images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Gaston Leraux - Fantom Opery

Fantom Opery patří mezi jedno z nejpopulárnějších děl tajemné literatury, kniha byla mnohokrát zfilmována i jinak umělecky zpracována a samozřejmě také zparodována. Nicméně mám dojem, že citové hloubky originálu novější adaptace mohou dosáhnout jen stěží, protože staví na vnějším kontrastu Krásky a Zvířete a myslím si, že má cenu poznat i originál, který nás zavádí do tajemných zákoutí operní budovy i lidské duše.

V úvodu románu poznáváme zrod legendy o fantomovi, jež se znenadání objevuje v prostorách opery, jednou jako ohnivá hlava, podruhé jako umrlec v černém fraku, jindy jako pouhý nehmotný Hlas. Jedna se sboristek vypráví o lóži číslo pět, rezervované pouze pro fantoma, kam nikdo jiný nesmí. Během jejího vyprávění je nalezen jeden z kulisáků oběšený a všichni tento čin připisují fantomovi. K této nešťastné události došlo na slavnostním večeru při příležitosti odchodu stávajících ředitelů opery. Na slavnosti poznáváme i čtyřicetiletého hraběte Filipa de Chagny, jednoho z nejbohatších francouzských šlechticů a jeho dvacetiletého bratra Raoula, ti i další jsou svědky úchvatného vystoupení zpěvačky Christiny Daaé. Její triumf je překvapující, ještě před pár měsíci patřila k průměrným, byť nadějným zpěvačkám. Po vystoupení se Raoul, který ji miluje, vydává do její šatny, zpěvačka však chce zůstat o samotě a tváří se, jako by Raoula neznala. Ten poslouchá za dveřmi a slyší její rozhovor s neznámým mužem, který žádá její lásku, po zpěvaččině odchodu vnikne Raoul do šatny ale nikoho zde nenachází.

Na slavnostní večeři sdělují odstupující ředitelé novým fantomovy požadavky, které zahrnují nemalou finanční sumu a rezervaci lóže číslo pět. Nedodržení podmínek fantom tvrdě trestá, oba noví ředitelé však berou vše jako žert a jeho lóži klidně prodávají. Bohužel v ní nikdo nevydrží a proto se ředitelé rozhodnou strávit v ní představení sami, teprve když fantoma uslyší, uvěří v jeho existenci. Stále jsou však přesvědčeni o tom, že jde o nějaké nejapné žerty a to i přesto, že toto představení končí tragicky - zpěvačka Carlotta v závěru místo zpěvu kváká a do jeviště se zřítí ohromný lustr.

Poznáváme blíže Christianu, ta jako děvčátko putovala Francií s otcem, virtuózním houslistou, a na bretaňském pobřeží se seznámila s Raoulem. To léto byli často spolu, poslouchali kouzelnou hudbu i vyprávění jejího otce. Nyní, o mnoho let později, zve Christiana Raoula na pobřeží, kde se viděli poprvé. Během setkání se Raoul ptá na tajemného obdivovatele, kterého slyšel v šatně, Christiana připomíná otcovu pověst o anděli hudby a tvrdí, že je to právě on, kdo k ní hovoří a učí ji lépe zpívat. V noci ji sleduje Raoul na hřbitov, kde je pohřben dívčin otec a o půlnoci je svědkem tajemné hudební produkce, v jejímž závěru spatří podivnou postavu s umrlčí lebkou. V Paříži se s Christianou znovu setkává na maškarním plese, kterého se účastní i postava v masce Rudé smrti, její umrlčí lebka je totožná s tou, kterou viděl Raoul v noci na hřbitově.

Raoul se potácí mezi láskou a žárlivostí, sleduje Christianu do šatny, kde je svědkem jejího pláče pro ubohého Erika, dále pak tajemného a krásného zpěvu i podivného zmizení zpěvačky z šatny. Druhý den se za ní opět vydává a chce vše vyjasnit, Christiana si stěžuje na krutý osud a znovu opakuje, že ji učí zpívat anděl hudby. Ale protože se Raoul chystá na polární expedici, svoluje Christiana s tajnými zásnubami na zbývající měsíc. Oba milenci tráví čas radostnými toulkami budovou opery a teprve vysoko na střeše se cítí Christiana natolik v bezpečí, že se Raoulovi svěřuje. Zapřísahá ho, aby ji po zítřejším vystoupení unesl, protože jinak ji unese Erik, kterému nebude mít sílu vzdorovat. Vzpomíná, jak ji oslovil tajemný Hlas, který ji nadchl krásou zpěvu a hudby, učil ji zpívat a během pár měsíců udělala obrovský pokrok. Potom ji ale Hlas začal trýznit tím, že nikdy nesmí milovat žádného muže a zrazoval ji i od Raoula.

