F.M.Dostojevskij - Chudí lidé
"Chudí lidé" jsou autorovou románovou prvotinou, jedná se o román v dopisech mezi Makarem, stárnoucím úředníkem a Varvarou, mladičkou dívenkou. Oba dva žijí v Petrohradě nedaleko od sebe, jsou prakticky sousedi. Navíc jsou snad vzdálení příbuzní, ale víc je spojuje to, že jsou chudí a jedinou jejich radostí jsou vzájemné časté dopisy a případná setkání.
Makar je prostý člověk, je mu necelých padesát a živí se tím, že opisuje v úřadě listiny. Přesto, že sám žije na pokraji chudoby, posílá Varvaře různé dárky. V jednom dopise mu Varvara pošle kus svého deníku, ve kterém popisuje své dětství v rodině správce, který se po smrti pána přestěhoval do Petrohradu, kde nemohl najít práci, posléze onemocněl a zemřel. Varvary a její matky se ujala Anna Fjodorovna, vzdálená příbuzná. Podle Varvay je však Anna zlá žena, která se jich ujala spíše proto, aby jim mohla dávat najevo, že jsou na ní závislí, než z opravdové křesťanské lásky. Varvara v deníku podrobně popisuje i svůj vztah k chudému studentovi Prokovskému, který bydlí u Anny a doučuje jak její dceru, tak Varvaru. Deník popisuje to, jak se Varvara spřátelila s Porkovským i následné důvěrné rozhovory včetně oslav jeho narozenin. To vše je popsáno detailně a radostně, protože šlo o nejlepší období jejího života, bohužel závěr deníku patří brzkému úmrtí Pokrovského na souchotiny a jeho pohřbu. V této části je i mírně naznačen její přerod z děvčete v ženu, byť k žádnému milostnému vzplanutí nedošlo a Varvara vlastně zůstává dítětem, byť v mnohém nečekaně vyspělým.
Následují další dopisy, procházky a návštěvy, divadlo, knihy i další dárky. To vše sice Varvaru těší, jenže dobře ví, že Makar sám je chudý a ona nechce, aby se finančně vyčerpával na dárcích, zvlášť když má sám záplatované šaty, ochozené boty apod. Varvara ve svých dopisech občas naznačí něco o pokračování rodinné tragédie, kromě Anny se na scéně objevuje jakýsi Bykov. Vše se dozvídáme jen z narážek o tom, jak ji chtějí pomoci, ona jim, po předchozích špatných zkušenostech, nevěří. Varvara také dostává nabídku na místo vychovatelky někde na venkově, což Makar odmítá, protože ji chce mít blízko sebe, byť by měl sám přijít na mizinu. Vymlouvá ji to jak může, nechce ji pustit mezi cizí lidi a podrobně líčí, jak jsou cizí lidé zlí, což dokládá vlastním příkladem neurčitých příkoří v úřadě.
Až z jejích dopisů se dozvídáme o pomluvách lidí proti jejich přátelství i o tom, že si Makar vybral služné dopředu a prodal vše, co měl, hádá se s bytnou o nájemné, i jak ho opilého domů přivedl policajt. To všechno Makar vysvětluje starostí o ni, jí je však trapné žít takhle na obtíž, byť ji Makar ubezpečuje, že to, že se o ni stará, je smyslem a radostí jeho života, ale když se Makar znovu opije, Varvara se strašně rozčílí. Makarovi problémy trvají dále, je zadlužený, nikdo mu nechce půjčit a dokonce udělá chybu při přepisování spisu. Generál si jej pozve na kobereček, kde se Makar třese strachem, stydí se ve svých orvaných šatech. Generál se ale projeví jako lidumil a dá mu menší finanční obnos, který je dostatečný na to, aby Makar splatil všechny dluhy, vyřešil svoji tíživou situaci a začal nanovo. Dochází ovšem k zásadnímu zvratu, když Bykov prohlásí Annu za ničemnou ženskou a žádá Varvaru o ruku a nabízí stěhování na statek. Po dlouhém přemýšlení Varvara se sňatkem souhlasí. Sňatek ji totiž může zachránit před bídou a vrátit jí čest, zda ji však přinese štěstí, to Varvara neví. Tento zvrat Makara mate, štěstí ji sice přeje, ale na druhou stranu se jí nechce vzdát, to, že ji má a může se o ni starat, byť nepřímo, je mu obrovskou vzpruhou - s kým tu sám zůstane?
Další dopis od Varvary je datován pět dní před svatbou, a protože má Bykov peníze, řeší Varvara již jiné problémy než dříve. Makar zůstává jejím přítelem a zařizuje pro ni nejrůznější pochůzky, jako jsou krajky a náušnice. Bykovovi se již zdají náklady na svatbu velké, sám se totiž žení proto, aby mohl vydědit synovce. Jejich loučení je dojemné, plné citu a lásky a také zklamání a obav, co bude dál.
Celý děj, resp. myšlenkové pochody obou, ale hlavně Makara jsou podány velmi plasticky a barvitě, takže ho člověk přímo vidí - jak se chudý, ve špatných botech, plouží Petrohradem a myslí jen na její štěstí. Přitom mu nezáleží na sobě, ale na tom, co řeknou lidé. Makarovi vadí také to, že se o chudém člověku uvažuje, jakoby neměl čest a stud, sám přece ví, že je chudý, stydí se za svoji chudobu, snad se snaží s ní i něco dělat, nepotřebuje, aby mu okolí stále předhazovalo, že je chudý.
Dílo zachycuje bídu, zoufalství a možná jakousi smířenost s osudem na příkladu dvou lidí. Celý děj provází jakási apatická předurčenost, která kontrastuje s tím, že si Makar určil svůj smysl života ve starosti o Varvaru vlastně proti její vůli. Svým způsobem jde o jeho sobecké obětování se, které je možná pochopitelné, ale stejně není Varvaře úplně příjemné, a ona nemůže nic změnit, byť se o to snaží. Možná i proto volí sňatek, který ji nepřinese štěstí.
Dílo je však velmi čtivé, čemuž kromě zmíněné plastičnosti velmi napomáhá i zvolená dopisová forma. Jeho dopisy jsou dlouhé a zachycují bídu a utrpení své i sousedů, jejich situace je ještě horší, protože mají rodiny a malé děti. Její odpovědi jsou zase krátké ale zdvořilé a plné citu, snaží se odmítat veškeré dobrodiní. Jako celek je kniha celkem zajímavá, některé myšlenky jsou vyjádřeny poměrně jasně a ostře.
- A.S.Puškin - Cesta do Azrumu
- A.S.Puškin - Piková dáma a jiné povídky
- Běsi
- F.M.Dostojevskij - Bílé noci
- F.M.Dostojevskij - Bratři Karamazovi
- F.M.Dostojevskij - Bytná
- F.M.Dostojevskij - Hráč
- F.M.Dostojevskij - Idiot
- F.M.Dostojevskij - Neobyčejné příběhy
- F.M.Dostojevskij - Nětočka Nězvanovová, Strýčkův sen
- F.M.Dostojevskij - Něžná
- F.M.Dostojevskij - Zápisky z podzemí
- F.M.Dostojevskij - Zločin a trest
- Michail Bulgakov - O prospěšnosti alkoholismu
- Michail Bulgakov - Osudová vejce, Psí srdce
- Michail Bulgakov - Psí srdce a jiné povídky