images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Biohazard, Pitbull Diesel, Crosscheck - Praha Abaton, 26.11.2008

Biohazard z New York patřili k nejlepším HC kapelám první poloviny devadesátých let. Styl obohatili prvky metalu i hiphopu a desky "Urban Discipline" a "State Of World Adress" patří k nejlepším v HC a dodnes si je rád poslechnu. Po těchto dvou deskách odešel (byl odejit?) kytarista Bobby Hambel kvůli problémům s alkoholem a po následující desce "Mata Leo" kapela padá do průměru a její následující desky už moc nesleduji, i když stále přináší kvalitní HC nářez. Dokonce jsem Biohazard už jednou viděl a to v Lucerně na prý legendárním koncertě, ale z toho si matně uvědomuji jeden útržek z Dog Eat Dog, jinak nic, přeci jen je to víc jak deset let.

Letos se kapela rozhodla k reunionu v původní sestavě (Billy Graziadei, Evan Seinfeld, Bobby Hambel a Danny Schuler) a vyrazila na turné na oslavu 20 letého výročí existence. Vzhledem k původní sestavě jsem doufal, že na koncertě zazní největší pecky z výše uvedených desek, a tak jsem se na něj celkem těšil, i když představa vymrzlého a přecpaného Abatonu mě nijak nelákala. Nakonec bylo lidí tak akorát, akorát nechápu, proč je většina namačkána kolem stěn, když je vpředu po stranách celkem dost místa. Sice se celkem zběsile skákalo a pogovalo, ale dal se najít celkem volný flíček. A protože skákal skoro celý Abaton, tak ani o zimě nemohlo být řeč, spíše naopak.

Na koncertě mě hodně vadil přístup promotéra, totiž to, že lístky byli při nákupu přes internet sice o něco levnější, ale kvůli manipulačnímu poplatku byly ve skutečnosti dražší, než při nákupu v obchodě. Není to případ jen tohoto koncertu, ale i všech ostatních. Přitom všechny ostatní obchody mají zboží na internetu levnější, a to většinou právě proto, že se neplatí lidská práce. Prostě nechápu, proč se u lístku, který si sám vytisknu, platí jakýsi manipulační poplatek, a proč se navíc u hromadné objednávky neplatí jenom jednou?

Před Biohazard hrály dvě české předkapely, ale moc si z jejich setů nepamatuji, protože dojem z hlavních hvězd vše spolehlivě přebil. První předkapela začala hrát před osmou, jménu jsem i přes několikeré vyvolání zpěvákem nerozuměl, později jsem na netu zjistil, že šlo o Crosscheck. Pětičlenná kapela servírovala dobře šlapající HC, který sleduji více z baru než ze sálu. Před půl devátou rozjíždí svůj set brněnští Pitbull Diesel (podle letáčku Disesel :-), kteří vyrostli právě na Biohazard. Taktéž pětice se prezentuje šlapavým metalcorem, poslední věc, před kterou naházeli do hlediště odhadem 20 CD, evokuje melodickým zpěvem i Machine Head. Jednotlivé kousky (obou kapel) mi spíše splývali, i když koncertní nasazení kapel bylo dobré a střídající se vokály také vystoupení hodně osvěžili.

Při Pitbull Diesel stojíme těsně před pódiem, ale to spíše kvůli očekávanému nátřasku na hlavní hvězdu večera. Trochu zdlouhavé a ke konci až zbytečně protahované čekání je něco po půl desáté přerušeno tóny všem dobře známého intra z "Failed Teritory", na jeho konci nastupují členové Biohazard na scénu a vystoupení zahajuje "Shades Of Gray" následované "What Makes Us Tick". Teprve poté zpěvák představuje kapelu a oznamuje, že jde o originální line-up a že budou hrát pouze věci z prvních třech desek, tedy Biohazard, Urban Discipline a State Of World Adress, tedy přesně to, co jsem od koncertu čekal. Naplno se rozjíždí energický set, kapela sází jeden hit za druhým ve velmi svižném tempu. Kotel pod pódiem neuvěřitelně vře, na stage diving se skoro stojí fronta a někteří týpci jsou na pódiu pečení, vaření. Skáče skoro celý spodní patro Abatonu, mezi písničkami komunikuje kapela s diváky, dojde i na vtípky nebo otřepaná klišé o jednotě kapela-fanoušci atd. Ovšem tyto chvíle jsou jedinými chvílemi na oddech, jinak jede nesmírně energická show, všichni jsou pořád v pohybu a dá se říct, že Biohazard rozsekali Abaton. Zkrátka, tihle pokérování fotříci ukázali všem, jak se hraje pravý NYHC.

Z výše uvedených desek zazněli podstatné věci jako "Tales From the Hardside", "Five Blocks To The Subway", "Wrong Side Of A Track" se skutečně ďábelským pogujícím kolem, nářezová část v "Down For Live" byl neskutečný mazec a v "How It Is" mělo publikum zastoupit Cypress Hill, ale to se moc nepovedlo. Došlo i na "Love Denied", nebo hodně zrychlenou "We Are Gona Die" od punkových veteránů Bad Religion, před skoro závěrečnou "Punishment" odcházím na pivo, abych přežil vyčerpání.

Osobně mi chyběl akorát "Business" s nechtěně ironicky vyznívajícím textem "music is for you and me, not a fucing industry", taky bych uvítal pár věcí z Mata Leo, což by sice narušilo koncepci koncertu, ale slyšet na živo "Fuck The Rules" má taky něco do sebe. No a když už jsme u těch neuskutečněných přání, tak zmíním ještě "Judgement Night", o čemž ale mohl snít snad jen zarytý optimista.

Před koncertem jsem si říkal, že jsou jen dvě varianty průběhu - bude to sračka nebo bomba. A hned během prvních minut se ukázalo, že varianta b je správně, však také šlo, podle reportáže v ČT1, o "vrchol pražského kulturního podzimu". Koncert pro mě patří mezi trojicí nejsilnějších koncertních zážitků letošního roku, spolu s My Dying Bride na MoRu a překvapivě Six Degrees Of Separations na Favále.

***

Na závěr si dovolím znovu použít citát Boby Hambla, právě toho, který byl z kapely odejit, tenhle úryvek má podle mě hodně velkou sílu: Jednou jsem potkal Keitha Richardse a Micka Jaggera z Rolling Stones. Třásl jsem se vzrušením, protože na Rolling Stones jsem vyrostl. Nezmohl jsem se na slovo. Potom jsem se přeci jenom přemohl. Řekl jsem: "Pane Richardsi, já se jmenuji Bobby. Nejsem ničím výjimečný. Hraju v jedné malé kapele, která si říká Biohazard. Vůbec se s vámi nemohu měřit. V porovnání s vámi jsem úplnej sráč. Chtěl bych vám říci toto. Kdybych neměl kapelu, byl bych dávno ve vězení nebo mrtvý. A kdyby nebylo vás, tak bych v té kapele nebyl. Vděčím vám tedy v podstatě za svůj život."

01.12.2008
Související články:
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 15.08.2019
Počet článků/fotek: 1374/13795
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.