images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Kurtizány z 25. Avenue - Ubiquity - Strach

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

V první polovině devadesátých let vládl české oficiální tvrděrockové scéně crossover představovaný kapelami typu Jolly Joker, Support Lesbiens nebo právě Kurtizány z 25. Avenue. Kurtizány z 25. Avenue začínali jako gothic rocková formace a jistá temnota a dekadence v jejich tvorbě zůstala zachována. Na svoji dobu se kapela prezentovala dosti agresivním zvukem, takže ji někteří přirovnávali k Panteře. S jistou nadsázkou lze toto přirovnání chápat v nasazení a zvuku, celkově je ale přístup "kurtošek" dosti odlišný. Kapela ve své době vyhrála prestižní soutěž Marlboro Rock-In a díky tomu vydala debutovou desku "Ubiquity", celkem originální temně rockovou nahrávku. Její následník "Strach" je tvrdší a přímočařejší, bohužel již není tolik originální. Kapela je činná dodnes, i když je stíhána personálními problémy - motor kapely, bubeník "Viking" sedí (opět) ve vězení, charismatický zpěvák "Simon" odešel a tak je vlastně jediným stálým členem kytarista Tomáš Vartecký.

Ubiquity (1993)

Debutová nahrávka přináší spíše valivé a hutné tvrděrockové plochy ve středním tempu, tyto plochy však nejsou monotonní, střídají se v nich různé polohy a tempa, skladby pěkně gradují. Jako celek působí spíše temně, repetativně až hypnoticky a obsahují různé, spíše skryté, emoce, pod povrchem je cítit napětí i síla. Ve skladbách dojde na rify, sóla i melodie, prostor dostanou i ozvláštňující industriální zvuky nebo zkreslený hlas, vše je však vždy použito ve prospěch celku. Napětí zvyšují i razantní a variabilní bicí, ty znějí místy až perkusně kovově a atmosféru doplňují expresivní útržkovité a sloganovité texty. Místy zní jen rytmika nebo kytary, což funguje jako skvělé gradování a završení atmosféry.

Když už jsem zmínil bicí, tak bubeníka Vikinga musím pochválit, jeho bicí zní v každé skladbě jinak a slouží jako další nástroj, ne jen jako "udavač" rytmu. Rytmiku podporuje hutná basa ve středním tempu a na celkovém zvuku se výrazně podílí i kytara Tomáše Varteckého a charismatický Simonův vokál.

Ze skladeb stojí za zmínku třeba "Ubiquity II", závěr skoro sedmi minutové skladby je nervní až rozčilující a tato skladba patří k nejlepším. Následuje jemnější "Divný" a další výborná a pro mě kultovní, hutnější a valivá "RNR" se zvolněním a zpomalením, přechod založený jen na kytarách patří k silným momentům. Zajímavá skladba je i "Krávy", kde se střídají melodické momenty s tvrdšími pasážemi, mezi jemnější skladby patří také předposlední "Transvestit" pracující s dynamikou, ve skladbě dostávají prostor různě intenzivní momenty. Závěr nahrávky tvoří sborový popěvek/řev "Všechny holky" se spíše akustickým podbarvením, tuto skladbu beru jen jako bonus.

Nahrávka je originální a neotřelá, postupně člověka chytí a vtáhne do sebe, je v ní něco, co láká a nutí k dalšímu poslechu. Jednotlivé skladby jsou si sice podobné a jde spíše o plochy, díky zpěvu však mají charisma a naléhavost. Svojí atmosférou má blízko i k debutům Despondancing nebo GNU, jsou z ní cítit emoce i temnota a zní uvěřitelně. A pro mě jde svým způsobem o kultovní záležitost...

Strach (1995)

Následník debutu je tvrdší a přímočařejší, třeba bicí (Jiří Stivín Jr.) jsou mnohem razantnější a díky přitvrzení bych vzdáleně bral i to přirovnání k Panteře. Základní atributy tvorby, zejména hutnost a valivost, zůstávají zachovány, většinou nejde o plochy ale o klasičtěji pojaté skladby. V těch zní valivé rify bez zvuků na pozadí, nahrávka místy lehce thrashuje, jinde se zase blíží k emocore. Kapela se však bohužel zbavuje originality a vlastního zvuku, připadá mi to trochu jako krok k rockovému mainstreamu. Originalitu drží zpěv a texty, podobně sloganovité jako na debutu.

Rozjezd alba mi připadá rozpačitý a více zaujme až čtvrtá "Studená", druhá půlka alba je zajímavější. Titulní "Strach" má blízko k debutu podobně jako následující "Meditace", tu zahajuje ostrý rif a celkově jde o ostřejší skladbu. Zajímavá je i poloakustická brnkačka "Probuzení" nebo druhá "akustická" skladba "Časy", kde v závěru zazní i (hostující) violoncello. Předposlední "Intro" obsahuje různé zvuky, vítr, zkreslené hlasy, perkuse a postupně se rozjíždí elektronické bicí. Poslední, skoro instrumentální remix "Strach II" má industriální atmosféru a zvukově se blíží někam ke GNU a možná i Godlesh.

Druhá deska kurtizán je solidní nahrávka, tvrdší než debut ale ne tak originální. Přes přitvrzení mi přijde krotší a uhlazenější, razantní bicí ji však umí přitvrdit a zrychlit.

24.01.2010
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 15.08.2019
Počet článků/fotek: 1374/13795
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.