images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Forgotten Silence - Senyaan

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

O některých věcech se nediskutuje, je třeba přijmout je jako fakt. Třeba to, že Senyaan, monotematické dvoj CD od Forgotten Silence je nejlepší česká metalová nahrávka. V kapele se tehdy sešlo několik osobností, jako Hanka Nogolová, Chrobis, a hlavně Medvěd a Krusty, vůdčí postavy kapely dodnes. Nahrávka z roku 1998 obsahuje ságu o zimním démonu Senyaanu, trvající hodinu čtyřicet minut. Samo CD je vybaveno výpravným booklet, na kterém mi vadí pouze "cákance" na titulní strana, které vypadají divně.

Vzhledem k tomu, že jde o dvojCD, je nahrávka rozdělena na dvě části, totiž "...of Growing Madness" a "...of Winter Insanity", a obě dvě CD obsahují po jedné bonusové skladbě. Celá sága je složena ze sedmi (dlouhých) kompozic, propojených krátkými mezihrami. Kapela začínala na death/doomových kořenech, ale brzo se začala přesouvat k progresivním vodám, což je slyšet i na Senyaanovi, ale tehdy tomu ještě nikdo nechtěl věřit, dvě skladby jsou inspirovány Tomem Waitsem a jedna Enyou.

Nemá cenu popisovat (a ani to řádně nedovedu) jednotlivé skladby, stejně tak vypíchnout jeden moment nebo skladbu je těžké. Už intro, basové se šeptaným úvodem navodí příslušnou atmosféru a po něm kapela spouští něco, pro co nemám slov. Ve skladbě je slyšet growling a hrubý zpěv, střídaný s éterickým vokálem Hanky Nogolové nebo se šepotem, death-doomový nářez se střídá s prvky jazzu a progresu, brnkanými a akustickými pasážemi a mezihrami. Vše je však perfektně sladěné a naprosto kompaktní. Silný je i úvod následující "Chapter 2 - The White Ocean", který je vyloženě silový, zajímavě rytmický, střídaný éterickou, až zasněnou Hankou. Dojde na progresivní prvky a jakési cinkání, na něž perfektně navazuje melodie, gradující v metalovém nářezu, přes "forgotten melodies" se zase dostáváme k jazzu nebo progresu. Na to, že má skladba pouze sedm minut toho kapela stihne hodně, ale opět nemám dojem přeplácanosti, jako u podobných kapel, spíš jde o perfektní návaznost a propracovanost. "Chapter 3 - The Ancient Forest" začíná tajemně, poklidně, ale dojde i na metalové sypačky, zkreslené hlasy zimních démonů a Hančin éterický vokál. A samozřejmě na spoustu dalších atributů tvorby, jak již byly popsány. Důležité ale je, že skladby nepůsobí jako nezáživná ukázka toho, co všechno dokáží muzikanti zahrát a zkombinovat. Naopak, jsou velmi poslouchatelné až "hitové", i přes celkovou složitou strukturu skladeb a propletenost motivů je poslech celkem snadný a příjemný.

Je nespravedlivé popsat první dvě, tři skladby a u ostatních říci, že používají tyto principy a přístup je dále rozvíjen, vypadá to pak, že vše bylo řečeno v oněch prvních skladbách a zbytek je "navíc", ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Originální melodie a zajímavé zvuky jsou rovnoměrně umístěny na celé ploše dvojCD, ale je obtížné a celkem zbytečné je popisovat detailně. První CD končí bonusovou skladbou "Diamonds on the Night", což je předělaná starší skladba, která je v pomalejším tempu, připadá mi doomovější a jednodušší (lépe řečeno přímočařejší), ale i tak je zajímavá a mezi ostatní bez problémů zapadá.

I "Chapter IV - The Snowscreams" začíná pěkně ostře, až deathově a to včetně střídání dvou vokálů, ovšem opět nejrůznější, až jazzové, mezihry posouvají skladbu někam jinam. "The White Roses" je druhou bonusovou skladbou, inspirovanou Enyou, je založená převážně na Hančině zpěvu, dlouhých tónech kláves a jemných ruších na pozadí - křehká a krásná věc. Nejdelší skladbou je dvaadvacetiminutový "Chapter 6 - (In) The Marble Halls III", skladba začíná poklidně, spíše alternativně a progresivně, ozývá se šepot jak Hanky, tak zpěváků, což neznamená, že nedojde na ostřejší a rychlejší pasáže, které gradují v části se zkresleným vokálem. Celá sága je zakončena spíše komorně, pětiminutovým kytarovým a progresivním "popíkem" s Hančiným zpěvem. Spolu s klávesovými plochami tvoří skladba ideální tečku za celým dílem.

Myslím, že toto CD patří k těm dílům, která se vyskytnou v pravý čas na pravém místě a která již jejich tvůrci nepřekonají. Celá sága není na první poslech, pamatuji si, že mě tak dva/tři poslechy trvalo, než jsem k ní plně pronikl, ale i deset let od nahrání lze říci jediné - jedna z nejlepších (českých) (metalových) nahrávek. Mě toto CD nabízí ideální poměr mezi tvrdými pasážemi a "líbivými" melodiemi, které se různě vzájemně vrství a proplétají, až jsem si nostalgicky vzpomněl na speedmetalové legendy konce osmdesátých let :-). Jednotlivé motivy se vrací a opakují v provedení různých nástrojů, to vše je obohaceno množstvím nejrůznějších zvuků i rozdílnými vokály. Ale přes obrovskou různorodost spolu vše dokonale ladí a pasuje a to považuji za jeden z nejdůležitějších rysů celé nahrávky.

26.06.2008
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
08.02.2019: Most! - Je to DÁŠA!
Chvíli jsem přemýšlel, jestli psát o seriálu Most! do Filmů nebo do Postřehů, nakonec jsem se rozhodl pro Postřehy. Důvod je ten, že seriály moc nesleduji, odrostl jsem na Červeným trpaslíkovi, Jistě pane ministře atd. a poslední, co jsem viděl, byla tak šestá série TBBT. Což je všechno docela vysoká laťka, zvlášť, když si vezmu ty různý český hospody a spol. tak si říkám, že je to
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 04.06.2019
Počet článků/fotek: 1365/13742
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.