images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Josef Svatopluk Machar - Řím

V cestopisné knize "Řím" líčí J.S.Machar, český moderní básník a spisovatel, své dojmy z několikatýdenního pobytu v Římě. Knihu provází silný obdiv k antice a nenávist ke křesťanství, zvláště pak k papežství. Autor uvádí množství historických faktů, přesto kniha nepůsobí nijak suchopárně a ve skutečnosti je celkem čtivá. To je dáno jak konfrontací faktů s viděnými památkami tak určitou smělostí a provokativností vůči křesťanství, což už ale dnes nepůsobí zdaleka tak odvážně.

Autor vyráží z Vídně, kde žije, do Terstu vlakem, poeticky líčí nudnou cestu, pospávání a dřímání vlastní i spolucestujících. Kýčovitá alpská údolí se mu nelíbí a Terst vnímá jako město na periferii Rakousko-Uherské monarchie. V Terstu přestupuje na loď do Benátek, ty líčí jako směsici gotiky a benátského stylu, přidává i barvité výjevy z historie města. Benátky jsou mu však umírajícím městem, z bohatých obchodníků se stali chudí žebráci. Během prohlídky památek se k němu připojuje německy mluvící turistka. Ta má dojem, že autor není jako ostatní turisté, že se dívá jinak, do hloubky a podstaty, zkrátka že lépe poznává ducha města, po čemž touží i ona. Ukáže se, že je to Ruska, Sofie Petrovna, a protože také cestuje do Říma, připojuje se k autorovi jako jeho stín, který ho nebude rušit. Sofie Petrovna dokonce zná autora podle jména, líčí mu útrapy osamělé ženy cestující Evropou a obhajuje Ruskou revoluci.

Během cesty do Říma si společně připíjejí na staré bohy vínem zneužitým křesťanstvím, což je první výpad proti křesťanství a v průběhu díla budou následovat další a další. Hned první dojmy z Říma jsou podloženy latinskými klasiky, Machar oslavuje Livia a jeho Dějiny. Památky prohlíží v chronologickém sledu, se Sofií Petrovnou navštěvují muzea, vinárničky i blízké okolí, vše antické je mu blízké a pěkné. Antika na něj působí ohromným dojmem a prohlídky monumentálních antických staveb provází i úvahy o naší malosti a ubohosti. Křesťanské chrámy však k němu nemluví, jsou chladné a umrtvené a ke katolické církvi má despekt jako k hamižné, prospěchářské a přízemní instituci. Obhajuje antického ducha proti pomluvám a zvěrstvům katolické církve, vyvrací lži a antika je mu ideálem, a to i ve srovnání s jeho dekadentní a zvrhlou dobou.

Autorova znalost antického Říma je detailní a pojí se v ní romantika, nadšené oslavování i zřídkavý kritický přístup a nadhled. Detailně a barvitě líčí římské císaře, senátory, republikány i krále a toto líčení proloží občasnou připomínkou chudého tesaře v Palestině. Pro něj najde občasné pochopení, odmítá však Petra a hlavně Pavla a jeho skálu, tedy papežství a institucionalizovanou církev. Papežský Řím je mu symbolem úpadku, přesto, nebo snad právě proto, líčí stejně detailně i krvavý vznik křesťanství. Kruté dějiny křesťanského Říma klade do kontrastu s hlásanou láskou, křesťanství je mu pokrytectvím přinášejícím porobu ducha, ztrátu samostatného myšlení a pokoření ženy. Na milost bere křesťanství až v reformaci, kde uznává Luthera a další protestanty v čele s Husem, ale to hlavně proto, že se postavili proti papeži. Eleganci antiky staví proti nevkusu křesťanství i když občas uznává, že stavby nebo sochy antického Říma byly zachráněny použitím ke křesťanským účelům, tím byl ale jejich duch pošlapán, zničen a pošpiněn.

Ke konci se pak autor raduje z toho, že papežství končí a ztrácí světskou moc, ať už ve světle vědy a pokroku nebo jako důsledek národního obrození a sjednocení Itálie. V tomto bodě je asi trochu neoprávněný optimista, i když je fakt, že papežové už nemohou upalovat na hranicích ani bezostyšně krást a loupit. Moderní dějiny papežství včetně role Napoleona jsou také zajímavé, pro mě nové a občas docela paradoxní, snad i proto, že jde o politiku a velmocenské zájmy, kde stojí víra i logika stranou.

Během návštěv památek kritizuje ty turisty, kteří věnují pozornost jen tomu, na co je upozorní průvodce a čím víc hvězdiček v bedekru, tím líp. Další kritika patří zaručeně pravým památkám a relikviím, které průvodci ukazují, ve skutečnosti průvodci ukazují lidem jen to, co chtějí vidět a žijí z toho. Sofie Petrovna je mu celou dobu nenápadnou společnicí, navštěvuje s ním vše, ale sama nemá žádná přání něco vidět. Uběhne několik nádherných týdnů, ale vše jednou končí a Machar se po ose Florencie - Bologna vrací domů do Vídně. Cestou se loučí se Sofií Petrovnou, ta vyráží za revolucionářem Kropotkinem.

Kniha přináší obrovskou exkurzi do antiky a odmítnutí papežství, revoluční nádech přináší i přítomnost Sofie Petrovny. Autor líčí památky i historii, ale důležitější jsou dojmy a celkové prožitky. Kniha je svěže napsaná a čtivá, až má člověk chuť přečíst si něco z antiky nebo si do Říma zajet. A tak me hodně bavila, možná i proto, že jsem ji přečetl převážně na cestách, byť úplně jiným směrem. I filosoficky se mi přes drobné výhrady líbí, přináší jakýsi "čistý a smělý" proud, podobně jako u Klímy nebo Nietzscheho. Machar se několikrát ptá, co je pokrok a mluví zde o pohybu dějin, ne nutně kupředu, ale pohyb sám je důležitý, což odpovídá i Bondyho filosofii. A svým čtivým stylem mi připomíná další svěží a vtipné cestopisy alá Achille Gregor, takže mi "Řím" přinesl celkem nečekaný zážitek.

06.02.2011
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
10.11.2019: Arduino 02 - Co koupit?
Když jsem psal první díl o Arduinu a elektrotechnice, tak jsem si myslel, že na letošní Vánoce budu vybírat nějaký vhodný set. Na podzim to sice vypadalo, že nebudu mít čas se něčemu takovému věnovat, teď to zase vypadá, že by chvíle času zbýt mohla. A tak se zatím zabývám alespoň rešerší možností. Napadají mě totiž otázky jako: originální deska nebo klon, jaká verze desky, jen základní deska a 
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 08.12.2019
Počet článků/fotek: 1380/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.