images/logo.png
SHWB na blogspot  | Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Brutal Assault 2019 - [13 fotek]

Dlouho jsem přemýšlel, jestli na letošní Brutal Assault jet nebo ne. Po potvrzení DEICIDE jsem byl silně nalomen, účast KAMPFARFORGOTTEN SILENCE pak znamenala definitivní zlom a rozhodnutí, bohužel vše dopadlo drobátko jinak.

K areálu, koncepci festivalu a dalším věcem se už vyjadřovat nebudu, psal jsem o tom už asi třikrát a můj názor se nemění. Pouze konstatuji, že nesdílím všeobecné nadšení, přesto před pořadateli nelze než smeknout.

Den první - středa 7.8.2019

Vyrazili jsme vlakem celkem brzo dopoledne, abychom stihli postavit stany před Kraanium, na které mám jen pozitivní reference. Rekonstrukce kolejí znamenala drobnou dopravní komplikaci, stany jsme ale zvládli bez problémů a fronta u vstupu nebyla prakticky žádná. Bohužel se při vstupu do areálu objevil první problém - s foťákem mě letos dovnitř nepustí. Sice jsem byl se stejným foťákem už na třech ročnících a desítkách koncertů, ale holt - bez akreditace mám smůlu. Do úschovny ho ale dát nelze, protože jsem neprošel vchodem, takže nemám aktivní čip - a vchodem neprojdu, protože mám foťák. Nakonec mi nezbylo, než vystát zdlouhavou frontu na customer service, pípnout si pro aktivaci chipu a pak jsem si mohl dát foťák do úschovny a hurá dovnitř.

hudba/img/ba201901.jpg

Po tomhle extempore jsem na Kraanium neměl moc chuť a vůbec se mi to nelíbilo, jenže v tomto případě opravdu nejsem objektivní. Zklamání postupně vyprchalo, nakonec jsem se nemusel o foťák starat ani obávat a o to více jsem se soustředil na hudbu jako takovou. Moc jsem ani nefotil na mobil a ani si nepsal žádné poznámky, takže vše píšu z paměti více než po týdnu, za částečné pomoci setlist.fm.

Nejdříve si procházím areál, kde je nově přístupná část, a to post apokalyptický junk town ideální pro fandy Mad Maxe a nádvoří (Bastion X) za ním s expozicemi. Chvilku jsem sledoval coreisty SLAPSHOT a tak nějak jsem přežíval do FORGOTTEN SILENCE. Jejich split s Dysolving of Prodigy mě před 25 lety dostal k českému doom metalu a jejich druhá deska "Senyaan" je pro mě naprosto geniální a nepřekonatelná a to, že na BA přehrají debut "Thots" byl pro mě hlavním důvodem, proč jet na festival už ve středu.

Vystoupení FORGOTTEN SILENCE bylo vynikající a cítil jsem při něm obrovské dojetí. Namátkou zazněla "Rosa", "Clara" (ta byla na uvedeném splitu s DoP ve verzi ještě lepší než na desce), "Blanca" a další. Před koncertem jsem si říkal - kdoví, jak to bude se zpěvačkou, bude zpívat Hanka nebo ne? A po pravdě řečeno, bez ní jsem si vystoupení neuměl představit. Hanka nakonec nebyla ale její náhrada byla více než důstojná, opravdu jsem nevěřil, že jde Hanka takto nahradit. A jak tak na tu zpěvačku koukám, říkám si - není to Andrea z Memorie? - a ona fakt že jo.

hudba/img/ba201902.jpg

Po setu Forgotten Silence se poflakuji po areálu a shodou okolností přicházím na meet and greet zrovna ve chvíli, kdy tam jsou FS, takže se fotím s Medvědem - podobné fotky už mám asi tři :)

hudba/img/ba201903.jpg

Tak nějak programově ignoruji kapely jako Voivod, který šel vždycky mimo mě a Batushka, kteří tu hráli před dvěma rokama a hodnotil jsem to jako vizuálně zajímavou nudu - a letos to prý bylo ještě horší. Zpětně přemýšlím, jestli jsem viděl Incantation, ale nevybavuje se mi to, takže nevím.

