Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Rozepsáno: Vítězslav Hálek (1835 - 1874)

Petr Kofroň - 12 Monsters

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD... Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel těch nosičů je skoro 200, v tuto chvíli je to tak do roku 2013... A na recenze kompletního díla Plastiků nebo Chadimy se zrovna moc netěším.... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Petr Kofroň je vedoucím Agon Orchestra, souboru specializovaného na moderní vážnou hudbu a minimalismus. Agon Orchestra má však na svědomí i předělávky alternativních kapel (Psí Vojáci resp. Filip Topol, MCH Band, PPU, Kilhets, DG307) a tak mě docela zajímala "sólovka" vedoucího souboru. CD obsahuje 12 skladeb inspirovaných osobnostmi dvacátého století jako jsou V.I.Lenin, Al Capone, Adolf Hitler, J.V.Stalin, Ed Wood, Elvis Presley, Che Guevara nebo Bill Gates. Společnost je to celkem různorodá a Kofroň v bookletu vždy vysvětluje, čím ho daná osobnost inspirovala.

Skladby jsou tvořené jako koláže destruované hudby, obsahují různé smyčky, úryvky a (zkreslané) záznamy příslušných osobností. Jednotlivé motivy se různě vynořují, přelévají přes sebe a zase mizí, výsledkem jsou skladby s ambientním až industriálním vyznění. Album má blízko k Residents a možná i k Lynchovým filmům, skladby jsou však spíše decentní, krotké a snadno přístupné. Osobně jsem (trochu s obavami) čekal mnohem experimentálnější pojetí blížící se kakofonii moderní hudby, free pojetí nebo skutečnému industriálu typu Napalmed. Zmíněná krotkost a přístupnost je ale relativní, pro posluchače (moderní) vážné hudby může být toto pojetí odvážné, ale ten, kdo zná ambient nebo (jemný) industriál, tak bez problémů zvládne i toto album.

Pro plné pochopení souvislostí je dobré přečíst si poznámky v bookletu a zamyslet se nad danou osobností, skladby mi v tomto smyslu nepřipadají samostatné. Pomalý ambient první skladby "V.I.Lenin" kombinuje Leninův projev s názvuky revoluční písně (pokud to není hymna SSSR), druhá skladba "Harry Jelínek" zase míchá sekundové úryvky různých "dechovek", tyto úryvky se postupně prodlužují a překrývají. Třetí skladba "Al Capone" přináší mechanicko-industriální vyznění na pomezí decentního a intenzivního zvuku, přitom vzdáleně připomíná Different Trains Steve Raicha. První tři-čtyři skladby představí většinu použitých výrazových prostředků, s těmi se dále pracuje, ale nic se neopakuje, protože možnosti jsou opravdu velké.

A tak zní věci meditativně ambientní s perkusemi a hutným basem na pozadí "Aleister Crowley", drum'n'basové "J.V.Stalin" i útržkovitě poskládaný industriální ambient "Ed Wood". Dojde i na minimalistické prvky ať už v podobě minimalistického klavíru s útržky zpěvu, kdy se motivek vrací v orchestrálněji pojaté verzi "Elvis Presley" nebo v podobě minimalisticko-alternativně-industriální. U některých, vlastně většiny, skladeb bych si dovedl představit odvážnější a energičtější provedení, viz třeba "Adolf Hitler" a jeho pochodově-nepochodové bicí. Více jsem čekal i od skladby "Che Guevara", ta má evokovat latinskou ameriku ale bez nápovědy v bookletu to nepoznám.

Nevím, jestli jde o moderní vážnou hudbu, na mě skladby působí jako koláže alternativní hudby - třeba poslední "Bill Gates" mají majestátnost krotkých Laibach, hlas zase evokuje pokleslou show a celek dává vzpomenout na Residents. Některé kousky se poslouchají docela příjemně a album je zajímavé, pro mě však docela krotké. Mohlo být o trochu intenzivnější a odvážnější, takhle jde o přístupný a poklidný dark-ambient-industriál, založený na mixování různých zvukových úryvků. Je však cítit, že album vychází z odlišných uměleckých východisek a prostředí a tak má svoje opodstatnění, navíc přináší o něco hlubší zážitek.

24.01.2010

Související články:

Přidat názor:

Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.