images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Domácí kapela - Jedné noci snil

Už dlouho koketuji s myšlenkou zrecenzovat všechna svoje originální česká a slovenská CD. Ta nová už recenzuji "automaticky", ale i ta starší by si to zasloužila, protože jsem vždy měl nějaký důvod ke koupi. A to jsem si ještě "masochisticky" přidal kazety a vinylové desky... Bohužel nosičů je cca 300 a v tuto chvíli je to tak do roku 2021 - a to jsem začal v roce 2007... Každopádně tato recenze je z tohoto zamýšleného cyklu recenzí.

Domácí kapelu jsem v první polovině devadesátých let docela poslouchal a dokonce jsem ji považoval za mnohem autentičtějšího pokračovatele Plastiků než třeba Půlnoc. Důvodem bylo, že Domácí kapela si z plastiků vzala tu umělečtější a méně komerční podobu. Druhé CD Jedné noci snil z roku 1996 jsem měl ve své době hodně rád, ale dnes (při poslechu remastrované verze) cítím jisté zklamání kvůli určité nepřístupnosti a neuchopitelnosti. Faktem však je, že i já jsem se za těch dvacet let se svým hudebním vkusem a náhledem nemálo posunul.

Remasterovaou verzi vydalo vydavatelství Guerilla Records a jde o opravdu důstojnou podobu, byť musím přiznat, že původní obal s vlkem se mi líbil více. Dobře vybavený booklet obsahuje texty všech zaznamenaných skladeb (česky i anglicky), pár fotek a dobové rozhovory a články o kapele. Název CD je inspirován L.Klímou, jak nezapomene zmínit snad žádný článek, takže se i já přidávám. Jeden z textů prezentuje tvorbu kapely jako něco "nadnormálního" a hluboce existenciálního, já tahle silná slova nemám rád a ani to tak necítím.

Nástrojovým obsazením navazuje Domácí kapela na plastiky - klávesy, housle, kytara, violoncello (Tomáš Schilla), xylofon a klavifon; za zmínku stojí zpěvačka Míša Němcová, která se mi v Půlnoci líbí hodně ale zdejší klasická podoba mi prostě nesedí. Hlavní postavou kapely je Jan Brabec (bicí, zpěv, piáno) a protože je hlavně bubeník, tak na nahrávce dostávají prostor barevné a variabilní bicí - ale nejsem z nich tak nadšený jako tehdejší recenzenti.

Remasterovaná edice obsahuje dvě CD, původní nahrávku z roku 1996 s bonusovou skladbou Havran z kompilačního CD Újezd, druhé CD obsahuje záznam ze dvou koncertů (Jablonec 1995, Louny 1994), kde dostávají o trochu více prostoru skladby z předchozího CD Neděle.

CD1 - Jedné noci snil

Jednotlivé skladby působí stísněně, chaoticky a nervně, provází je zvláštní neklid a napětí. Na tomto dojmu se podílejí temné melodie smyčců a vyhrávky kláves, napomáhá tomu i zpěvačka a její klasicky pojatý zpěv, který mi ale moc nesedí. Jednou z možných charakteristik nahrávky je roztříštěnost a fragmentálnost temného undergroundu 80. let - různé vyhrávky, fragmenty a útržky jsou napojené na podobně roztříštěný základ. Skladby, přestože poklidné tak jsou znepokojující, objevuje se v nich industriální podkreslení, repetativní a intenzivní plochy i typicky "plastikovské" melodické postupy a krásné melodie; v textech i hudbě je cítit poetika (velko)města - viz "Zajíčkovské" obraty typu "uhranutej městem".

Zajímavý kontrast přináší "Anděli", skladba repetativní až k nervnosti s na pozadí kontrastující táhlou melodií a k tomu napůl perkusní bicí. Další zajímavé momenty se objeví v "Půltón a stroj" - basy kontrastující k melodii smyčců, zklidnění a pak jakoby dlouhé tóny varhan nad basově bicím ambientním základem, ve skladbě "Maska" se objevují drásavé momenty "disharmonických varhan", jak tomu říkám, které docela dobře doplňují "operní" nápěvy, zajímavý je i text - zvláštně drásavě meditativní. Občas se objeví i nějaký ten více rockový moment, viz třeba úvod bonusové skladby "Havran".

CD2 - Live

Na živém bonusovém CD zazní z alba "Jedné noci snil" tři skladby plus bonusový "Havran" z předchozího CD "Neděle", z toho zazní ještě šest dalších skladeb. Přestože jde o živý záznam, přijde mi ještě internější a niternější a o to více nepřístupný, plný utápění se v melancholii a zmatku. Úplně mi chybí atmosféra živého vystoupení, přesto občas silně zarezonuje zpěv s textem a hudbou, tyto momenty jsou však spíše výjimečné a neplánované. Při poslechu živáku vnímám trochu jinou náladu a momenty než u studiovky.

Úvod mi přijde trochu utopený (zejména se to týká éterického zpěvu) a chaotický, na to už člověk fakt musí mít náladu. Objeví se však mnoho zajímavých momentů jako jsou smyčce nad rytmikou, razantnější momenty ve skladbě "Sen", kde se mi líbí i melodické postupy a zvolnění ve druhé části, i když je až zbytečně protahované; je to jakási bezčasová plynoucí hudba, jež se převaluje tam a zpátky, podkreslená perkusními bicími - a opakující se jedno slovo "sen"...

Dále mě zaujala skladba "Úzkost" jednoduchou rytmikou a spíše rockovým vyzněním, postupným budování melodie a akustickou energií. Další zajímavá skladba je "Indiáni milují hory" svojí naléhavostí u hlasitého šepotu, což připomíná podobně naléhavé texty IRA (ne ty hardcore ale ty alternativně pomalé) což je asi náhoda, jen je zajímavé, že lidé z různých kulturních okruhů někdy dojdou k podobným výsledkům. "Maska" patří textem mezi silnější věci, zvláště část "slova se zamění", v tom je určitá opravdovost, zaujmou i minimalistické dechy alá Reich. K minimalismu má i blízko "Neděle" - repetativní smyčce i dechy nabízí zajímavé souzvuky, zvláště když se ze všech těch zvuků a nástrojů vynoří kytara a její osvěžující sóla a vyhrávky, melodická linka mi zase místy evokuje postupy starých UJD.

***

Zvláštní do deska. Při poslechu si občas vzpomenu na Půlnoc, Chadimu, UJD, nebo posledné plastikovské CD "Maska za maskou" ale to jsou jen takové popové záblesky. U Domácí kapely totiž převažuje umělecká podoba plná zvláštních zvuků a nástrojů, těžko uchopitelná, nervní, potemnělá, interní a niterná, od minimalismu k plochám disharmonického klávesového undergroundu. Dojde i na občasné energické rockové pasáže nebo elektronické podbarvení. Za největší slabinu desky považuji zpěvačku - má sice několik různých poloh ale nelíbí se mi ani jedna, je divně utopená, ukňouraná a utahaná. Podle slov kapely to tak má být, mě se to ale nelíbí.

Je to jedna ze zásadních desek (porevolučního) undergroundu, poslech chce však čas a náladu, protože nepatří mezi přístupné desky...

20.10.2015
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 15.08.2019
Počet článků/fotek: 1374/13795
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.214
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.