Na zmíněném meet and greet jsem nebyl úplně náhodou, na Octagonu jsem totiž čekal na běloruský funeral doom WOE UNTO ME. Tato pro mě dosud neznámá kapela představovala další emocionální vrchol večera. Šlo totiž o klasický doom metal (neřekl bych funeral), s murmurem i čistým vokálem zpěváka, který vystoupení velmi prožíval. Zážitek umocňoval soumrak i drobné kapky mírného deště a šlo o komorní a úžasný zážitek.

hudba/img/ba201904.jpg
hudba/img/ba201905.jpg

Následuje symfometalový THERION, jejichž desky "Theli", "Vovin" a další jsem ve své době hodně poslouchal. Jenže na přelomu milénia začali koketovat, stejně jako další doom a dark metalové kapely, s elektronikou a dalšími podivnými vlivy, což šlo jako celek mimo mě a Therion nakonec skončili u francouzských šansonů. Takže zásadní otázka byla, jak bude set postaven a jestli nejít raději na PRONG, kteří jsou sice stylově úplně někde jinde, ale "Cleansing" také patří mezi mé oblíbené desky. Tohle dilema moc lidí asi nemělo, ale já o tom přemýšlel od doby, kdy byl zveřejněn harmonogram.

Nakonec jsem vydržel celý set THERION, a to proto, že zahráli celou desku "Theli", což jsem přímo na místě nepoznal. Skladby hráli ve stejném pořadí jako na desce, takže vlastně začínali největší peckou "To Mega Therion", což podle mě nebylo ideální, koncert negradoval a zrovna tuhle skladbu jsem si plně neužil. Na druhou stranu tím zaujali posluchače hned od začátku, vystoupení se poslouchalo velmi dobře, i když šlo o takový líbivý cirkus bez přidané hodnoty, přesto mi refrény zní v uších ještě teď. Bavila mě i show, podle některých hrozná, jenže já to vystoupení prostě čekal horší. Už jsem zkrátka viděl dost evidentně znuděných kapel nebo kapel, kterým to naživo hrálo hrozně, takže mě (i) tohle nakonec vlastně příjemně překvapilo.

Po Therion stíhám poslední skladby PRONG, všechny z alba "Cleansing" ("Test", "Whose Fist Is This Anyway?", "Snap Your Fingers, Snap Your Neck") a litovat můžu jen chybějící "Broken Peace", pokud ji vůbec hráli. Energie vystoupení byla sice fajn ale celkově to působilo trochu rozpačitě a snaha zpěváka, aby posluchači udělali circle of death se míjela účinkem.

HYPOCRISY jsem kdysi poslouchal, ale ani před BA jsem si vůbec nevybavoval, co vlastně hrají a jak znějí. Ze zvědavosti jsem zvládl půlku jejich setu, po té jsem odešel, protože únava po celém dni byla obrovská a vystoupení mě nijak nezaujalo.

Brutal Assault 2019 - čtvrtek 8.8.2019

Ráno jsem vstal celkem brzo a vyrazil na výlet do nedalekého Kuksu - cca 8 km tam, zpátky autobusem. Vrátil jsem se zhruba v poledne na DIABLO SWING ORCHESTRA, což bylo poměrně nečekané osvěžení festivalu. Poté jsem už netrpělivě čekal na SACRED REICH, jednu z legend osumdesátkového thrashe. Před dvěma rokama je na BA spláchla bouře, ale docela se mi tehdy líbili a jejich debut se mi líbí víc jak tehdejší Slayer, druhá deska je už pomalejší a moc mě nezaujala, další jsem neslyšel. Zahráli tři novinky a zpěvák se podle mě zbytečně vykecával, starý vály však stály za to.

Někdy v té době se dozvídáme, že Deicide nepřijedou, což mě teda neskutečně nasralo - nebýt jich, tak na tento ročník BA ani nejedu, k tomu ty další komplikace jako foťák. Navíc známe Glenna, takže povídačce o letadlu nikdo nevěří...

