kulis ochotníků a kostýmů. Místo hudby jsou puštěny dobové zprávy o případu plastici a DG307, což je velmi poučné, zejména hudební posudky stojí zato. V jistém smyslu jsou pravdivé, ale to přece není důvod zakázat někomu hrát a navíc ho ještě za to zavřít. Člověk se aspoň dozví něco z historie kapely, byť jsou tyto věci dobře známé, ale převážně z druhé strany.

Jak tedy celé dvoj CD hodnotit? Převážně jako dokument doby - některé skladby jsou zajímavé, ale většina je spíše oslavou radosti z možnosti vůbec vystupovat. Uzavření se do undergroundu mělo totiž na všechny kapely nepřízniví vliv v tom, že chyběla reflexe posluchačů, kritiků i konkurence ostatních kapel. Při hodnocení kompletu také musíme vzít do úvahy to, že jde o (kompletní) soubor archivních nahrávek, nikoliv o reprezentativní výběr. A při opakovaném poslechu si člověk najde pár věcí, které zaujmou, třeba "Očišťování", "Co sme?", "Papírový aPsolutno" a další. Podle mě, dvojí zařazení skladby "Hrůzy" na začátek CD je dramaturgicky špatný krok, byť chápu a respektuji chronologické řazení.

21.12.2007
Související články:
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 1 - zobrazeno v: 20.10.2019 - 23:37:07
Verunka (03.01.2008 - 11:17:56):
Umění nemusí být vždy krásné a nemám nic proti experimentům, ale pustit si něco takového po náročném dni v práci je čiré utrpení. Nevím, v jaké náladě bych mohla chtít něco podobného poslouchat...
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 29.09.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.