Umbrtka - Páně & Uhelná pánev

Hned po prvním poslechu Trollech jsem získal slabost nejen pro tuto kapelu, ale i pro další projekty jejich členů jako jsou Stíny plamenů nebo Umbrtka. Od posledně jmenované kapely jsem měl jen skladby volně přístupné na netu a protože mě jejich "šedý metal", oslavující dělnický život páně Umbrtky, zaujal, rozhodl jsem se kapelu podpořit a koupil jsem si dvoj CD "Páně & Uhelná pánev". Toto CD většinou recenzenti chválili, i když řeči o nadčasovém avantgardním blackmetalu nelze brát jako jednoznačnou pochvalu.

Jenže první poslech dvoj CD byl pro mě rozčarováním a celkový dojem se nezměnil ani po mnoha dalších posleších. Hlavní chybou je čekat od nahrávky blackmetal, kapela totiž kombinuje metalové a alternativní prvky. Oba tyto styly poslouchám a jejich míchání mi nevadí, ale toto CD mi prostě nesedí, na metal je příliš alternativní a na alternativu zase příliš metalová. CD (hlavně "Páně") mi přijde příliš stylově roztříštěné, raději si pustím The Residents, "plastiky" (PPU) nebo Trollech, ale každé zvlášť, a ne najednou. Když už jsem zmínil PPU, recenzenti o jejich vlivu často mluví, členové Umbrtky to v rozhovorech popírají a v bookletu je tato kapela uvedena v děkovačce - tak nevím.

Páně

První CD vyplňuje šest skladeb o délce deset až dvacet minut, celková stopáž CD je 75 minut. Nahrávka je hodně variabilní co se týče hudby i zpěvu, kombinuje (black) metal, alternativu, šedesátá léta, elektroniku i rock, alternativní a metalové prvky na sebe navazují a vzájemně se doplňují. Přesto působí nahrávka překombinovaně, sice je stále co poslouchat, ale dojem jednolitého celku z nahrávky prostě nemám, slyším jen spoustu motivů, které nejsou organicky sladěny ale spíše drsně seskládány. I zvukově je nahrávka hodně variabilní, bicí zní většinou zajímavě a nečekaně, často i dost divně, jako by zvukově neseděly ke zbytku nahrávky. Ocenění ovšem zaslouží texty ze života páně Umbrtky, ty přináší zajímavé městské obrazy, slovní spojení a svéráznou poetiku, vše je patřičně zdůrazněno u různých typů zpěvu nebo deklamace. Koncepční přístup k albu, texty, propojené motivy, to vše CD pomáhá a zaujme, ale celkový dojem nezachrání.

První skladba "Kam jen kam", s podivně táhlým zpěvem, mě, až na pár svižnějších názvuků, nezaujala. Začíná totiž podivně unyle, až v polovině dojde na podobu, kterou bych čekal, konec skladby zní (záměrně) neumětelsky, jako když hrají plastici black metal. Následující "Bůh a Pán" začíná v šeděmetalovém duchu, zazní klasické melodické postupy a rify kombinované s podivnými bicími a rytmy. Na pasáže šedého metalu jsou roubovány avantgardní prvky, místy nabývá vrchu jedna podoba, místy zase druhá. Již zmíněná utahanost provází i třetí skladbu "Pán a Smrt", po nářezové pasáži dojde na mezihry, některé mi celkem sednou, jiné nikoliv. I v této skladbě se objevuje akusticko-neumětelská "plastikovská" pasáž, tedy jednoduché bicí se zpěvem a trubkou (nebo co to je). Ani ve dvacetiminutové "Umbrtkova Luna svítí dětem" mi nesedí čistý zpěv, navíc skladba obsahuje hodně alternativní pasáže až za hranicí poslouchatelnosti. Tato alternativní pasáž dostává prostor na začátku, láme se do blackové sypačky a ve střední části se kapela vrací k typickému zvuku tohoto CD. V počtu a využití alternativních prvků tato skladba jednoznačně vede, není ale čistě alternativní, svižné metalové pasáže zde také mají své místo. Předposlední "Masové hroby" obsahuje vtipnou přesmyčku na prejtové hroby, pobaví i ruština, méně pak představení kapely - všechny nástroje Jan Boha. Před tímto představením je akustická podoba až otravná, svižná (black)metalová pasáž přináší chvilkové osvobození, vzápětí se vracíme k alternativně-metalové podobě, která nepřináší nic nového. Závěrečná "Můj učitel je Umbrtka" se nese ve stejném duchu jako předchozí skladba(y), navíc má industriální podkreslení.

Uhelná pánev

Toto CD obsahuje devět skladeb na ploše 50 minut a více zapadá do mé představy o Umbrtce. Bicí sice zní stále divně, jinak jde o šedý metal, black and roll, či jak to nazvat, zachována zůstává vokální variabilita i zajímavé texty. Hudebně se pohybujeme v duchu svižného šedého metalu, dojde i na zajímavé rytmické i melodické momenty, skladby jsou jednoduší a tím i přístupnější, osobně považuji toto CD za zajímavější.

Třetí "Plzeň" je temnější a pomalejší, podle mě ji zvuk bicích (pokliček) trochu shazuje, ale ani to pomalejší tempo skladbě nepřidá. Za jednu z nejlepších skladeb považuji čtvrtou "Umbrta Městodont - Rána Páně Umbrtky", kde se střídají pomalejší i rychlejší pasáže, skladba obsahuje chytlavé momenty, přechody a mezihry, ale vše v Umbrtka stylu. Následující "Umbrtka Doberoun - Komínový salám" uvádějí nej(h)různější skřeky a i díky nim má skladba atmosféru starého nenávistného a mrazivého blacku (alá Immortal, Burzum). Ale nebyla by to Umbrtka, kdyby nepřidala industriální zvuky evokující vlak nebo nádraží, vzniká tak další skvělá věc. Hodně zajímavá skladba je i "Železný kruh", patří k těm experimentálnějším, akustické perkusní momenty a speciální důlní slepice mi evokují některé HC-grind kapely počátku 90 let. I další skladby se valí v Umbrtkovsko melodické svižném stylu a obsahují střídání rytmů a tempa, vokálů i nálady a atmosféry. Sedmá "50 let zpoždění" obsahuje představení kapely, docela dobrá (i textově) je předposlední "Privátní prachmatická praxe" na jejíž mluvený úvod navazuje silně melodická a chytlavá část, v půlce zazní skoro infantilní básnička, která skvěle dokresluje náladu alba.

Můj celkový dojem z tohoto dvoj CD je prostě rozpačitý, nejde vyloženě o zklamání, ale nadšení se také nekoná. Myslím, že jsem dal nahrávce dost šancí, ale je na mě moc avantgardní, spokojil bych se s běžným šedým metalem, tak, jak je prezentován na CD "Uhelná pánev". Na obou (a hlavně prvním) CD zazní sice hodně zajímavých a alternativních momentů, ale čeho je moc, toho je příliš. Pochválit musím i hravost při míchání stylů a pozitivní šílenství, kterým dává "Umbrtka" vzpomenout na brněnské "The Pervers Animals". Myslím, že můj posluchačský záběr je široký, ale tohle fakt nedám.