Tři měsíce znala pouze Hlas, až se jednoho večera pod vlivem hudby záhadně přenesla z šatny do temné chodby, odkud ji podzemím opery odnesl tajemný muž v černém plášti a bílé masce do domu u podzemního jezera. Zde únosce poprvé promluvil, představil se jako Erik a Christiana pochopila, že Hlas nepatří andělovi, ale muži z masa a kostí. Ten ji vyznal lásku a sliboval nádherný život vyplněný čistou hudbou, Christiana dojatá krásou hudby strhává jeho masku přesto, že ji výslovně zakázal dotýkat se jí. Nyní líčí Raoulovi její hrůzu i Erikův děs ve chvíli, kdy se místo obličeje objevila pouhá lebka bez masa a rtů.

Erik nyní držel Christianu v domě u jezera násilím, věděl, že nemá šanci na její lásku, snad kdyby věřila, že je krásný, tak by se vracela dobrovolně. A pro Christianu je zase hrozné to, že Hlas, který ji uchvacuje silou génia hudby, je ve skutečnosti milující mrtvola. Jeho hudba na ni stále mocně působí, Christiana postupně vzbudí Erikovu důvěru a ten ji propouští pod podmínkou, že se vrátí. Christiana se zmítá mezi odporem a soucitem, mezi Raoulem a Erikem, odchází a zase se vrací, hnaná soucitem i láskou, Raoul zase žárlí a ptá se, koho by Christiana milovala, kdyby nebyl Erik znetvořený.

Druhý den tráví Raoul přípravami k únosu, bohužel noviny přinášejí zprávu o zasnoubení Christiany a Raoula, což vede k roztržce mezi bratry, protože není možné, aby se člen starobylého šlechtického rodu zasnoubil se zpěvačkou. Během večerního představení zhasnou na chvíli světla a Christiana zmizí, jedni podezírají Raoula, druzí Carlottu, třetí fantoma a ředitelům je to jedno, protože se zabývají předáváním peněz fantomovi. Sledujeme putování obálky, její záměnu, vzájemné obviňování z krádeže i ze spolčení s fantomem.

Zatím se Roaul vydává do podzemí opery v doprovodu Peršana, tajemného cizince, který ví mnoho o Erikovi i podzemí. Do podzemí se dostávají z Christianiny šatny, ve které objevil Peršan otočný mechanismus v zrcadle, cestou vypráví o Erikovi jako o mistrovi tajných dveří. A podobně jako Christiana ho líčí jako netvora, ke kterému cítí hrůzu i soucit, nikoliv však nenávist. Oba bloudí v temnotě, potkávají temné stíny i různé bizarní postavy, v tajných zákoutích opery totiž žijí celé zapomenuté rodiny a setkávají se i s planoucí lebku bez těla, ze které se vyklube krysař.

Peršan hledá druhou cestu do domu u jezera, jezero je totiž dobře střežené a velmi nebezpečné. Tuto cestu se jim skutečně podaří najít, bohužel se ocitají v podivné Erikově mučírně. Zde vzpomíná Peršan na Erika, kterému v Persii zachránil život, vzpomíná na něj jako na milovníka a tvůrce tajných dveří, jako obratného eskamotéra pracující s lidskou představivostí, který zná mnoho orientálních triků. Zemřít měl proto, aby nemohl prozradit tajemství domů, které v Persii vybavil tajnými dveřmi, chodbami a pastmi, z nichž nejstrašnější byla mučírna, ve které se Peršan s Raoulem ocitli.

Oba vězni přes zeď slyší, jak Erik žádá Christianinu lásku a po jeho odchodu se s ní snaží domluvit. Ona jim nemůže pomoci, sama je spoutaná, Peršan ji vysvětluje, že musí s Erikem sehrát komedii a získat klíče od mučírny. To se jí sice podaří, vzbudí však Erikovo podezření. Ten je po předchozím cynismu najednou zlomený, chce jen lásku a klidný život, který mu osud nedopřál. V tuto chvíli opravdu vzbuzuje soucit, vzápětí však chvástavě předvádí své břichomluvecké umění a umísťování hlasu, čímž se vysvětluje jak Carlottino kvákání tak existence fantoma jako Hlasu.

