images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Karel Čapek - Povídky z jedné kapsy, povídky z druhé kapsy

Tyto dvě sbírky krátkých povídek jsou zažité jako detektivní, což mi přijde jako zavádějící zařazení. V mnoha povídkách se sice vyskytují detektivové a zločinci, ale zápletka má ke klasické detektivce až na výjimky hodně daleko. Čapek v povídkách spíše líčí člověka s obrovským porozuměním pro jeho silné a hlavně slabé stránky a k tomu se kriminální prostředí dobře hodí, Čapek však častěji používá tajemné motivy, roli náhody, podvědomí a asociací, tedy postupy, známé i z jeho dalších povídkových sbírek a románů.

Čapek vlastně nikdy neabsolutizuje a vše je u něj relevantní, ať vina nebo trest, čímž naplňuje svoje noetické zásady. U viny i trestu důsledně rozlišuje spravedlnost lidskou a boží, čímž dává některým povídkám rozměry tragédie, často velmi dojemné a smutné. A i když jde o vraždu, tak je schopen vidět vraha jako nešťastného člověka, pro nějž jsou větším trestem výčitky svědomí a čin samotný než světská spravedlnost. Na druhou stranu je zločin často líčen spíše jako (noblesní) řemeslo, mluví se o stavovské cti i nepsaných zákonech a dohodách a vše je skoro idylické.

Jednotlivé povídky se odehrávají v různém prostředí, ať už v Praze, ve větších městech nebo na venkově a tak se v nich objevují policisté i četníci, různé druhy zločinců a také mnoho převážně obyčejných lidí. I v těchto povídkách převažuje mužský svět a to v podobě idylické a gentlemanské, a tak má člověk z četby příjemně nostalgický pocit. Když mi před lety kolega tvrdil, že tyto povídky patří k mistrovským dílům, moc jsem mu nevěřil, ale nyní, po jejich přečtení, mu dávám plně za pravdu. A o jejich oblibě svědčí i to, že některé z nich byly (působivě a citlivě) zfilmovány.

Povídky z jedné kapsy

V povídkách lze vysledovat několik tématických okruhů, jedním z nich je náhoda a role podvědomí. A tak v úvodní povídce "Případ dr. Mejzlíka" odhalí dr. Mejzlík kasaře díky botám, na základě volných asociací je odhalen vrah v povídce "Experiment profesora Rausse" nebo "Básník" pomůže najít hledané auto rozborem vlastní básně. Povídky "Ukradený spis" a "Ztracený dopis" mají podobný námět, v obou marně řeší ztrátu důležitého dokumentu ti nejlepší detektivové. Jednou ho najde starý policejní praktik na základě znalosti místních zlodějíčků, podruhé spis najde majitel v noci jako náměsíčník. Několik povídek se týká předpovědí budoucnosti a tyto předpovědi jsou dosti překvapivé a často se obrací proti dané osobě - jenže ve skutečnosti jsou nečekaně (a absurdně) pravdivé.

Další povídky líčí temná a podivná zákoutí lidské duše, třeba "Modrá chryzantéma", ve které slabomyslná dívka snadno nalézá modré chryzantémy, které marně hledá zbytek města. Dívka totiž chodí i tam, kam je úředně vstup zakázán a tak tam běžný člověk, svázaný pravidly, nedokáže vstoupit. V povídce "Rekord" dá zase vztek mladíkovi sílu hodit kamenem dál, než nejlepší koulař a zasáhnout hrubého statkáře, ale protože není schopen svůj čin zopakovat, nikdo mu nevěří a to i přesto, že se k činu přiznal. Jindy zase přesvědčí stará matička známého spisovatele, že její syn byl nespravedlivě odsouzen za vraždu tety, spisovatel se do případu vloží a dosáhne omilostnění. Jenže místo vděku se dočká zklamání, mladík se mu k vraždě přizná a začne spisovatele dokonce vydírat, protože by pro něj byla obrovská ostuda, kdyby vše vyšlo najevo. Až dojemně působí "Oplatkův konec", líčící štvanici na prchajícího muže, který zastřelil několik strážníků, četníků a železničáře. Ti všichni ho pronásledují z kolegiality k mrtvým, ale po dopadení vše vyzní do ztracena a rozpaků. Na všímavosti lidí pro nepatřičné detaily je založena povídka "Muž, který se nelíbil", která líčí také útrapy člověka ukrývajícího se před zákonem.