Další metalové legendy jako Metal Church nebo Sodom jsem zkouknul spíše letmo, vinou špatného pochopení programu přicházím o Omnium Gatherum. V důsledku toho mi na večer zbýval už jen norský black KAMPFAR ve stanu - ohlášení jejich účasti definitivě rozhodlo o tom, že pojedu na tento ročník. Koncert v Brně na Melodce byl totiž super, byl v pondělí a já měl být celý týden na dosti důležité služebce, ale ukecal jsem, že stačí, když přijedu v úterý. Ale proti tomuto koncertu to na BA nebylo nějak ono, byť jsem vydržel celý set, tak koncerty ve stanu mě až na výjimky fakt nebaví. A to zazněl tradiční průřez jejich tvorbou, včetně letité "Troll".

hudba/img/ba201906.jpg
hudba/img/ba201907.jpg

Kampfar kolidoval s ANTHRAX, od kterých mě vždycky bavily spíše rarity a srandičky s rapem nebo punkem, nejlepší album je pro mě "Attack Of Killers B's". Zbytek jejich tvorby mi přijde takový jalový, takže jsem tam vydržel tak dvě, tři věci, mezi nimi tuším i "Antisocial". Potom jsem se přesunul na KAL a poslouchal tamní elektrárnu, což se s absintovou limonádou celkem dalo.

Brutal Assault 2019 - pátek 9.8.2019

Dopoledne jsem strávil mimo areál a první kapelu, kterou jsem vnímal trochu více, byli holandští VUUR. Pro mě je to neznámá kapela, takže jsem většinu setu proseděl na pivu u obrazovky a říkal jsem si - to zní jako Anneke z The Gathering. Až teprve později jsem se dozvěděl, že je to opravdu ona a že zahráli minimálně tři věci od The Gathering.

hudba/img/ba201908.jpg

Myslím, že jsem viděl i kousek SLAEGT a zaujalo mě to, pak už se nemůžu dočkat ANATHEMY. Tu jsem viděl už minimálně desetkrát a od vystoupení jsem čekal něco víc. Nečekal jsem, že zahrají Silent Enigmu, ale prostě něco, co se v mém případě nedostavilo.

hudba/img/ba201909.jpg

Ze zvědavosti jsem zašel na HEILUNG používající šamanské nástroje, údery kopí, kostí, píšťaly a kdo ví, co ještě. K tomu patří sborová deklamace starobylých textů a to vše má slibovat magický zážitek - asi jak u koho ale pro mě to bylo nejdivnější vystoupení na BA všech dob.

EMPEROR moc neposlouchám ale před dvěma rokama mě na BA nadchli, protože svým výkonem a nasazením strčili všechen ostatní black do kapsy. I letos patří většina setu desce "Anthems to the Welkin at Dusk", i letos je to paráda ale zmíněné nadšení se nedostavilo a tak odcházím v půlce na Octagon. Tam totiž vystupují mě neznámí NORDJEVEL, kteří mi byli den předtím doporučení. A jejich vystoupení rozhodně stálo za to, byla to blasfemická blacková jízda, že by se Marduk neměli za co stydět.

hudba/img/ba201910.jpg

Těsně před koncem prchám do stanu na TAAKE, protože tenhle styl mám rád. Jenže ve stanu to prostě stojí za prd, minule tam měli Taake zprasený zvuk, letos se to sice poslouchat dalo, jenže po Emperor a Nordjevel to prostě nebylo ono a tak jsem tam jen tak postával. Pak už jsem chtěl jít spát, ale zaujali mě irští PRIMORDIAL, jejich pomalý celtic black mě svou atmosférou zaujal natolik, že jsem vydržel až do konce a šel spát až potom.

Brutal Assault 2019 - sobota 10.8.2019

Zahájit den grindovým GUTALAXEM je geniální způsob, jak dostat do areálu co nejvíce lidí. Jejich popularitu ale nechápu, podle mě je to tuctový grind (o hovně), chropot, nebo spíše kvíkot je sice skvělý, ale čekal bych něco víc než - umca, umca, chro chro uiii. Nevadí mi to ani mě to nijak nepohoršuje, jen lituji, že jsou i lepší grindové kapely s mnohem menší popularitou. Došlo na toi toiku mezi diváky a světovou premiéru klipu Shitbusters, ještě večer jsem občas od vedlejšího stolu zaslechl, jak byli Gutalax super, což prostě nechápu.

