Alois Jirásek - Maryla
Tato rozsahem spíše povídka patří mezi drobná díla Aloise Jiráska, ten sám ji charakterizuje jako staročeskou selanku. Ze začátku mi připomínala podobné práce V.B.Třebízského, na kvalitě a čtivosti textu je však poznat zkušený autor. Tento rozdíl je nejvíce patrný v závěru, kdy je dosavadní děj spojen s volbou českého krále a tím je celý příběh historicky ukotven. Povídka samozřejmě vychází z typického Jiráskova pojetí dějin, dojde tedy na oslava husitství a češství proti německému prvku.
Děj se odehrává na Náchodsku "v době vlády krále Holce, kdy byla za groš ovce", tedy v období, kdy v Čechách, vedených zemským správcem Jiřím z Poděbrad, zavládl klid a mír po bouřlivém období husitských válek. V úvodu poznáváme sedmdesátiletého vladyku Ondřeje Buchovce z Buchova a na Domkově. Ten měl v noci, stejně jako jeho neteř, asi čtyřicetiletá panna Eufemie, zlý sen, který nevěstí nic dobrého. Z jejich rozhovoru se dozvídáme o jejím bratru, panu Zbyňkovi, ten bojuje někde v Polsku. Dále poznáváme sousední tvrz Šonovskou a její nový, mladý pán, panic Jeník Rozvoda, naplňuje špatné prorocké sny. Obě tvrze jsou znesvářeny sporem o doubravu na pomezí obou panství, bohužel byly veškeré písemné záznamy zničeny během husitských válek a tak je spor staven jen na svědectví starého dudáka. Na Domkovskou tvrz přichází pan Tiburcí s křivou hubou, tento zchudlý šlechtic protřelý mnoha soudními spory si dělá zálusk na Eufemii resp. její věno a dědictví. A tak nabízí, že se ujme sporu o doubravu a počítá s tím, že si tak zaváže pana Ondřeje a snadněji získá srdce panny Eufemie. Během podzimu navštěvuje Tiburcí často pannu Eufemii a maluje jí blízkou budoucnost zahrnující jejich svatbu, přesvědčuje ji o svojí lásce.
Tou dobou navštěvuje tvrz panice Šonovského mladá dívka, která zabloudila, když hledala tvrz domkovskou. Ukáže se, že jde o Marylu, sirotu jíž se ujal pan Zbyněk. Toho již unavily polské boje a tak se s doprovodem vrací domů, což se Tiburcímu moc nehodí, spíše očekával plnou moc. Hned po příjezdu se všichni seznamují a Zbyněk nalézá zprvu v Šonovském zalíbení, teprve po jeho odchodu se dozvídá o sporu o doubravu. Druhý den se "náhodou" setkává Šonovský s Marylou v doubravě a vesele se spolu baví. Setkávají se i nadále bez ohledu na blížící se soud a nepřátelství obou tvrzí, jejich vzájemné sympatie rostou až si vyznávají lásku. Marylu si oblíbí i Ondřej, pouze Eufemie podporovaná Tiburcím je proti ní, nezapadá totiž do jejich plánů ohledně dědictví. Proto ji Tiburcí sleduje do doubravy a dozví se o schůzkách se Šonovským, což okamžitě sdělí Zbyňkovi. Ten by sice rád spor urovnal co nejjednodušeji, schůzkami však nadšen není a chce je Maryle zakázat, ona však Šonovského hájí. Do vyhroceného sporu přichází Ondřej s další strašnou zprávou, mladý český král umírá. Tento vývoj vítá pouze Tiburcí, získal tak záminku pro vyštvání starého dudáka do světa, vábí ho na množství lidu v Praze.
Vladykové, zdrcení smrtí krále, se scházejí v Náchodě. V hospodě jim Zbyněk vyčítá, že budou volit německého krále byť jsou nyní proti němu a sám horlí pro polského. Šonovský se ale postaví za zemského správce Jiřího, Zbyněk ho urazí a obviní ze svádění Maryly, málem dojde na meče. Sama Maryla pomýšlí po předešlé hádce na útěk a druhý den proběhne tajná svatba obou milenců, Maryla odchází beze slova rozloučení na Šonovskou tvrz. Zbyněk s Ondřejem oblehnou Šonovskou tvrz a chystají se vyrvat Marylu násilím, ta je vývojem situace zděšená, má obavy jak o strýce tak o manžela. Proto k nim promluví z hradeb a tím zabrání krveprolití, sousedy však nesmíří. Šonovský se ale přestane starat o soudní spor a tak soud přiřkne doubravu Zbyňkovi, vzápětí žádá Tiburcí jako odměnu za své služby ruku panny Eufemie. Ta, k překvapení pana Zbyňka i Ondřeje souhlasí, oba odjíždí na Tiburcího panství a teprve nyní začíná Zbyněk tušit pozadí celého sporu. Oba domkovští vladykové také litují odchodu Maryly, jejich tvrz je totiž nyní prázdná, smutná a tichá, vše tedy směřuje ke smíření. Nadchází však volba nového krále, všichni mluví o Jiřím, zemském správci, Zbyněk stále hájí polského krále. V předvečer volby se páni sjíždí do Prahy a účastní se plamenného kázání mistra Rokycany, toto kázání přesvědčí i pana Zbyňka, který stejně jako ostatní volí Jiřího. Ten se stává novým českým králem a radost z jeho zvolení usmíří Šonovského se Zbyňkem i Ondřejem.
Povídka je celkem čtivá a potěší i mírně archaický styl, díky němu vyniknou mnohé historické detaily a zejména polský element mě celkem překvapil. Atmosféra doby je vylíčena celkem věrohodně a přesvědčivě, autor klade do kontrastu uklidnění po bouřlivých husitských válkách a obavy ze zmatků po smrti mladého krále. Vlastní příběh Maryly a panice Šonovského se odehrává na půdorysu příběhu Trojské války, o té Ondřej četl a Marylu příběh hluboce dojal. Přesto, že je Šonovský ze začátku líčen trošku lehkomyslně, tak má čtenářovy sympatie, působí totiž moderněji a svižněji proti konzervativním a až nemotorným Ondřejovi a Zbyňkovi.
- Alois Jirásek - Filosofská historie
- Božena Němcová - Babička a další povídky
- Božena Němcová - Chyže pod horami a další
- Božena Němcová - Pohorská vesnice a další povídky
- Eliška Krásnohorská - Na svém, Svéhlavička
- F.L.Věk
- Husitská trilogie - Jan Hus, Jan Žižka, Proti Všem
- Jakub Arbes - Newtonův mozek a jiná romaneta
- Jan Neruda - Malostranské povídky
- Jan Neruda (1834-1891)
- Jan Roháč z Dubé
- Karel Hynek Mácha
- Karel Hynek Mácha - Cikáni
- Karel Hynek Mácha - Marinka a jiné prózy, Prózy
- Karel Hynek Mácha (1810-1836)
- Karel Václav Rais - Na lepším
- Karel Václav Rais - Skleník, Kalibův zločin
- Karel Václav Rais - Výminkáři
- Karel Václav Rais - Západ
- Mladá léta
- Svatopluk Čech - Výlet pana Broučka do patnáctého století
- Václav Beneš Třebízský - Tryzna Bělohorská, Jan Abatyše, Závěť Štěpána z Pálče
- Vítězslav Hálek - Muzikantská Liduška, Prohráli jsme Bavory