Ve sbírce dojde i na další zpracování osamocené šlépěje ve sněhu, tentokrát k ní dotyčný volá policejního komisaře, ten ale tvrdí, že policie neřeší záhady ale jen dodržuje pořádek, tedy zákony. Touto povídkou začíná několik povídek, spíše filozofických, o trestu a lidské i boží spravedlnosti. V povídce "Poslední soud" je Bůh zván jako svědek soudu devítinásobného vraha. Bůh, jako vševědoucí, nedokáže soudit, protože lidi zná, rozumí jim a chápe je, proto musí o trestu rozhodovat lidé. A i pro ně je to těžké, třeba v povídce "Zločin v chalupě" zabil chalupník tchána - skrz pole, skrz krávu, skrze jetel. K činu se přiznává ale vinný se necítí, jednal totiž ve prospěch hospodářství, což soudce, také ze selského rodu, uznává. A podobně lidsky přistupují soudci k případu trestance Záruby, podmínečně propuštěného po dvanácti letech, kdy se zpitomělý z davu lidí připletl k demonstraci a nyní mu hrozí doživotí.

V závěrečné povídce "Zločin na poště" bere četník spravedlnost do svých rukou v případu dívky z pošty, která se utopila kvůli chybějícím dvěma stovkám. Po jeho zásahu jsou na tom oba viníci stejně jako před činem, navíc s vědomím, že se o jejich činu ví, i když ho nelze běžně potrestat. Ale zrovna tento případ mě moc nepřesvědčil o oprávněnosti zásahu, což byl možná autorův záměr. Podobně zůstává nepotrestaný vrah v povídce "Zmizení herce Bendy" a i zde ho má alespoň strašit vědomí, že někdo o jeho činu ví. A na svědomí dojde i v povídce "Vražedný útok", kde výstřel do okna vystraší pana radu a ten začne přemýšlet, kdo by ho mohl nenávidět. Nejdřív je samozřejmě přesvědčen, že nikdo, pak si ale vzpomene na každodenní situace a hlouposti, které mohly zavdat příčinu - každý člověk prostě sem tam nechtěně a nevědomky ublíží.

Povídky z druhé kapsy

Druhá sbírka povídek obsahuje množství kratičkých povídek, které si vzájemně vypráví větší skupina mužů. Povídky na sebe tematicky navazují a témata i atmosféra se převaluje z jedné do druhé, většina témat se opakuje z předchozí sbírky, často je ale použita v nových a originálních souvislostech. Některé povídky jsou celkem vtipné, dojde i na několik, spíše kuriózních "dokonalých" zločinů, na náhodná odhalení i použití netradičních metod při vyšetřování. I zde ukazuje Čapek pochopení pro lidi, například krádeže kaktusů sběratelem skoro omlouvá sběratelskou vášní, podobně i plánovanou krádež vzácného koberce. A mezi tyto vášně, které dělají muže mužem, patří i luštění záhad, zmíněné třeba v povídce "Muž, který nemohl spát".

Z vtipných povídek mě hodně pobavil "Případ s dítětem", kdy komisař, starý mládenec, detektivně vyšetřuje ukradené dítě. Komická je i "Grófinka", tedy šlechtična zamilovaná do špiona a mezi vtipné povídky se řadí i "O lyrickém zloději" nebo "Soud pana Havleny" ve kterých hrají svoji roli i noviny a popularita. Na druhou stranu najdeme i povídky závažnější, až existencionální "Baladu o Juraji Čupovi"; "Občejná vražda" zase líčí rozdíl mezi mrtvým člověkem proti stovkám mrtvých ve válce a dojde i na maličkosti, které mohou zásadně změnit lidský život, viz "Sbírka známek" Jiné povídky líčí lítost (napraveného) zločince, roli svědomí ("Povídka o ztracené noze", "Závrať", "Ušní zpověď") nebo bezmoc člověka, který ví o zločinu, ale nemůže mu zabránit ("Historie dirigenta Kaliny"). Celkově jsou povídky z druhé kapsy více detektivní nebo kriminalistické, i když často zůstáváme nohama na zemi, a tak se "Smrt Barona Gandary" mění z tajemné špionážní vraždy na obyčejnou vraždu loupežnou. A i nyní jsou zločinci často líčení jako seriózní živnostníci se stavovskou ctí, viz třeba "Případ sňatkového podvodníka".

28.11.2010
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 3 - zobrazeno v: 24.08.2019 - 16:00:02
s. (27.05.2012 - 00:16:39):
Moc pěkně zpracované, opravdu. Shrnutí témat i myšlenek, přesně tak, jak toho člověk v půl dvanácté v noci s hlavou napůl položenou na klávesnici není schopen... :-)
Lemmy (01.01.2012 - 21:06:58):
Pěkně zpracované! :))
dana=))** (12.10.2011 - 21:30:13):
jj suuper=)
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 22.08.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.