Mučírna je šestistěná místnost se zrcadly na stěnách, v jednom koutě je železný strom se smyčkou, ze stropu svítí ostré světlo, elektrické topení pomalu zvyšuje teplotu, jeden strom je zrcadly tisíckrát odražen a budí dojem neprostupného tropického lesa rozpáleného poledním sluncem. Raoul této iluzi podléhá, Peršan zůstává klidný a snaží se najít tajné dveře, ale vedro, žízeň, optické i zvukové iluze pomalu zmáhají i ho. Pomalu se sune ke smyčce rozhodnut skončit se životem, naštěstí zde nachází otevírací mechanismus, který místo dveří otevírá podlahu. Oba vězni vcházejí do sklepa plného soudků, které místo očekávané vody nebo vína obsahují střelný prach.

Tajemné Erikovi hrozby tak dostávají jasnější obrysy, pokud ho Christiana odmítne, tak vyletí budova opery do povětří a pohřbí mnoho lidí. V rozhodujícím okamžiku se Christiana rozhodne obětovat, do sklepení je vpuštěna voda, která zaplavuje sudy i mučírnu. Peršan a Raoul se topí, ale na Christianino naléhání jsou oba zachráněni. Peršan se vrací domů, Raoul zůstává uvězněn v podzemí a jeho bratr Filip je nalezen v podzemí opery mrtev. Paříž je vzrušena zmizením zpěvačky, tajemnou smrtí jednoho bratra a zmizením druhého, pravdu však zná jen Peršan a mnohem později se ji dozvídá vypravěč a s ním i čtenáři.

Erik později navštěvuje Peršana, tvrdí, že umírá láskou a popisuje soucit a lásku Christiany, která mu splnila vše, co od života chtěl. A když poznal její upřímnost, nechal ji odejít s Raoulem, oba milenci odjíždí do ústraní a za pár týdnů Erik/fantom umírá. V závěru se dozvídáme několik detailů o jeho životě, zejména to, že se narodil znetvořený v obličeji. Kdyby byl normální, tak by jej jeho umění proslavilo, takhle znal jen zášť a odpor a teprve Christianina láska jej usmířila.

Žádná z postav v románu to nemá jednoduché, všichni děj hluboce prožívají. V Christianě se sváří láska k umění i k Raoulovi s hrůzou i soucitem s Erikem, díky tomu působí ke konci románu mnohem dospěleji než na začátku a my chápeme její utrpení. Podobně se Raoul zmítá mezi láskou a žárlivostí, z Erika mají sice všichni hrůzu, ale skrze jeho znetvoření jej nedokáží nenávidět, spíše s ním soucítí. Tyto silné emoce bývají často v dalších adaptacích opomíjeny, přitom je díky nim příběh mnohem hlubší a přitažlivější a kdo chce poznat opravdového Fantoma opery, musí si přečíst původní román. Zmíněné city navíc jitří umělecké prostředí opery, i když je hudební složka plně nechána na čtenářově fantasii.

Množství detailů a osob dává příběhu reálné pozadí, byť místy není snadné odlišit realitu a uměleckou nadsázku. Některé jevy jsou sice racionálně vysvětleny, tajemství je však tímto vysvětlením jen odsunuto do ještě větších hlubin. Děj se odehrává na chodbách, mezi kulisami a v zázemím divadla, více než jeviště poznáváme propadliště a tajné chodby. Poznáváme tak záhadami opředený svět obrovské budovy, která žije svým vlastním životem a dílo tak představuje předchůdce městských románů. Kontrast k tajemným a romantickým scénám, odehrávajícím se v operní budově nebo na bretaňském pobřeží tvoří až fraškovitě pojaté scény s novými řediteli a jejich boj s fantomem.

Byť je Fantom opery "jen" variací na klasický příběh "Kráska a zvíře", jde o velmi silné a citlivé dílo, překvapivě moderně pojaté, události totiž sledujeme z více úhlů pohledu a jednotlivé střípku informací skládáme postupně dohromady. A ani celkové vyznění není jednoznačné, což přispívá nadčasovosti díla.

08.02.2009
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 1 - zobrazeno v: 19.08.2019 - 01:54:59
xxx (26.04.2009 - 11:18:58):
dobrý,ale...není to Christiana,ale Christina
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 15.08.2019
Počet článků/fotek: 1374/13795
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.