Jules Verne - Tajemný hrad v Karpatech
Četba této knihy francouzského vizionáře Julese Verna pro mě není jednoduchá, protože si pořád představuji scény ze stejnojmenné české filmové parodie, patřící k nejlepším v žánru.
V úvodu knihy nás autor seznamuje s krásou transylvánských Karpat i se svérázným lidem, který zde žije. Poznáváme pastevce Frika, jehož setkání s podomním obchodníkem je skoro komické, protože obchodník nabízí barometr a další přístroje, které horalovi nahrazuje dokonalá znalost přírody. Zaujme jej až dalekohled a to přesto, že má výborný zrak, při zkoušení totiž uvidí dým stoupající ze zpustlého hradu barona Gorce. Ten je, stejně jako okolní hvozdy, zabydlen mnoha mytologickými postavami, sám baron je považován za mrtvého. Ke hradu se navíc váže jakási temná legenda a tak se nikdo z vesničanů neodváží k němu ani přiblížit.
Blíže poznáváme zaostalé a pověrčivé vesničany, zejména starostu Kolce, jeho dceru Mirotu a jejího ženicha, lesníka Nika Deka. Dále učitele Hermoda, jednoho z největších znalců a šiřitelů mytologických zkazek a doktora Pataka (lidově se i dnes někdy lékům říká patáky), který se tajemným legendám vysmívá. Tito i další se setkávají večer v jediné místní krčmě a diskutují, co s nečekanou aktivitou na hradě. Většina je názoru, že tam víly nebo dám ďábel kuje svoje pikle, pouze podle doktora jde jen o nějaké vandráky. Místní mu připomínají jeho dávný slib, že se na hrad klidně vypraví, doktor se k tomu moc nemá, je totiž stejně zbabělý jako ostatní. Nečekaně však promluví Nik a prohlásí, že se druhý den s doktorem na hrad vypraví a celou scénu ukončí tajemný hlas, varující před touto výpravou.
Druhý den se oba skutečně vydávají do karpatských hvozdů, byť doktor se značnou nelibostí. Sledujeme jejich namáhavou a strastiplnou pouť ke hradu, před jehož bránou nocují, v noci jsou svědky různých zvukových a světelných jevů. Do hradu však není možné se dostat, padací most je vytažen, a hradby jsou překvapivě zachovalé. V hradním příkopu znehybní doktora jakási tajemná síla, jiná síla zase udeří do lesníka, když se pokouší slézt hradby. Oba se polomrtví mátoží zpátky, vesnici i okolí zachvátí strach a lidé se skoro bojí vycházet z domu.
Do vesnice však přichází hrabě Telek, poslední potomek slavného rumunského rodu, který samozřejmě nevěří na strašidla a duchy a vše vysvětluje vědecky a racionálně. Hrad je podle něj sídlem zločinců, kteří využívají pověrčivosti vesničanů a maskují tak svoji činnost a slibuje pomoc u klužské policie. Vše se ale změní ve chvíli, kdy se dozví, že majitelem hradu je Rudolf Gorc. Dozvídáme se o minulosti hraběte, zamilovaného do nejlepší dobové zpěvačky jménem Stilla. Tu při všech vystoupeních pronásledoval právě Rudolf Gorc v doprovodu zneuznaného vynálezce a génia Orfanika. Z jeho přítomnosti v lóži, ve které nebyl nikdy pro tmu vidět, dostávala zpěvačka neurózu až ohlásila konec kariéry. Hrabě Telek ji požádal o ruku, ona přijala a tím se konec kariéry potvrdil, všichni milovníci umění však cítili jistou nevraživost vůči hraběti, největší však Rudolf Gorc. Při posledním vystoupení rozrušená zpěvačka umírá a zdrcený Telek se vrací zpět na své sídlo, kde se po pěti letech znovu setkává se jménem Gorc a to za tajemných a podivných okolností.
Se svým sluhou se vydává ke hradu, kde na hradbách spatří na chvíli Stillu. Rozhodnut osvobodit milovanou ženu posílá sluhu pryč s tím, že pokud se nevrátí, tak má vyburcovat policii. Hrabě obchází beznadějně hrad, až zjistí, že je padací most spuštěn a on může volně vstoupit. Bez přemýšlení vnikne do hradu, kde bloudí tmavými chodbami až vysílen padá v kobce. Zde má přichystáno základní občerstvení, a až příliš pozdě si uvědomuje, že byl do hradu vlákán a nyní je vězněm.
