images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Richard Wagner - Bludný Holanďan - Janáčkovo divadlo, 19.10.2013

Bludný Holanďan patří mezi rané a řekněme (námětem) romantické Wágnerovy opery, oproti pozdějším dílům není tak myšlenkově ani časově náročný. Brněnské Janáčkovo divadlo připravilo inscenaci této opery na sezónu 2013/2014, na představení jsem vyrazil, protože jsem již několik Wágnerových oper viděl v HD přenosu a tak jsem chtěl vyzkoušet živý zážitek.

V prvním dějství se kapitán Daland setkává s tajemnou lodí. Její kapitán, Holanďan, běduje nad svým osudem a kletbou, poté oslní Dalanda svými poklady, které chce vyměnit za jediné - za rodinu, a tak mu hamižný Daland nabídne svoji dceru Sentu. Úvod druhého dějství patří pracujícím přadlenám, mezi nimi vzdychá Senta k obrazu Bludného Holanďana. Ten vystoupí jednou za sedm let na pevninu a hledá tu, jež ho spasí a právě Senta se mu chce oddat, byť se o ni uchází lovec Erik. Když Daland přivede domů cizince, pozná v něm Senta tajemného muže z obrazu a i on v ní pozná tu, o které dlouho snil. Ve třetím dějství se Erik dovolává dávného Sentina slibu, jejich rozhovor vyslechne i Holanďan a zklamaně odjíždí. Senta ale hodlá dostát svému slibu věrnosti a tak se za ním vrhá z útesu, čímž je oba spasí.

Scéna v Janáčkově divadle byla celkem působivá a i když byla minimalistická, tak nebyla prázdná, vše bylo spíše naznačeno houpačkami, kvádrovými konstrukcemi, rampou a samozřejmě světly a hrou stínů. Zajímavá byla osnova přes celé jeviště ve druhém dějství se stavem v pozadí, v této osnově se postavy různě zaplétaly, což bylo působivé zejména v kontrastu černé, bílé a rudé barvy.

Námořníci dali svým oblečením vzpomenout spíše na mukly nebo v lepším případě na železničáře, přadleny zase připomínaly tovární dělnice a chůva Mary jejich mistrovou. Celkově evokovaly davové scény padesátá léta a moc mi to k námětu nesedělo, je ale fakt, že dělnické prostředí tak trochu korespondovalo s písní přadlen. Oproti přadlenám působila Senta v nádherných byť jednoduchých bílých šatech jak z jiného světa. Nástup Holanďana byl zase skoro děsivý, jeho námořníci měli černé pláště, hluboké klobouky a později odhalili bílé trikoty, což bylo vskutku démonické. Samotný Holanďan byl oblečen v rudém saku, takže nakonec bylo představení barevně působivé - rudý Holanďan, modří námořníci, šedé dělnice, bílá Senta, černé a bílé přízraky...

Po hudební stránce mě zaujaly mohutné sborové scény, ať už přadlen ve druhém nebo přadlen a námořníků ve třetím dějství. Tyto sborové scény kontrastují s dlouhými monology a dialogy pozdějších oper, podobně jako až celkově veselé vyznění. V Holanďanovi se totiž objevují různé veselé popěvky, duety a souběžně zpívané pasáže, podle vlastních slov se Wágner při komponování inspiroval u lidové písně. Ovšem i v této opeře ukazuje, že umí používat různé výrazové prostředky, např. atmosféra bouře je až strašidelná a to čistě hudebními prostředky.

Rámec opery ji sice čistě romantický ale i zde se objevuje několik vážnějších myšlenek, sám Wágner uvádí, že Bludný Holanďan je něco mezi věčným Židem - poutníkem a Odysseem. Holanďan hledá věčné nic, jeho námořníci prosí "Věčná nicoto, pohlť nás" a jedinou útěchou je mu/jim konec světa, zánik Země a poslední soud. Senta je zase věrná svému slibu věčné lásky, obětuje se, aby vykoupila trpícího, oproti tomu Daland pragmaticky pro(v)dá dceru za peníze a ještě pokrytecky vykládá, jak ho Holanďanův osud dojímá.

Představení se mi celkem líbilo, byť jde o klasický romantický příběh. Druhé dějství je sice lehce zdlouhavé, protože se vše musí řádně vysvětlit, ale třetí má spád je celkem efektní. Hudebně se Holanďan pohybuje na rozhraní romantismu a pozdějšího Wágnerova "Gesamtkunstwerku", zůstává však svěží a přístupný. Brněnská inscenace se s (výpravou v) Metropolitní nedá moc srovnávat, ale živý prožitek má něco (hodně) do sebe. Moderní operní scéna ani kostýmy mi sice moc nesedí ale toto provedení bylo celkem působivé, naznačováním nechalo prostor pro fantazii, přitom byla scéna dobře využitá i esteticky působivá.

10.11.2013
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 29.09.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.