images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Garáž - nejlepší léta

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Garáž je kapela, kam si chodil odpočinout Mejla Hlavsa od Plastiků a kde kupodivu státní moci nevadil. Hudebně se zde setkal s kytaristou Ivo Pospíšilem a výrazným zpěvákem a textařem Tony Ducháčkem. Kapela prošla několika obdobími, od novovlného punku se přes funky a latinskoamerické rytmy skupina dostala až k přímočarým rockovým písničkám. Ty nejlepší z nich zachycuje toto CD, mapující období 87-89, což byla pro Garáž "nejlepší léta". Písničky Garáže z tohoto období vyšly již několikrát, vydání Levných knih z roku 2004 tedy nepřináší žádné novinky ani neznáme skladby, ale představuje cenově dostupnou variantu, jak získat tuto významnou kapitolu české rockové hudby.

CD obsahuje 16 písniček na ploše cca 70 minut, autorem většiny z nich je Mejla. Zazní hity jako "Medow", "Podvlíkačky", "Sedni mi na klín", "U nás ve sklepě", "Zrcadla", "Praštil jsem se do hlavy", "Voči", plastikovské "Muchomůrky bílé" nebo "Špatná věc", i méně známé věci jako "Baseball" nebo "Comandante Cosa Nostra". Už z tohoto seznamu je každému posluchači Garáže jasné, že CD zachycuje opravdu to nejlepší z tvorby, kromě několika skladeb z počátku devadesátých let už další tvorba kapely přinejlepším stagnovala.

Jednotlivé písničky patří mezi rockové klasiky, jsou celkem jednoduché, chytlavé a příjemně se poslouchají, což ovšem neznamená, že nezazní zajímavé nebo náročnější momenty. Garáž se prezentuje ve dvou základních podobách, v jedné zní elektronické bicí a mírně zkreslený zpěv, druhá je charakterizována živelnými latinskoamerickými rytmy a perkusemi. Obě podoby mají k sobě velmi blízko a vzájemně se doplňují. Spojuje je to, že nad rytmikou zní příjemný kytarový rock se silnými melodiemi, hodně prostoru dostává dechová sekce, často zní sólující saxofon nebo kytara, ale nejde o přehnané exhibice, jen o jistý instrumentální výkon. Celkové náladě pomáhá charismatický zpěv Tony Ducháčka i jeho texty, v pár věcech uslyšíme zpívat Mejlu, ať už jako hlavního zpěváka nebo ve sboru. Ducháček se prezentuje v roli znuděného sexuálního symbolu, takže texty jsou převážně o holkách, ale jsou inteligentně a vtipně podané, a zazní i pár závažnějších věcí.

Taneční nálada a pohodová atmosféra na nás dýchne hned u prvních tónů úvodní "Medow", druhé "Podvlíkačky" zase přinášejí onen mírně elektronický zvuk. Jistou změnu představuje "Baseball" s tehdy provokativním textem, který obsahuje kontrast českého textu a anglických slov. Zvolnění tempa představuje nostalgický "Charlie" a trojici spíše melancholických písniček zakončuje "Comandante Cosa Nostra". Následují veselejší kousky s výraznější melodií jako "Sedni na klín" nebo "U nás ve sklepě", což je typická Garáž, jak ji mám rád. Ale i následující, pomalejší a místy až "sladce-melodická" ukolébavka "Jdi spát" s mírně absurdním textem patří k typickému obrazu Garáže. Mezi tyto pomalejší, až baladické skladby patří i jeden z největších hitů Garáže "Muchomůrky bílé", kterou zpívá Mejla, což přináší změnu nálady. Skoro osm minut dlouhá skladba přináší i nostalgické saxofónové sólo a dvě různé podoby Mejlova zpěvu, jednu typickou temnou, druhá je vyšší a razantnější. Zajímavými vyhrávkami je osvěžená "Praštil jsem se do hlavy", klasická věc od Garáže, byť trochu temnější, následující "Špatná věc" opět zpívá Mejla. V těchto skladbách zní jakoby temnější, nostalgičtější, smutnější a vážnější podoba Garáže. Závěr patří ne zcela vážným skladbám jako rozverné a smyslné "Voči", "Má jí má" a "Dobrý časy".

Garáž pro mě představuje pohodový, ale kvalitní a inteligentní pubrock. Muzikanti sami by asi tvrdili něco o nezávislém kytarovém rocku, funky nebo dokonce undergroundu, ale já to holt cítím takhle. Zvuk nahrávky obohacuje kromě perkusí i dechová sekce, myslím, že později byla většina skladeb natočena a hrána v čistě rockové sestavě, čímž vynikla jejich rocková přímočarost. Tento nenáročný, odpočinkový pubrock mám hodně rád, přináší totiž kvalitní poslech a relax.

08.10.2008
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
01.01.2018: Jaký byl rok 2017
Na přelomu roku všichni bilancují a tak jsem si i já připravil pár poznámek o tom, jaký byl rok 2017 pro Sahaweb. Stejně jako každý rok si vezmu na pomoc pár statistických čísel, opět formou tabulek. Počet publikovaných článků podle jednotlivých kategorií je uveden v následující tabulce, do celkového počtu jsou započítány i články v roce 2017 aktualizované, což může být mírně zkreslující. |Rok
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Statistiky
Aktualizováno: 06.12.2018
Počet článků/fotek: 1348/13734
(C) Saha - 1990 - 2018 - Verze 1.3.30 - 02.10.2014 - Generated by SHREC 2.208
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.