Podaří se mu však najít chodbu a dostat se do bývalé kaple, kde je svědkem rozhovoru barona Gorce a Orfanika. Ti již vědí, že na hrad míří četníci a to díky tajnému telefonnímu vedení s hostincem, kde je umístěno odposlouchávací zařízení. Baron se chystá vyhodit hrad do povětří, a to včetně hraběte Teleka a tolika četníky, kolik jich jen bude v hradu, sami mají prchat podzemní chodbou. První odchází Orfanik, baron Gorc se ještě odchází pokochat zpěvem. Telek ho tajně následuje a spatří Stillu, slyší ji zpívat a nabyde přesvědčení, že musí být šílená, protože ho nepoznává. Teprve nyní se dozvídáme, že zpěv slyšíme ze zvukového záznamu, obraz je zrcadly promítaný věrný zpěvaččin portrét. V tu chvíli na hrad vtrhne sluha, který výstřelem, který mine barona, zničí hrací skříňku. Baron tak ztrácí smysl života, spustí explozi a umírá v troskách hradu, ostatní však jako zázrakem přežívají.
Slohem i přímočarostí v ději jde o typickou verneovku, která se však trochu netypicky vymezuje proti bludům a tmářství, s tím, že lidský rozum vše zdánlivě nevysvětlitelné objasní. Kniha totiž nepatří mezi ryzí sci-fi, a přestože popisuje spíše tajemné a děsivé jevy, tak bych ji neoznačil ani za horor.
Autor sice předjímá vynálezy s praktickým využitím elektřiny jako jsou promítačky, záznam zvuku, telefony sloužící k odposlechu, magnetické pasti na okované boty nebo úder elektřinou při dotyku, ale vše je jen suše vyjmenováno v pár odstavcích a není podrobně popsáno, jak je zvykem v jiných dílech. V knize tedy dostává více prostoru působení těchto vynálezů zneuznaného génia na prosté a nevzdělané lidi, kdy se potvrzuje, že pokročilá technologie je k nerozeznání od magie. Také motivace Rudolfa Gorce, totiž láska k umění i zpěvačce, je mnohem pochopitelnější, než nejrůznější pomsty nebo prosté technické nadšení.
Jedná se tedy v mnohém o typickou, v mnohém zase o netypickou verneovku, a podobně jako u ostatních si nemyslím, že jde o vyloženě dětskou knihu, spíše o dobrodružně oddechovou.
- Alexandre Dumas - Dobrodružství hraběte Lydericha
- Alexandre Dumas - Josef Balsamo
- Alexandre Dumas mladší - Dáma s kaméliemi
- Alexandre Dumas - Pád Bastily
- Antoine de Saint-Exupéry - Malý princ
- Bram Stoker – Dracula
- Emilé Zola - Nana
- Émile Zola - Zabiják
- E.T.A. Hoffmann - Ďáblův elixír
- Gaston Leraux - Fantom Opery
- Gustav Meyrink - Golem
- Gustav Meyrink - Mistr Leonhard
- Gustav Meyrink - Valpružina noc / Bílý dominikán
- H.P.Lovecraft - Sešit 1 (Dagon a jiné horrory) a 2 (Volání Cthulhu a jiné horrory)
- H.P.Lovecraft - Sešit 3 (Hrůza v Dunwichi a jiné horrory) a 4 (Stín nad Innsmouthem a jiné horrory)
- Jakub Arbes - Newtonův mozek a jiná romaneta
- Jan Weiss - Dům o 1000 patrech / Zrcadlo, které se opožďuje
- Jules Verne - Matyáš Sandorf
- Jules Verne - Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy
- Jules Verne - Robur Dobyvatel
- Jules Verne - Tajemství Viléma Storitze
- Jules Verne - Zmatek nad zmatek
- Karel Čapek - Divadelní hry (Loupežník, R.U.R., Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka)
- Karel Čapek - Krakatit
- Karel Čapek - Továrna na absolutno
- Karel Čapek - Válka s mloky
- Mark Twain - Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše
- Michail Bulgakov - Osudová vejce, Psí srdce
- Robert Louis Stevenson - Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda
- Svatopluk Čech - Výlet pana Broučka do patnáctého století
- Victor Hugo - Devadesát tři