images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Richard Wagner - Das Rheingold (La Scala Milano - Palace Cinema Velký Špalíček, 26.05.2010)

Je poněkud zvláštní jít do multikina na přímý přenos opery, ale má to svoje výhody, zvlášť když moderní technika přináší nové možnosti zpracování. Mezi ně patří zejména snímání detailů a využití více kamer, čímž získává na významu vizuální a herecká složka opery. A také možnost podívat se na přední světové scény není k zahození. Sám nejsem velkým znalcem (ani divákem) opery, ale Wágnerův cyklus "Prsten Nibelungů" mě vždy lákal, snad pro svůj monumentální rozsah nebo mýtický námět. Proto jsem po dlouhém váhání vyrazil do brněnského Špalíčku na přímý přenos úvodního dílu tetralogie z milánské La Scaly.

Jak již bylo řečeno, "Rýnské zlato" (Das Rheingold) představuje vstupní večer, má čtyři dějství a trvá, v kontextu celého cyklu "pouhých", dvě a půl hodiny. V prvním dějství ukradne skřet Alberich v podzemí Rýna zlato vílám a z části vyrobí prsten. Ten mu umožní vládnout nad světem, k tomu se ale nejdříve musí zříci lásky. Ve druhém dějství smlouvá Wotan o odměně za Walhallu, kterou pro bohy postavila dvojice obrů Fasolt a Fafner. Wotan odmítá vydat původně slíbenou švagrovou Freiu, naštěstí se Loge, bůh ohně, dozví o ukradeném rýnském zlatu a nakonec obry přemluví, aby toto zlato přijali místo Freie. Wotanovi se opět za pomoci Logeho podaří ve třetím dějství lstí získat zlato od Albericha, ve čtvrtém dějství ho vydá obrům, prstenu se však vzdá až po dlouhém naléhání. Předtím však Alberich prsten proklel a tak se obři o zlato servou, jeden zabije druhého. V závěru opery odchází bohové do Valhally, svého nového sídla.

Děj samozřejmě obsahuje mnoho detailů a odboček, ve skutečnosti je mnohem komplikovanější, propletenější a komplexnější, najdeme zde části lyrické i epické, vtipné i symbolické. Při sledování jsem nepochytil děj do všech detailů, němčině totiž nerozumím a anglické titulky občas vypadly, občas byly moc rychlé, navíc některá slova nepatří k běžně známým a používaným. V ději mě celkem překvapila relativně pasivní role Wotana, kdy za něj skoro vše udělá Loge, bůh ohně.

Na tomto nastudování byla docela zajímavá spíše abstraktně pojatá scéna a velké využití světel a stínů. Toto abstraktní pojetí bylo obzvláště působivé v prvním a třetím dějství, která se odehrávají v podzemí. Druhé a čtvrté dějství, která se odehrávají na plání před Valhallou, už byla v tomto smyslu slabší a připadala mi tak trochu scénicky prázdná. V prvním dějství byla působivě využitá voda na jevišti, ta však později působila trochu rušivě. Pomocí stínů byli zajímavě ztvárnění i oba obři, jednoduchým a přitom efektní způsobem byla naznačena jejich velikost. Scénu výrazně oživovali i tanečníci, kteří vyplňovali i instrumentální části a velmi působivý byl třeba způsob, jak udělali Albericha neviditelným.

Díky kameře a velkému plátnu jsme viděli detaily včetně kostýmů, kde mě opět zklamal Wotan. To, že má jen jedno oko bylo naznačeno dosti podivně a v saku a s kopím vypadal jako pobuda z kulečníkové herny po rvačce. Celkově sice kostýmy neevokovaly klasickou představu bohů a skřetů, ale u ostatních postav, zvlášť u ženských (pramáti Erda tři metry nad pódiem), měly něco do sebe. A třeba decentní obři nebo Loge, Alberich i jeho bratr Mime byli nakonec celkem působivý, protože jejich kostýmy podtrhly charisma i charakter postav, jen ten Wotan mi neseděl...

Ve vší té multimediální podívané se tak trochu ztrácela samotná hudba. Zpěv zde slouží k vedení děje a obsahuje skutečné monology atd., nejde tedy o opakující se árie, tedy prvek, který mám s operou pevně spojen. Jednotlivé postavy a předměty mají své hudební motivy a celková hudební struktura je dosti komplikovaná, tudíž není snadné se v ní vyznat. Naštěstí jsem tuto operu již několikrát slyšel (abych věděl, do čeho jdu), a tak se mi podařilo některé motivy a momenty poznat, a třeba úvodní dovádění víl mě zaujalo i hudebně. Pro plné vychutnání hudební složky je ale potřeba více poslechů a zřejmě i větší soustředění se, tedy eliminace zmíněných multimediálních ozdob.

Wagner však považoval operu za vrcholné umění a syntézu všech ostatních, a tak má zmíněné "moderní" pojetí svoje opodstatnění. A díky tomu mě představení docela nadchlo, i když konzervativní divák to asi vidí trochu jinak. Lze namítnout, že La Scala není Bayreuth, že smrad z popkornu k opeře nepatří, že kamera vnáší do opery jinou dimenzi, že (nejen) tanečníci odvádí pozornost od hudby, atd. To vše je pravda, ale (až na ten smrad z popkornu) to považuji za způsob, jak přinést operu i do dnešní doby, protože má co nabídnout i modernímu divákovi. A pokud jsou technologie použity citlivě a v duchu díla, tak to nevidím jako problém, pokud se člověk později rozhodne pro tradičně pojaté představení, má také možnost.

Na "Das Rheingold" jsem šel spíše ze zvědavostí, moc jsem od toho nečekal a byl jsem i připraven v nejhorším v průběhu odejít. Ale představení se mi líbilo, což je dosti dáno oním poměrně moderním pojetím a nakonec šlo o docela silný zážitek. To ale neznamená, že hned letos půjdu na Valkýru :-)

06.06.2010
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 1 - zobrazeno v: 12.12.2019 - 13:05:05
Verunka (08.06.2010 - 09:22:00):
No jo, oni by ještě nejdřív museli letos Valkýru dávat, že? :-) Hudebně a pěvecky se mi dost líbily víly (melodie, píseň), pramáti Erda (zpěv a hlas) a (asi oba) trpaslíci. Bohové mi připadali poněkud nudní. Ale možná to chce víc poslechů. Tanečníci byli fascinující, při déle trvajících scénách bylo aspoň na co se koukat. (Byli už v původním návrhu nebo je to moderní prvek?)
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
10.11.2019: Arduino 02 - Co koupit?
Když jsem psal první díl o Arduinu a elektrotechnice, tak jsem si myslel, že na letošní Vánoce budu vybírat nějaký vhodný set. Na podzim to sice vypadalo, že nebudu mít čas se něčemu takovému věnovat, teď to zase vypadá, že by chvíle času zbýt mohla. A tak se zatím zabývám alespoň rešerší možností. Napadají mě totiž otázky jako: originální deska nebo klon, jaká verze desky, jen základní deska a 
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 08.12.2019
Počet článků/fotek: 1380/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.