images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Agon Orchestra - The Red and Black

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Dvoj CD "The Red and Black" předního českého souboru současné hudby Agon Orchestra obsahuje několik skladeb M.Smolky, P.Kofroně, M.Šimáčka a P.Grahama. První, "červené", CD obsahuje 9 skladeb, druhé, "černé", pak dvě o stopáži 25 resp. 45 minut. Komplet je dodáván prakticky bez bookletu, pouze základní informace jsou uvedené na průhledné krabičce CD. To je možná originální, ale nepraktické, vydavatel (Blackpoint) v podobném duchu vydal více CD, ale osobně se mi to vůbec nelíbí.

Všechny skladby byly složeny v letech 1989-1995, ale přesto, že pochází od čtyř skladatelů není jejich vzájemné odlišení snadné. Základ skladeb totiž tvoří chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů, skladby jsou bez konce a začátku, vývoje, struktury a vnitřní logiky. Intenzita tónů je různá, od opravdu osamocených po překrývající se, a tak vznikají i docela zajímavé plochy. Jenže co je v kratší stopáží snesitelné a zajímavé, neudrží v delší ploše moji pozornost, protože jde o hudební obdobu arytmických zvuků lesa. Navíc jsou skladby ve spíše poklidném hávu, takže neburcují, neprovokují, nedrásají ani nešokují, spíše mě nudí a uspávají nesouladem a absencí vnitřní dynamiky a vývoje.

První skladba (Martin Smolka – Rent a Ricercar) začíná relativně slibně, střídají se zde plochy dechů a bicích a zní různá hejblátka, cinkátka, kazoo, řehtačky a pružinové zvuky. Zhruba v polovině dojde na "ticho", tedy osamělé zvuky samotných nástrojů, které se začnou postupně překrývat a doplňovat do původní intenzity. Skladba je sice bez melodie a řádu, ale přesto je celkem co poslouchat. Uvedený rámcový popis lze aplikovat prakticky na všechny ostatní skladby s tím, že se liší použité zvuky a nástroje, třeba třetí skladba M.Smolky, "For Woody Allen", obsahuje rytmicky podpořené hvízdání, dechy a hlasy zvířat, což je vítané zpestření. Ve své druhé skladbě "Netopýr" pracuje Martin Smolka s tichými a temnými občasnými zvuky, podobně jako Petr Kofroň v "The Fire Is Mine", kde tyto táhlé, dlouhé tóny občas přeruší krátký, intenzivnější zvuk, závěr skladby patří ploše těchto nástrojů. Za zmínku stojí i použití několika krátkých motivků v některých skladbách nebo použití nosného rytmu v závěrečné skladbě prvního CD. Rytmus se v této skladbě několikrát změní a jeho použití je jediná, byť podstatná, změna oproti ostatním skladbám. Druhé CD obsahuje dvě skladby, které z popsaného rámce vybočují pouze svojí stopáží, závěrečná skladba alba (Petr Kofroň – Mitternachtmusik) je prostě třičtvrtěhodinový kus něčeho. A díky dlouhé stopáži více vynikne chybějící struktura a forma, která vede k mojí bezradnosti - co na tom mám vlastně poslouchat?

Uvedené skladby ukazují tu tvář současné hudby, která mi moc neříká. Vlastně jde o opačný extrém k přísně formálním skladbám, hudební forma je zde úplně rozbita. Jenže stejně po pár chvílích poslechu víme, co zhruba bude následovat, takže je v konečném důsledku skladba skoro stejně "předvídatelná" jako Bachovy fugy, ale narozdíl od nich nepřináší poslech žádný (melodický) požitek. Na CD zní zvuky nástrojů oddělených krátkými pauzami, nástroje jsou separované a k souzvukům dojde spíše náhodně, i když ve skladbách hrají velkou roli různé instrumentálně bohatší plochy nástrojů. Pokud to však chápu správně, nejde o free improvizaci ale o "improvizovanou" partituru.

CD každopádně ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je na mě moc, nejmodernější co snesu je minimalismus, např. Steve Reich. Obecně totiž nejsem příznivcem free a improvizace, i když je náhoda ve tvorbě jistě zajímavý prvek. Nevěřím však, že tímto způsobem vznikne vždy dostatečně kvalitní výsledek, navíc je posluchač často nechán na pospas autorova egu a jeho (ne)soudnosti. Ale i tak uznávám, že na CD zazní pár zajímavých motivů nebo zvuků a jednu/dvě kratší skladby akceptuji v rámci všeobecného kulturního přehledu.

25.04.2010
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 3 - zobrazeno v: 08.12.2019 - 19:46:39
Michal Nejtek (09.01.2018 - 10:12:36):
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno překonaná, aspoň doufám. Melodie Bacha jsou pro mne stejně krásné, ne-li krásnější, jako ty Schubertovy, jen prostě jiné.
Michal Nejtek (09.01.2018 - 10:06:03):
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění a rozkódování je potřeba určité penzum posluchačské zkušenosti a znalostí. Nemusíte pochopitelně znát detailní strukturu kompozic, ale měl byste se orientovat v kontextu - tj. například vědět, že v Kofroňově Mitternachtmusik jde o řízenou improvizaci v dialogu s nahrávkou, kterou mají hudebníci ve sluchátkách atd. Ideálně znát i jiné skladby autorů a porovnat. A ne smáznout to celé poznámkami o autorově "egu" a "nesoudnosti". To je totiž velmi jednoduché a prvoplánové, tedy opak toho, o co se Agon vždy snažil. Děkuji za pochopení. MN
Michal Nejtek (08.01.2018 - 11:29:49):
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně nejde - jde o strukturu jiného než tradičního typu. Zdravím vás. michal nejtek
Odpověď Saha (09.01.2018 - 06:55:38):
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je na mě moc". Možná to má nějakou strukturu, já ji tam však nenašel a popsal jsem svoje pocity při poslechu. A spíše než recenzí bych to dnes nazval blogem... BTW: Hudba je pro mě primárně o emocích a ne o hledání struktur, na to mám matematiku.
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
10.11.2019: Arduino 02 - Co koupit?
Když jsem psal první díl o Arduinu a elektrotechnice, tak jsem si myslel, že na letošní Vánoce budu vybírat nějaký vhodný set. Na podzim to sice vypadalo, že nebudu mít čas se něčemu takovému věnovat, teď to zase vypadá, že by chvíle času zbýt mohla. A tak se zatím zabývám alespoň rešerší možností. Napadají mě totiž otázky jako: originální deska nebo klon, jaká verze desky, jen základní deska a 
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 08.12.2019
Počet článků/fotek: 1380/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.