images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Richard Wagner - Siegfried (The Metropolitan Opera Live In HD - Mahenovo Divadlo, 05.11.2011)

Na Siegfrieda, resp. přenos z Newyorské metropolitní opery, jsme tentokrát vyrazili do Mahenova divadla. To má, oproti Špalíčku, svoji historickou atmosféru, která posunula celkový zážitek o něco výše. Co mě ale zklamalo, byl divadelní bufet - chlebíčky došly dřív, než jsme se dostali na řadu a ve druhé přestávce byl bufet zavřený úplně, což je při šestihodinovém přenosu docela nepříjemné.

V prvním dějství sledujeme Siegfrieda vychovávaného u skřeta Mima a jejich vztah je opravdu pikantní. Siegfried se jako typický puberťák bouří proti autoritě (otce), aniž tuší, že Mime jeho otcem není, a o to víc se mu uleví, když zjistí pravdu o svém původu. Do jejich jeskyně zavítá i Poutník (=Wotan), který se s Mimem utká v hádankách, v nichž se divákovi rekapituluje děj předchozích částí. Bohužel se Mime nezeptá na to nejdůležitější, totiž kdo opraví meč Notung, Wotan mu to ale stejně poví - ten, kdo nepoznal strach, totiž Siegfried. Konec dějství mi přišel trochu zdlouhavý - myslím část před závěrečným spojením meče, kdy se Mime dohaduje se Siegfriedem o jeho rodičích. Na druhou stranu scény kování meče jsou docela efektní a tyto rytmické pasáže mám rád.

Ve druhém dějství vede Mime Siegfrieda za drakem Fafnerem, kde má Siegfried poznat strach. Ve skutečnosti touží Mime po prstenu Niebelungů a Siegfried, jehož se bojí, má být jen vykonavatelem jeho mocenské touhy. Siegfried Fafnera zabije a olízne jeho krev, díky tomu porozumí nejen zpěvu ptáčka ale od Mima slyší jen a jen pravdu. Tím odhalí jeho pokrytectví a dozví se také, že má hledat spící Brunhildu, jeho vysněnou nevěstu. Druhé dějství je pro mě asi hudebně nejzajímavější a to díky provedení ptáčka a Fafnera.

Ve třetím dějství budí Poutník Erdu, aby nakonec konstatoval, že se zánikem Bohů souhlasí a sám si ho přeje, kde ale přesně nastal zlom v jeho myšlení, si neuvědomuji. Přesto Wotan později brání Siegfriedovi v cestě za Brunhildou, což je asi jen zkouška, aby neprošel každý. Wotan je sice Siegfriedovým dědečkem a má ho rád, jenže Brunhilda je jeho oblíbenou dcerou a tak ji jako otec nedokáže dát jen tak někomu. A ani Brunhilda neskočí Siegfriedovi kolem krku, přestože na vysvobození čeká, možná i proto, že Siegfrieda zná a miluje od malička, chránila ho ještě před narozením - a tak je pro ni těžké milovat ho i jako muže, zvlášť když se má zřeknout božství a nesmrtelnosti. Zajímavé je, jak na ni Siegfried naléhá, jak ji chce, je to zkrátka zamilovaný 17 letý puberťák, který ji vůbec neposlouchá, jen doráží a přesvědčuje, ať je jeho.

Celkový dojem ze Siegfrieda byl ještě lepší než z milánských prvních dvou dílů, jejichž scéna mi přišla příliš abstraktní. Tentokrát tvořily scénu jakési otočné kvádry, na které se promítalo, takže vše bylo napůl realistické a napůl abstraktní. Díky tomu byla scéna velmi působivá, až na to, že se vše odehrávalo v šeru, takže působilo docela komicky, když Siegfried nebo Brunhilda zpívali o svítícím slunci.

Připadá mi, že Siegfried je nejzajímavější částí cyklu, má v sobě něco přitažlivého v postavě Siegfrieda - však také Wagner původně koncipoval celý cyklus jako operu o Siegfriedovi. Na Siegfriedovi je zajímavé, že byl vychován v lese a nepoznal ostatní lidi, ženy ani strach. Tomu se chtěl marně naučit od Fafnera, nakonec se ho naučil až od Brunhildy, kde poznal strach pramenící z lásky. Další zajímavý prvek je ten, že Siegfried má pro Fafnera trochu pochopení a skoro ho lituje, kdežto Mima čistě nenávidí - a to byl Mime v prvním díle skoro politováníhodný chudáček tyranizovaný bratrem Alberichem. Siegfried také přináší mládí a veselí do jinak vážného Wagnerova světa a to zvláště v prvním dějství, vtipné a svěží je i napodobování ptáčka na rákosovou píšťalu. A tak opera zachycuje nejen čistotu lásky, opojení i nadšení, ale i těžkou melancholii a smutek, třeba ve chvíli, kdy se Siegfried ptá na rodiče.

Dnešní opera, zvláště při HD přenosu je hodně o herectví a i v tomto bodě nemělo Newyorské nastudování chybu. Zvláště Siegfried byl výborný svojí mimikou, ale i ostatní byli výborní herci a zpěváci. Trochu mě zarazil černoch jako Alberich, což je jednak u Wagnera trochu pikantní, ale hlavně proto, že jsou s Mimem bratři - jeho herecký ani pěvecký výkon však tím nemíním zpochybňovat. Pokud mám srovnávat, tak se mi provedení Erdy líbilo víc ve Zlatu Rýna (z Milána) a u Brunhildy jsem na vážkách. Celkový dojem byl však lepší, možná i díky tomu, že šlo o třetí díl a tak se člověk už více orientuje v ději i hudebních motivech a tak 4 hodiny čistého času se Siegfriedem utekly "jak voda".

04.12.2011
Diskuse k článku:
Počet příspěvků: 1 - zobrazeno v: 20.06.2019 - 00:49:13
Verunka (07.12.2011 - 10:44:32):
Nejen Erda, ale i Alberich se mi líbil více v prvním dílu. Jinak byl ale Siegfried ve všech ohledech zajímavější a zábavnější a opravdu ten večer utekl jak nic, především díky veselé hlavní postavě. Hlasy ostatních mužských postav kromě Fafnera mi bohužel splývají. Pěvecky mě nadchnul nejvíc ptáček - to bych chtěla taky umět zazpívat. :-) Brunhilda měla zpěv asi mnohem náročnější a zvládala ho výborně, ale její postava a věk se k puberťáckému Siegfridovi moc nehodil, což podle mě romantiskému závěru trošku ubralo na přesvědčivosti... :-)
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
08.02.2019: Most! - Je to DÁŠA!
Chvíli jsem přemýšlel, jestli psát o seriálu Most! do Filmů nebo do Postřehů, nakonec jsem se rozhodl pro Postřehy. Důvod je ten, že seriály moc nesleduji, odrostl jsem na Červeným trpaslíkovi, Jistě pane ministře atd. a poslední, co jsem viděl, byla tak šestá série TBBT. Což je všechno docela vysoká laťka, zvlášť, když si vezmu ty různý český hospody a spol. tak si říkám, že je to
https://www.printertollfreenumber.com/epson-printer-support: Epson is a well-known brand for printers and scanners many users of Epson in worldwide if you are also an Epson customer and you
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 04.06.2019
Počet článků/fotek: 1365/13742
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.