hudba/img/ba201911.jpg

Hned po Gutalax vystupují MALLEPHYR, obecenstvo ostudně prořídlo, přitom tenhle plzeňský melodický black stojí za poslech. Byl jsem přemluven i na CYTOTOXIN, což byl docela dobrý death až grind nářez. Měli i zajímavou radioaktivní show, i když nevím, co má radioaktivita společného se žlutým nebo zeleným dýmem.

hudba/img/ba201912.jpg

Někdy v té době začalo pršet a tak se různě schováváme, v pláštěnkách vyrážíme až na deathmetalový all stars band VLTIMAS (David Vincent - ex-Morbid Angel, Blasphemer - ex-Mayhem, Flo Mounier - Cryptopsy). Jejich desku "Something Wicked Marches In" považuji za celkem příjemnou na poslech, pro mnohé je to ale deathová událost roku. Díky dešti bylo publikum spíše komorní, set byl spíše pomalejší ale stál za to, vystoupení mělo jisté charisma. Už se těším na Flédu, kde budou hrát společně s 1349 a Abbath.

hudba/img/ba201913.jpg

COMBICHRIST si prohodili set s Anaal Nathrakh, prý měli lepší ohlasy jako Rammstein. Nebylo to špatné vystoupení, tvrdé a přitom taneční, jenže zmínka o Rammstein způsobila určitá očekávání, která zůstala nenaplněná.

Vystoupení ROTTING CHRIST bylo působivé a atmosférické, ale v půlce jsem vyrazil ze zvědavosti na Tankard, a musím říct, že úplně zbytečně. Slyšel jsem sice "Chemical Invasion", což je asi jediné CD, které od nich znám, ale opět - ten stan je prostě hroznej.

Vrchol večera představovala polská MGLA, tam není co dodat a nemám slov. Vystupovali v kapucích i přes obličeje, bez interakce s publikem, takže šlo jen a jen o nekonečný proud úžasné hudby.

Tím pro mě letošní ročník BA skončil, ještě jsem zahlédl kousek Carcass, veterány grindu i melodického deathmetalu. Já je ale nikdy neposlouchal a po vystoupení Mgla se to prostě nedá. Trochu jsem litoval, že jsem nepočkal na Anaal Nathrakh, kdyby nehráli tak pozdě, tak si je poslechnu, protože zběsilý black-grind mě baví. Navíc minule hráli ve stanu a nestálo to za nic. Letos prý měli náhradního kytaristu, který měl dva dny na naučení se setu a prý taky nic moc. Programově jsem vynechal také Napalm Death, cca do "Utopia Banished" mé oblíbence, ale od té doby nic a minulé vystoupení na BA byla pro mě nuda.

Shrnutí

Nevím, jak je to možné, ale mám pocit, jako bych letos nic neviděl. Na velká jména jsou mraky lidí, což mě nebaví, naštěstí BA (už) nemá jasného headliner, kde by se lidi ušlapali. Ve stanu je většina koncertů bez atmosféry a nejlepší je Octagon, tedy pokud se tam člověk dostane, protože zadní průchozí část je často ucpaná, přitom vepředu je místa dost.

Příští rok bude jubilejní 25. ročník, ale nemyslím si, že pojedu. Nedovedu si představit kapelu, která by mě nalákala...

21.08.2019
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
31.07.2019: Arduino 01 - Motivace k elektrotechnice
To jsem se jednou, nechci říct nudil, ale zkrátka jsem narazil na knihy "Porty, bajty, osmibity" a "Hradla, volty, jednočipy" od Martina Malého z produkce sdružení NIC.CZ, které jsou volně dostupné na knihy.nic.cz.
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Václav Havel - Largo desolato, Pokoušení, Asanace
To je zajímavé, asi si je taky přečtu. A alkohol a volné vztahy bych tak nějak tolerovala. Není to sice ideál, ale ani to není důvod k příliš přísnému soudu.
...
Verunka | 12.11.2017
Statistiky
Aktualizováno: 29.09.2019
Počet článků/fotek: 1374/13846
(C) Saha - 1990 - 2019 - Verze 1.3.32 - 11.05.2019 - Generated by SHREC 2.216
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.