images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Walk-Choc-Ice - Keep Smiling

walkchockice crossover funky
Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

V roce 1994 vládl českým pódiím crossover a zejména kapely jako Jolly Joker & PBU, Kurtizány z 25 Avenue a Support Lesbians. Mezi tuto trojici vlétla jako kometa skupina Walk-Choc-Ice, zazářila debutním albem "Keep Smiling" a po stylových kotrmelcích zmizela kdesi v zapomenutí, což je škoda, protože charismatický a výborný zpěvák Honza Křížek (žádná souvislost s Kreysonem) stál určitě za poslech. Debutní album "Keep Smiling" jsem si koupil hned, co jsem skupinu slyšel poprvé na živo v Brně na Vodové.

"Keep Smiling" přináší crossover oné doby, tedy mix HC a dalších hopsavých a skákavých stylů včetně rapu a hiphopu, zkrátka styl, který na konci osmdesátých let spoludefinovaly kapely jako Anthrax a Beastie Boys a začátkem devadesátých let zpopularizovali třeba Rage Against The Machine. Na nahrávce dojde na mix ostrých a hutných metalových kytar, rapu, funky a dalších stylů, dojde i na hiphopové nebo rapové vzývání sebe sama, často se v textech opakuje "Walk-Chock-Ice" a různé variace na toto téma. Stylově jde možná o příliš velký guláš, ale vše je zahráno s nadhledem a řemeslně dobře, a ať hraje kapela jakýkoliv styl, vždy zní tak, jak má. Kapela šlape perfektně, nahrávka má energii a šťávu, ale hlavní devizou je zpěvák, který si jednotlivé polohy užívá a opravdu je prožívá.

Nahrávka přináší 15 skladeb na ploše necelých 50 minut. A hned od počáteční "Demokracy" zní energický rapcore s výrazným zpěvem střídající se s rapem, v následující "Why" zní kapela spíš pohodově a funky. Zatěžkaná "She Do It" přináší metalové rify, výraznou basu, echované refrény, střídající se běžný i vysoký rap a řvané vokály. I následující skladby přináší skočný a chytlavý crossover, jednou ozvláštněný drobnými funky vyhrávkami ("Monkey"), zkresleným hlasem nebo dechovými nástroji ("Blackdatrap"). Zklidnění přináší až pohodově rocková, čistě zpívaná "Heavenly Free" následovaná "Death Ice Party", což je autenticky zahraná deathmetalová skladba včetně grindového kvičení.

Další stylový kotrmelec přináší houpavý ploužák "Morning Streets", tedy pomalá skladba, která ale moc nezaujme, byť patří k nejdelším na albu. Další skladby patří k rapovým vypalovačkám včetně výrazné "Insane In Yo Head" ve které dojde i na kytarové sólo - Insane In Yo Guitar. Výjimku tvoří "Who Killed Choc Ice", což je elektronická, techno-rave záležitost s temnými basy a dojde i na scratching a samply od Public Enemy. Textově je skladba plná "shutthefuckup/muthafuckup", "commonbaby" nebo "somebody-in-da-hause", v textu "Race That" jsou zmíněny další kapely jako Cypress Hill, Public Enemy a Run DMC. Předposlední "We can't come tonight" kombinuje funky náladu s nářezovými plochami a závěrečný "Ice Tea" připomene psychedelii táhlých skladeb a vokálů Pink Floyd a představuje tak krásné zklidnění na konec.

Dneska styl jako rap-core už dávno nefrčí, což je trochu škoda. Ono je to ale dáno i tím, že tyto kapely, stejně jako Walk-Chock-Ice na této nahrávce, nabízeli několik různých poloh a po odeznění módní vlny často zjistily, že neví co hrát, nebo změnili styl a tím ztratili fanoušky. Na nahrávce zní deathmetal, rapcore, funky, elektronika, a další - co z toho je ale skutečná podoba kapely? Ani mnoho originálních prvků na nahrávce nenajdeme, jenže crossover nikdy nebyl o originalitě, spíše o nasazení - a to bylo u této kapely výborné. Album produkoval David Koller a nejen z tohoto detailu lze odvodit, že kapela nikdy nepatřila k undergroundu, ale spíše do mainstreamu, někdo by je možná označil i jako trendaře nebo pozéry.

Kapela sice ve své době patřila k české špičce, ale toto období trvalo pár měsíců, možná jednotky let. Se světovou špičkou se samozřejmě nemohla srovnávat, byť předskakovala Waltari nebo Rage Against The Machine. Přesto se mi ale jejich debut líbí, s kapelou mám spojené pěkné vzpomínky a myslím, že "Keep Smiling" má co nabídnout i dnešním posluchačům, ať už kombinaci stylů nebo variabilní a výborný zpěv.

21.09.2008
walkchockice crossover funky
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 1 - zobrazeno v: 19.03.2024 - 09:43:00
Bassman (05.12.2010 - 21:49:33):
Podle mne jedna z nejlepsich desek u nas, ktera spatrila svetlo sveta. Skoda, ze ji je temer nemozne sehnat.
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.