images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Psí vojáci - Nechoď sama do tmy

psivojaci topolfilip
Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Z dlouhé, více než třicetileté, kariéry Psích Vojáků mám rád zhruba desetileté období mezi roky 1985-1995, zbytek tvorby mi až tak nesedí. V předchozím období je Filip Topol, zpěvák a duše souboru, příliš divoký a nevyzrálý, později je zase až příliš krotký. Navíc mi připadá, že později legenda předhonila kapelu, byť sebekriticky uznávám, že tvorbu kapely po roce 2000 vůbec neznám.

Jak jsem již uváděl, zmíněné období řadím k vrcholům tvorby a jeho první část, skladby z let 1983-1986, mapuje živá nahrávka z roku 1987. V té době tvořil kapelu Filip Topol (piáno a zpěv), Jan Hazuka (basa) a David Skála (bicí), na nahrávce zní i hostující saxofon a kytara. Zmíněné nástrojové obsazení svádí k poklidnému jazzíku, opak je však pravdou, kapela produkuje alternativně rockovou vichřici. Tu provází síla sdělení a prožitku a tak nevadí, že tehdy 22 letý Filip není velký zpěvák, což dokazuje zejména v klidných pasážích. Když však řve, skučí a kvílí, přitom mlátí do piana v doprovodu solidní rockové rytmiky, tak mu věřím(e) každý tón i slovo.

Pro generační zpověď tohoto typu jsou důležité i texty, většinu napsal sám Filip a ožívá v nich poetika periferie i velkoměsta, existenciální problémy i pohanské motivy. Filipovy texty doplňuje indiánská poezie, středověké balady, básně S.Piath nebo texty bratra Jáchyma, přes tuto různorodost se texty skvěle doplňují. Psí Vojáci jsou zajímaví i hudebně, na nahrávce dojde na instrumentálně zajímavé plochy a momenty, v klavíru lze slyšet i stopy klasiky, jazzu nebo minimalismu, základ pak tvoří rocková rytmika a dojde i na plochy intenzivní, experimentální a až free. Ale ať zní skladba expresivně, nebo jde o intimní baladu, vždy je z ní slyšet nezaměnitelný duch kapely.

Úvod obstarávají pecky "Hudba a kozel" a "Pojď do průjezdu" následované temnou a expresivní "Hospodou". V tomto úvodu je ale slyšet, že nahrávka vydaná Black Pointem v roce 1995 je sestříhaná, původní vydání má mírně odlišné pořadí skladeb a obsahuje i jednu věc navíc. Nostalgickou atmosféru v temné a intimní zpovědi "Jen tak se projdi po městě" doplňuje hostující apokalyptický saxofon, skladba má až hororové vyznění, podobně jako "Volá mi známá"; úvod páté "Bezpečně" zase obstarává až minimalistický klavír. Dojde i na celkem zajímavé melodie, třeba v konfrontační "Už je to let" nebo v "Jako kdyby jehla", která kombinuje sólový klavír a expresivní pasáže. Titulní "Nechoď sama do tmy" cca uprostřed koncertu začíná křehce, ale jde o klid před bouří a (nejen) v této skladbě se střídají intenzivní a klidné pasáže, mezi zajímavé skladby patří i tanečně "kolotočová" "V září už nikdy netanči" se zajímavě tvrzeným rytmem a přechody. K (textově) nejzajímavějším skladbám patří balada na staroněmecký text "Žiju" i díky výborně sednoucímu melodramatickému zpracování a, také textem, zaujmou i závěrečná "Slova".

Psí vojáci patří k pilířům naší alternativní scény a tato nahrávka to jen potvrzuje. Je syrová a bezprostřední, jsou z ní slyšet alternativní osmdesátá léta i to, že se členové kapely (alespoň Filip) již od mládí pohybovali (pouze) v undergroundovém prostředí, tvorba je svobodná a nezatížená tehdejší oficiální scénou. Syrovost nahrávky podtrhuje i to, že Filipovi bylo v době nahrávání 22 let, takže většina skladeb vznikala kolem jeho osmnácti. Na druhou stranu není nahrávka dokonalá a nebudu tvrdit, že co skladba, to perla. Najdou se na ní i slabší místa a její poslech není na každý den, třeba i proto, že nezní moc koncertně, atmosféra je zkrátka trochu divná. Navíc jde o archivní záznam, který je i trochu zdlouhavý. Undergroundová příslušnost Psích Vojáků vedla bohužel k určitému nekritickému obdivu úzké skupinky posluchačů, kapela však dokáže zaujmout i širší okruh posluchačů a má jim co nabídnout.

28.02.2010
psivojaci topolfilip
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.